Parlamentní volby v Izraeli se konaly 27. října 2026. Občané židovského státu vybírali 120 členů Knesetu. Šlo o první volby po masakrech Hamásu ze 7. října 2023 a také o první volby od roku 1988, které nebyly předčasné. Hlavním vyzyvatelem vládnoucí strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua byla strana Jašar, již založil bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Volby skončily (jako obvykle) patem, pro další vývoj bude klíčový postoj arabských stran, které výrazně posílily.
Netanjahu po volbách, v nichž jeho tábor ztratil většinu, začal hovořit o tom, že mu byly výsledky voleb ukradeny Araby, kteří mají hlasovací právo volit do Knesetu. Arabové se tentokrát voleb zúčastnili v ohromném množství a jejich strany získaly téměř o polovinu více křesel v Knesetu. Existují vážné úvahy o tom, že by Netanjahu mohl výsledky voleb neuznat a chtěl by vyhlásit volby nové. V nich by ale musel Araby v Izraeli zásadním způsobem zastrašit, aby nešli volit.
O důvodech porážky bloku Netanjahua lze samozřejmě velmi polemizovat. Domnívám se, že základním kamenem úrazu mohl být jednak útok teroristů Hamásu, protože opozice tvrdila,, že šlo o selhání tajných služeb, za které odpovídá vláda. Dalším důvodem pak neúspěšný útok na Írán společně s USA.
Volby v USA se konaly rovněž ve velmi zjitřené atmosféře. Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa. To svědčí o hlubokém propadu Republikánů a zejména o nepopularitě prezidenta Donalda Trump. Ta se propadla blízko ke třiceti procentům podpory. Podpora republikánského prezidenta Donalda Trumpa u Američanů klesla na 32 procent, nejnižší úroveň v jeho politické kariéře, ukázal nejnovější průzkum veřejného mínění. Jedním z důvodů je podle agentury Reuters nespokojenost i v řadách republikánů s Trumpovým přístupem k problematice životních nákladů, které zvyšuje i jeho nepopulární válka s Íránem. (září 2026). Při nástupu do funkce v roce 2025 byla naopak podpora Trumpa rekordní – Na počátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se jeho podpora mezi americkými občany pohybovala na poměrně vysoké úrovni. Podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos z konce února 2025 dosahovala 44 %, zatímco další průzkumy uváděly podporu dokonce mezi 48 až 50 %. O těchto výsledcích informovala v březnu 2025 také česká CNN Prima NEWS. (březen 2025).
Zásadním důvodem Trumpovy (ne)popularity – jejího pádu – byla zřejmě válka s Íránem. Trump podpořil útok Izraele na Írán, při kterém bylo zavražděno téměř celé vrcholné íránské vedení. Propaganda proti Íránu se zaměřila na tezi o tom, že „íránský lid povstane proti režimu ajatolláhů“ . Režim se chvilku skutečně otřásal v základech, pak se ale vlády zmocnily íránské „revoluční“ gardy a moc islamistů se v Íránu zásadním způsobem upevnila. Navíc, byla zásadním způsobem omezena doprava ropy a plynu z této oblasti a na Západě to významným způsobem zdražilo ropu a plyn.
Nyní je jak v USA i Izraeli po volbách a současní vládci si budou chvilku „lízat“ rány. Objevují se úvahy o tom, že se Írán opět stane terčem útoku Izraele i USA. Nicméně, takový vývoj by zřejmě ještě více oslabil pozice Trumpa i Netanjahua – zejména v Izraeli by současná opozice mohla další útoky proti Íránu využít k tomu, že po prohraných volbách nemá na takovou válku Netanjahu mandát. Těsně před volbami dokonce Trump prohlásil, že „od příštího roku“ nebude dodávat zbraně do Izraele. USA na konci roku přestanou poskytovat vojenskou pomoc Izraeli, prohlásil v úterý prezident Donald Trump v rozhovoru se stanicí Fox News. Dohodl se na tom prý s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Toto prohlášení snad mělo oslabit protiizraelské postoje řady demokratických kandidátů, ale stejně nepomohlo.
Závěr je tedy více méně jasný. Trump i Netanjahu prohráli volby díky chybné kalkulaci o změně režimu v Íránu. Nic takového se nestalo, válka s Íránem vedla k dramatickému růstu cen energií na Západě a voliči to Trumpovi i Netanjahuovi „spočítali“.
