Kulturní revoluce v Číně, která na konci stála miliony lidských životů, začala nenápadně uvedením historické divadelní hry v Pekingském divadle, která se jmenovala „Chai Žuej byl vyhozen z úřadu”. Hra vypráví příběh ctnostného úředníka dávné dynastie Ming, kterého vyhodil z práce zkorumpovaný císař. Hra byla dlouhou dobu uváděna bez nějakého pozdvižení, ale v roce 1965 vyšel v novinách článek, který hru interpretoval jako kritiku Mao Ce-tunga a jeho Velkého skoku vpřed.
Diskuze vítána
Ve straně se rozběhla diskuze. Pekingský starosta a člen nejvyššího komunistického vedení hájil autora hry. Komise, která měla ve straně na starosti kulturu, vydala v únoru roku 1966 zprávu, ve které se píše:
„.Musíme trvat na tom, že pravda se hledá ve faktech, a dodržovat princip, že před pravdou si je každý roven. Musíme přesvědčit lidi fakty. Nesmíme se chovat jako školní tyrané, kteří vždy jednají svévolně a snaží se ostatní přetlačit za použití své síly.”
To už bylo příliš.
Ale má to limity
Ústřední výbor čínských komunistů vydal 16. května prohlášení, ve kterém obvinil pekingského starostu, jenž se historické hry zastával, z šíření buržoazních sloganů a odmítání třídní povahy pravdy.
Prohlášení ze 16. května, kterým kulturní revoluce odstartovala, dále upozorňovalo, že nijak nespecifikovaní „zástupci buržoazie, kteří stranu infiltrovali, jsou kontrarevolučními revizionisty”. Podle textu prohlášení se poznají podle toho, že „mávají rudými vlajkami, ale stojí proti rudým vlajkám”.
Následovala kampaň v médiích, která tvrdě kritizovala pravicové kádry ve straně, které si podle médií „jako červi proklestili cestu do jejího lůna”.
Peking Review otiskl v červnu roku 1966 článek, ve kterém napadl diskuzní triky pravicových sil, a zdůraznil, že konsolidace politické moci závisí na tom, kdo kontroluje „pero”, které je stejně důležité jako zbraň (výběr, překlad, zkrácení autor):
Před pravdou jsou si všichni rovni
Pravicoví specialisté široce propagovali myšlenky svobody, rovnosti a bratrství a chválí Konfucia, využívajíce této mumie k šíření buržoazních idejí. Jedním z jejich talismanů je tvrzení, že „před pravdou jsou si všichni rovni”. Tento slogan je vrcholně pokrytecký. V současné době je pouze proletariát schopen uchopit objektivní pravdu, protože jeho třídní zájmy jsou v plném souladu s objektivními zákony.
Soudruh Mao Ce-tung vědecky shrnul mezinárodní historické zkušenosti s diktaturou proletariátu a formuloval teorii nerovnosti v socialistické společnosti. Neustále nám připomíná, že musíme přijímat různá opatření, abychom zabránili kapitalistické restauraci. Proto nás Mao Ce-tung vyzval, abychom zahájili třídní boj v ideologické oblasti s cílem podporovat to, co je proletářské, a vymýtit to, co je buržoazní.
A musíme vám říci na rovinu, že vám nedovolíme jakoukoli rovnost s proletariátem. Diktatura je jediná možnost. A jak poznáte ty, kteří mávají rudými vlajkami, ale jsou proti rudým vlajkám? Čtěte spisy předsedy Maa a řiďte se jeho instrukcemi, uzavírá Peking Review.
Výchovné seance
To, co následovalo, vstoupilo do historie jako kulturní revoluce, v jejímž čele stála indoktrinovaná mládež.
Občané, které strana označila jako psy, byli podrobeni veřejné převýchově. Za účasti širokých mas byli zostuzováni a biti, v mnoha případech svými blízkými. Velmi často se převýchovné seance konaly v práci nebo ve školách. Studenti byli nuceni, aby se postavili proti svým učitelům, manželky proti svým manželům a děti proti svým rodičům. Převýchovné seance zakázal až nový čínský vůdce Teng Siao-pching po smrti Mao Ce-tunga v roce 1978.
Přežije svoboda slova?
Američtí kolonisté chtěli uchránit nejen svobodu slova i pro generace příští. Proto se rozhodli zkombinovat výhody monarchie, aristokracie a demokracie. Celý příběh vám přináší NOVÁ SÉRIE LIGY SVOBODNÝCH v podání Marka Vašuta.
Post scriptum
Pozn. autora:
Brusel Review otiskl v létě článek, ve kterém napadl diskuzní triky extrémní pravice, nazval ji proruskou hlásnou troubou a zdůraznil, že konsolidace politické moci závisí na tom, kdo kontroluje veřejnoprávní televizi a další organizace placené státem. Článek je výzvou pro správné demokraty:
Pravicoví specialisté široce propagovali myšlenky svobody, rovnosti a bratrství a chválí Adama Smithe, využívajíce této mumie k šíření buržoazních idejí. Jedním z jejich talismanů je tvrzení, že „před pravdou jsou si všichni rovni”. Tento slogan je vrcholně pokrytecký. V současné době jsou pouze experti schopni uchopit objektivní pravdu, protože jejich znalosti jsou v plném souladu s objektivními zákony.
Soudružka Ursula vědecky shrnula zkušenosti s diktaturou byrokracie a formulovala teorii o tom, že někteří lidé jsou si rovnější. Neustále nám připomíná, že musíme přijímat různá opatření, abychom zabránili restauraci svobody. Proto nás soudružka Ursula vyzvala, abychom zahájili třídní boj v ideologické oblasti s cílem podporovat to, co je byrokratické, a vymýtit to, co obhajuje svobody jednotlivce.
A musíme vám říci na rovinu, že vám nedovolíme jakoukoli rovnost s nositeli správných názorů. Byrokracie je jediná možnost. Jak poznáte ty, kteří mávají demokratickými vlajkami, ale jsou proti nim? Čtěte pokyny z Bruselu, řiďte se instrukcemi veřejnoprávní instituce, uzavírá Brusel Review.
Nakolik je článek v Brusel Review hyperbola?
Občanský projekt syrzdarma můžete podpořit dle vlastního uvážení zde. Děkujeme.
