…Po neúspěšné operaci Market Garden, jejíž součástí byla i podpůrná stávka nizozemských železničářů, německé úřady zakázaly přepravu potravin po železnici, což vedlo k tzv. „hladové zimě“, nizozemsky Hongerwinter, v letech 1944/45.
Západ Nizozemska trpěl nedostatkem pohonných hmot a potravin. Aby mohli vytápět své domy, snažili se obyvatelé sehnat palivové dříví, kde se dalo. Nelegálně káceli stromy, pálili starý nábytek a kradli dřevěné pražce mezi tramvajovými kolejemi. Z opuštěných domů deportovaných Židů brali všechno dřevo, což někdy způsobilo jejich zřícení. Nedostatek potravin vyvolal děsivý hlad. Lidé jedli vše, co jim přišlo pod ruce: cibulky tulipánů a cukrovou řepu, ale taky psy a kočky. Na venkově ještě nějaké potraviny byly, a tak lidé chodili pěšky nebo jezdili na kole desítky kilometrů, aby nakoupili potraviny od zemědělců. Někteří farmáři hladomoru využili a vyměňovali potraviny pouze za šperky nebo hromady peněz. Jiní se snažili pomoci, ale nedostatek potravin přetrvával. Kvůli hladové zimě zemřelo asi 20 000 lidí.
Během celé krize Mussert zůstával zticha, protože se obával, že ztratí i to málo moci, které mu zbývalo.
Do konce války zemřelo 205 901 nizozemských mužů a žen. Nizozemsko mělo nejvyšší úmrtnost na obyvatele ze všech Německem okupovaných zemí západní Evropy, a to 2,36 %. Dalších 30 000 lidí zemřelo v Nizozemské východní Indii, ať už v boji proti Japoncům, nebo v táborech jako japonští váleční zajatci. V těchto táborech byli drženi i nizozemští civilisté.
Během německé okupace Nizozemska byl Anton Mussert slabým vůdcem nepřesvědčivé Nacionálně socialistické strany, kterou většina Nizozemců stále opovrhovala. U německých okupantů měl Mussert jen malý kredit. Hitler a SS v tomto, v jejich očích bezvýznamném, politikovi nic neviděli. Mussertovy pokusy prezentovat se jako impozantní vůdce à la Mussolini působily nuceně, takže byl zesměšňován i ve svém vlastním okolí.
Mussert byl jen o málo víc než kolaborantská figurka a i jeho manželství bylo terčem posměchu. Nizozemci říkali: „Kdo chce být dobré rasy, musí se oženit se svou tetou“.
Dne 10. června 1944 prohlásil Mussert na velkém shromáždění v Concertgebouw:
„Jsou tací, kteří se budou ptát: A kde budeš ty, vůdce, až přijde invaze do naší země? Je tvé auto připraveno? Mohu jim říci, mí druhové, že jsem se rozhodl. Až přijde invaze, budu za všech okolností v Utrechtu. Dnes ráno jsem dostal novou uniformu, uniformu dobrovolného vojáka německého wehrmachtu. Tuto uniformu si obléknu, jakmile sem invaze dorazí. V době svého zatčení 7. května 1945 v Haagu byl Mussert oblečen do civilního oblečení.
Na rozdíl od ostatních nacistických kolaborantů zůstal Mussert Adolfu Hitlerovi věrný až do konce. Ještě 1. května 1945, když přišla zpráva, že Hitler 30. dubna zemřel, Mussert svého vůdce v prohlášení velebil.
Pátého května 1945, tři dny před všeobecnou kapitulací Německa, se všechna německá vojska v Nizozemsku oficiálně vzdala.
Spravedlnost nakonec Musserta dostihla, když byl po dvoudenním procesu 27. a 28. listopadu 1945 odsouzen k trestu smrti za napomáhání nepříteli, útok na konstituční vládu a snahu dostat Nizozemsko pod cizí nadvládu. Požádal královnu Vilemínu o milost. Ta však žádost zamítla.
7. května 1946, přesně rok po svém zatčení a čtyři dny před svými 52. narozeninami, byl Mussert popraven zastřelením na Waalsdorpervlakte, místě nedaleko Haagu, kde nacistický režim zabil stovky nizozemských občanů.
V noci ze soboty 16. na neděli 17. června 1956 se členové vlámského pravicového Řádu bojovníků pokusili vyjmout Mussertovy ostatky z neoznačeného hrobu pod cestičkou na obecním hřbitově v Haagu. Poté, co úřady nejprve potvrdily, že Mussertovy ostatky byly odstraněny, přišly o týden později s jinou verzí.
Neznámí pachatelé udělali chybu a vykopali špatné ostatky. Dne 23. října 1956 dostal zástupce ředitele hřbitova pokyn pohřbít Mussertovy ostatky do společného hrobu přítomného na hřbitově a smíchat tyto ostatky s jinými, a to takovým způsobem, aby rozpoznání nepřipadalo v úvahu. A tak se také stalo.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
