Potřebuje demokratický stát zřizovat úřad pro dezinformace? Srovnání s USA

Potřebuje demokratický stát zřizovat úřad pro dezinformace? Srovnání s USA

Americká vláda pozastavila projekt Rady pro dezinformace pouhé tři týdny po jeho představení. Jeho účel byl nejasný a spustil vlnu odporu a obvinění. Podle Washington Post s odvoláním na pracovníky ministerstva vnitra kritizovali amerického prezidenta Bidena za to, že chce zřídit „ministerstvo pravdy“. Šéfka Rady, která se stala terčem útoků za svá předchozí bizarní vyjadřování, na svou pozici rezignovala. Přeložili jsme pro vás část debaty, v níž senátor Rand Paul interpeluje ministra vnitra (Homeland Security Secretary), pod jehož gescí měla Rada vzniknout.

Je pozoruhodné, že v USA se největší pravicově-konzervativní strana postavila proti úřadu, který měl pod záminkou boje s dezinformacemi umlčovat nepohodlné názory. U nás mezitím premiér z největší „pravicové“ strany zřídil post zmocněnce pro dezinformace, který v rozhovorech avizuje plán nabírat další úředníky. Česká vláda – navzdory proklamacím o úsporách – tedy hodlá zřídit další místa pro úředníky, kteří mohou ještě více omezovat svobodu projevu v ČR.

Jaký je rozdíl mezi zákazem médií v Rusku a u nás? Podívejte se na rozhovor vládního zmocněnce pro dezinformace, Michala Klímy, s Michalem Kubalem na ČT24 (9 minut). Další rozhovory se zmocněncem vlády pro dezinformace, Michalem Klímou, vyšly na iDnes a Aktuálně.

„Blokace trvala tři měsíce a měla svůj smysl. Nicméně postupně provozovatelé přesunuli obsah na jiné weby, které jsou mimo dosah českého registrátora domén, takže de facto další blokace by ani neměla smysl, protože obsah je dnes už někde jinde. Ale smysl to mělo, protože v nejkrizovějším okamžiku to fungovalo.“

„Že se dezinformace tolik nešířily, zdokumentoval Josef Šlerka… Také to, že po tom prvotním propadu se vše vrátilo do původního stavu. Jaký to mělo vliv na lidi, to se prakticky nedá zdokumentovat, protože válka změnila celkové vnímání společnosti, takže se zpětně už nedá rozlišit nebo doložit, co by bylo, kdyby dezinformační weby fungovaly. Ale lze očekávat, že by to prostě vliv mělo.“

„Nejdříve dávám dohromady tým lidí. Ten se bude v tuto chvíli opírat o lidi zaměstnané nějakou formou vedlejšáků… Zároveň spolupracujeme s dobrovolníky a lidmi na jiných úřadech… Na jednotlivých ministerstvech k tomu vznikají nebo už existují nějaká oddělení, na ministerstvu vnitra kupříkladu už před několika týdny přijali lidi, kteří to připravují. A ten systém funguje tak, že se již nyní schází tým složený z lidí, kteří mají na starosti komunikaci na jednotlivých ministerstvech.“

„Nevypadá to, že by uprchlíci najednou ze dne na den zmizeli. Nepochybně tady budou, a to znamená, že se stávají terčem dezinformací. Kromě toho tady máme problémy s cenami energií a inflaci, takže strategická komunikace je potřebná.“

„Před několika dny ale vláda odsouhlasila, že mohu mít několik dalších lidí na dohodu o pracovní činnosti… budou vidět konkrétní výsledky toho, jak vyvracíme lživé informace, děláme placené kampaně, přicházíme s různými projekty… Návrh takového zákona nyní vzniká na ministerstvu vnitra, které by ho mělo připravit do konce června.“

A zde je pohled Matěje Gregora na vládní web BranmeCesko, který vybízí k udávání a jako doporučené informační zdroje uvádí nechvalně známé weby opakovaně usvědčené z šíření nepravd.

 

The post Potřebuje demokratický stát zřizovat úřad pro dezinformace? Srovnání s USA first appeared on .




Loading…