Pokud se v rámci zemí NATO hovoří o „zvýšení výdajů na obranu,“ pak je tím myšleno zejména zvýšení nákupu americké vojenské techniky a zbraní. To je ostatně zřejmě i cílem Trumpova požadavku na zvýšení výdajů „na obranu“ na 5% HDP od ostatních zemí NATO.
Každopádně již USA dávno přinejmenším vojensky Grónsko – vzhledem ke členství Dánska v NATO – skutečně roky ovládají, vliv Dánska je v tomto směru spíše symbolický.
V návaznosti na obnovenou touhu Donalda Trumpa koupit Grónsko oznámilo Dánsko zvýšení výdajů na obranu ostrova. Balíček zahrnuje 1,44 miliardy eur, nové lodě, bezpilotní letouny a silnější přítomnost v Arktidě k zajištění strategických zájmů.
Dánská vláda přišla s tímto oznámením jen několik hodin poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump obnovil své přání koupit Grónsko.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen řekl 24. prosince dánským novinám „Jyllands-Posten,“ že obranný balíček zahrnuje nejméně 1,44 miliardy eur. Popsal jako ironii osudu, že jeho administrativa zvýšila výdaje krátce po Trumpových prohlášeních.
Trump 22. prosince prohlásil, že americká kontrola a vlastnictví Grónska je „absolutní nutností“ pro národní bezpečnost a svobodu po celém světě.
Dánský obranný balíček podle Poulsena zahrnuje nové inspekční lodě, drony, týmy psích spřežení, zvýšení počtu personálu Arktického velitelství a modernizaci letiště schopného používat F-35.
„Do Arktidy jsme již mnoho let neinvestovali dostatečně. Nyní plánujeme silnější přítomnost,“ řekl.
Strategicky důležitá lokalita
Grónsko, které si spravuje své vlastní vnitřní záležitosti, ale jehož zahraniční politika, včetně obrany, je kontrolována Dánskem, má pro Spojené státy strategický význam.
Je domovem velkého amerického zařízení pro sledování vesmíru a vzhledem ke své blízkosti k Arktidě hraje Grónsko klíčovou roli při monitorování a zajišťování bezpečnosti v tomto regionu.
Bývalá dánská kolonie má také strategickou polohu, asi v polovině nejkratší trasy mezi Ruskem a Severní Amerikou, na které létají mezikontinentální balistické rakety.
Vzhledem k současnému napětí mezi hlavními světovými mocnostmi Grónsko nadále získává na významu jako strategická bezpečnostní základna.
Nejedná se o první nabídku nákupu z USA
Během svého prvního funkčního období Trump již vyjádřil zájem o koupi arktického ostrova, který je asi čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, ale má jen asi 57 000 obyvatel.
Spojené státy učinily nabídky na koupi Grónska již dříve, poprvé v roce 1867 a znovu v roce 1946 za prezidenta Harryho Trumana. Dánsko v obou případech odmítlo.
Po Trumpově prohlášení, že chce ostrov dostat pod kontrolu USA, grónský premiér Múte Egede odmítl všechny návrhy na prodej Grónska.
„Grónsko patří nám. Nejsme na prodej a nikdy nebudeme. Nesmíme prohrát náš dlouhý boj za svobodu,“ uvedl Egede v prohlášení z 23. prosince.
Čínská státní média vyzdvihují Grónsko jako strategicky důležitý uzel, zejména kvůli jeho blízkosti k arktickým námořním trasám a bohatým nalezištím uranu a kovů vzácných zemin.
V roce 2019 Komunistická strana Číny oznámila „Polární hedvábnou stezku“ – rozšíření iniciativy „Pásu a cesty“ (BRI) zaměřené na rozvoj arktických námořních tras a investování čínských společností do regionálních infrastrukturních projektů.
V posledním desetiletí se ekonomické vztahy mezi Grónskem a Čínou značně zintenzivnily. Je to dáno snahou Grónska rozšířit těžbu, průzkum ropy a zemního plynu a odvětví cestovního ruchu. Tato rostoucí závislost na Číně odráží větší ambice Pekingu v Arktidě.
Trumpovi je trnem v oku především právě rostoucí spolupráce Grónska s Čínou. Vždyť jedním z hlavních cílů Trumpa je odvrácení rostoucí hegemonie Číny.
Dánsko a Spojené státy jsou spojeny Obrannou dohodou z roku 1951, která dává Washingtonu výhradní jurisdikci nad obrannými oblastmi v Grónsku a schopnost zvýšit dohled nad arktickými vodami – ústřední součástí arktické strategie NATO.
Na odlehlém severozápadě Grónska se nachází vesmírná základna Pituffik, dříve letecká základna Thule, která je provozována americkými vesmírnými silami. Zařízení hostí personál z Dánska, Kanady, Grónska a amerických vesmírných sil a slouží jako centrum pro sledování vesmíru.
Kromě toho je zde instalován radarový systém včasného varování, který monitoruje starty mezikontinentálních balistických raket z Ruska, Blízkého východu, Severní Koreje a Číny přes Arktidu.
[Celkem: 5 Průměrně: 4.6]
