…Alfred Albrecht Josef Trzebinski se narodil 29. srpna 1902 ve městě Jutrosin v dnešním Polsku, tehdy součásti Německého císařství. V únoru 1933 vstoupil Trzebinski do nacistické strany a v roce 1935 se stal také členem Národně socialistického svazu německých lékařů.
Počátkem jara 1945 bylo jasné, že Německo válku prohrálo. Nacisté ve snaze zakrýt své barbarské zločiny začali ničit důkazy. V rámci tohoto úsilí musely zmizet i oběti Heissmeyerových pokusů a provedením tohoto příkazu byl pověřen Alfred Trzebinski.
Došlo k tomu v noci 20. dubna 1945 v budově bývalé školy v Bullenhuser Damm, která sloužila jako pobočný tábor Neuengamme.
Kolem půlnoci před budovou zastavil menší poštovní nákladní vůz. Nejprve z něj bylo vyvedeno šest ruských vězňů, kteří byli odvedeni do zadní části školy, kde byli nasměrováni do sklepa. Poté je následovala skupina dvaceti židovských dětí. Ve sklepě byly všechny děti spolu s Trzebinským natlačeny do jedné místnosti. Zatímco děti, aniž by tušily svůj další osud, si mezi sebou klidně povídaly, v sousedních místnostech byli Rusové tiše zabíjeni. Jeden po druhém byli oběšeni na provazech natažených přes trubky topení. Popravy prováděli příslušníci SS Ewald Jauch a Johann Frahm. Po chvíli vstoupil Frahm do místnosti, kde byly děti, a nařídil jim, aby se svlékly. Vyděšené děti se tázavě podívaly na Trzebinského, který je cynicky uklidnil, že budou očkovány proti tyfu.
Během poválečného procesu Trzebinski vzpomínal, jak si vzal Frahma stranou a tiše se ho zeptal, aby to děti neslyšely: „Co s nimi teď bude?“ Frahm odpověděl, že je musí pověsit. Trzebinski pak dětem začal píchat velké dávky morfia. Spolu s Frahmem je položili na podlahu pod deky. Většina z nich, unavená a pod sedativy, rychle usnula, ale několik jich zůstalo vzhůru a tiše si mezi sebou povídalo.
Frahm vzal do náruče dvanáctiletého chlapce a řekl ostatním: „Teď ho uložím do postele.“ Pak ho odvedl do místnosti se smyčkou zavěšenou na háku, asi šest nebo osm metrů od místa, kde byly ostatní děti. Hlavu spícího chlapce vložil do smyčky a vší silou zatáhl za jeho tělo a provaz utáhl.
Poté, co byl svědkem smrti prvního dítěte, se Trzebinskému udělalo špatně, opustil budovu a několikrát ji obešel. Krátce poté Trzebinski, pod záminkou vyřizování formalit, Bullenhuser Damm opustil. Frahm mezitím pokračoval ve zločinném jednání, dokud nebyly všechny židovské děti oběšeny. Čtyři lidé, kteří se o ně starali, byli té noci také zavražděni. Ještě téže noci bylo do školy nákladním autem přivezeno dalších asi 30 sovětských vězňů, aby byli popraveni. Šest jich však uteklo, další tři byli při pokusu o útěk zastřeleni a ostatní byli oběšeni ve sklepě.
Druhý den ráno se Trzebinski vrátil do školy, aby oficiálně potvrdil smrt všech obětí. Nařídil také spálit veškeré oblečení, hračky a věci dětí, aby zničil všechny důkazy.
Krátce poté se Trzebinski vrátil do tábora Neuengamme a oznámil veliteli Maxi Paulymu, že děti byly zabity.
Tento zločin, který vešel ve známost jako masakr v Bullenhuser Damm, nařídil SS-Obergruppenführer Oswald Pohl, hlavní správce nacistických koncentračních táborů. Pohl nařídil „rozpustit“ Heissmeyerovo oddělení a zavraždit všechny děti a ošetřovatele, aby nepřežil žádný svědek tohoto zločinu.
Po kapitulaci Německa v květnu 1945 vzbudila vražda 20 dětí v budově bývalé školy v Bullenhuser Damm u veřejnosti pobouření a zděšení. Přestože se Trzebinski se svou ženou a dcerou skrýval a snažil se uniknout své temné minulosti, byl nakonec vypátrán.
2. února 1946 byl za svou roli v táboře Neuengamme zatčen a čekal na soudní proces před britským vojenským tribunálem v Hamburku. Během procesu, který začal 18. března 1946, Trzebinski na svou obhajobu tvrdil, že „pouze plnil rozkazy“. K vraždě 20 židovských dětí Alfred Trzebinski řekl: „Kdybych jednal jako hrdina, děti by možná zemřely o něco později, ale jejich osud už nebylo možné odvrátit.“ Poté dodal: „Děti nelze popravit, lze je pouze zavraždit, ale byli to jenom Židé.“ Trzebinski se svobodně a upřímně přiznal a soud rozhodl tvrdě a spravedlivě. Dne 3. května 1946 odsoudil britský vojenský soud v Hamburku Trzebinského k trestu smrti oběšením.
Alfredu Trzebinskému bylo 44 let, když ho 8. října 1946 oběsil britský kat Albert Pierrepoint. Jeho poslední slova byla: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1
#historie
#dejiny
#holocaust
#holokaust
#ww2
