Inspirovala mne dnešní příloha MF DNES. Zhostila se dilematu slušně – jeden názor pro „nepovolit“, tedy nula promile při řízení, druhý názor povolit množství alkoholu v krvi do půl promile. Problém však má jednoznačné řešení.
David Gruber | foto: wikipedia.org
Oba názorové celostránkové trojsloupky mi připadaly uměřené, bez extrémů. Něco bych však měl na připodotknutí, na vlastní komentář:
Proč, sakra, pořád donekonečna diskutovat? Ano, diskutující mohou ve svých formulacích projevit své ego; ukázat sobě a světu, jak tomu z toho či onoho úhlu pohledu rozumějí lépe než jiní a jak ti ostatní s jiným názorem se šeredně mýlí. Ukájení lidského ega má svůj smysl, papír či harddisk se zaplňuje, může být z toho i sem tam kšeft; noviny s diskusí se prodají, televizní štáb o tom něco natočí a jeho členové jsou za ten den práce zaplaceni… a tak pořád dokola.
Problém však lze také řešit s konečnou platností. Proč nezapojit vědu, není to vůbec složité.
Představte si křivku v kartézské soustavě xy, kde na vodorovné ose x je množství alkoholu v krvi řidiče a na svislé ose y jeho schopnost zvládat auto, koncentrovat se na řízení, být přesný, mít klidné pevné nervy, koordinovat své pohyby, předvídat situaci, rychle reagovat atp. Prostě – sumární schopnost řídit.
Slovní zastánci nuly promile alkoholu v krvi jako by argumentovali tím, že tak křivka má jednoznačně sestupný charakter. Že při nule alkoholu v krvi tak křivka začíná poměrně vysoko na ose y (tj. maximální hodnota schopnosti řídit) a ihned pak prudce klesá – a pak už probíhá doprava stále blízko té osy x. A stále blíže té osy x, až se jí začne dotýkat. Člověk s 20 promile alkoholu v krvi má schopnost řídit nulovou, protože je mrtev, ha.
Ale – co když ta křivka klesá mnohem méně prudce, než „nulovci“ tak vehementně tvrdí. Co když je dejme tomu do 0.2 promile víceméně vodorovná?
Anebo – co když jiné, povolené faktory zhoršují schopnost řídit více než ten nepovolený? Smí se řídit při zvýšené teplotě, dejme tomu kolem 37.5 až 38⁰ C? Nejspíše ano. Obdobně jako závislost schopnosti řídit na množství alkoholu v krvi by jistě mohla existovat závislost schopnosti řídit na horečce řidiče. A co když se s 37.8⁰ C řídit smí a schopnost řídit je přitom jednoznačně nižší než s 0.3 promile alkoholu v krvi?
Desetikorunu ukrást smíte, ale za zcizenou pětikorunu jste citelně trestáni? Co je to za zvrácené zákonodárství??
Jistě existuje řada výzkumných ústavů, které mají kapacity, finance, čas, lidi aj. na to, aby tyto křivky stanovily vědecky. Aby vše vyzkoumaly na dostatečně velkém počtu případů (cca nad tisíc řidičů), ze všech možných aspektů. Závislost schopnosti řídit
- na množství alkoholu v krvi,
- na nejčastějších lécích, zejména na těch uklidňujících,
- na stresu, rozčilenosti řidiče,
- na únavě,
- na době uplynulé od posledního spánku atp.
A nakonec výsledná křivka všech faktorů dohromady.
Kdo ví, jestli by toto vše nezvládla diplomka nebo doktorská disertační práce jednoho šikovného studenta. Asi ne – na důkladné závěry by musel pracovat celý tým. Možná i několik měsíců, ale určitě ne dlouhé roky. Státní peníze se vydávají na mnoho méně užitečných věcí.
A pak by byly vědecky ověřené křivky – s platností přírodního zákona, tedy nadřazené jakýmkoliv lidským ústavním zákonům apod.
Možná by se ukázalo, že samotná křivka závislosti schopnosti řídit na množství vypitého alkoholu má hned po svém startu na svislé ose y malý krátký oblouček nahoru. Že tedy řidič po jednom pivu (= 0.1 – 0.3 promile alkoholu v krvi) je klidnější, méně vystresovaný, méně agresivní, méně sužovaný žízní a tudíž lépe řídící než ten, kdo před jízdou sušil hubu. Kolem 0.4 promile se schopnost z toho optima snižuje – a srovnává na úroveň nuly promile. A problém nastává až třeba od 0.5 promile výše.
Třeba by věda ukázala, že správná je opravdu nulová tolerance alkoholu. Ale bylo by to vědecky podloženo – a nadále diskutovat by bylo směšné.
Ale třeba by vědecký výzkum dopadl jinak. Pak by se mohlo stát, že v nové zákonné normě stát sice toleruje 0.0 promile alkoholu a přimhuřuje oko, ale vřele doporučuje řidičům mít v krvi 0.1 – 0.3 promile, protože toto je podle vědecké křivky prostě nejbezpečnější.
Ale to by musela být naše společnost rozumnější – když už ne masový lid, tak aspoň ti nahoře. Méně tlachání, méně populismu ve prospěch určitých skupin voličů na úkor ostatních lidí – a více zapojit a respektovat vědu.
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
