„Tady se z bagatelky, kterým je zrušení poplatků, dělá téměř životní téma,“ vrtěl hlavou Miloš Zeman, který ve změně financování nevidí žádný problém. „Má to tak sedmnáct zemí Evropské unie. A nikdo je neobviňuje z toho, že omezují veřejnoprávní média,“ poukázal exprezident.
A připomněl, že zrušení si dala vláda do programového prohlášení. „Vláda to měla v programovém prohlášení. A je tedy její povinností to splnit,“ poznamenal.
S despektem se vyjádřil i k páteční a sobotní diskusi na plénu Poslanecké sněmovny, kdy se projednávalo první čtení o změně financování veřejnoprávním médií. „Je iluze si myslet, že na plénu může být věcná debata, tam všichni exhibují a podbízí se voličům. Věcná debata bude až ve výborech,“ zkonstatoval Miloš Zeman.
Podle něho si opozice vždycky najde téma, skrze které může napadat vládní koalici. „Opozice bude exhibovat na jakékoliv téma,“ řekl Zeman.
A znovu poukázal na skutečnost, že mandatorní výdaj ze státního rozpočtu ve výši několika málo miliard nachod veřejnoprávních médií je bagatelní. „Zrušení poplatků je problém několika miliard, nikoliv desítek miliard,“ řekl a vysvětlil, že kdy byl on ve funkci premiéra, částky pod deset miliard nechal řešit jednotlivé ministry. Vláda jako celek řešila až částky nad deset miliard korun.
Došlo i na obavy opozičních politiků a aktivistů v ulicích, že změnou financování dojde k omezení demokracie či svobody projevu. „Dosud nedošlo k žádnému omezení projevu. Kdyby došlo, protestoval bych jako první,“ poznamenal Zeman.
A ukázal na dalších sedmnáct zemí, které financují veřejnoprávní média stejných způsobem, na jaký se chystá převést financování i Babišova vláda. „V zemích, kde k tomu došlo, k žádnému omezení svobody projevu nedošlo. Tam, kde tento systém platí, k žádnému omezení svobody nedochází,“ zdůraznil Zeman a poukázal na jednu ze zásadních výhod změn stran financování. Dohled nad veřejnoprávními médii. Ovšem nikoliv dohled politický, ale finanční. „České televizi a Českému rozhlasu jedině prospěje, když se na ně podívá Nejvyšší kontrolní úřad. Všichni musí šetřit, i veřejnoprávní média,“ pochvaloval si Zeman.
A připomněl, kdy došlo k faktickému omezování svobody projevu. „K omezení projevu došlo za Petra Fialy, kdy došlo k vypnutí několika webů. Byl to hrubý cenzurní zásah, nikdo neprotestoval,“ poukázal na vypnutí webů po začátku války na Ukrajině.
Miloš Zeman mávl rukou nad vášněmi, které hýbou opozičními stranami. „Hysterie opozice vychází ze smutku z toho, že prohrála,“ zkonstatoval Miloš Zeman a vyslal vůči opozici svá očekávání. „Budu rád, když opozice do druhého čtení navrhne pojistky proti zneužití,“ udělal za tématem tečku Zeman.
A dotlačil moderátorku Terezii Tománkovou k prodiskutování nabobtnalého deficitu státního rozpočtu, který považuje za šílený. „Šílený rozpočtový deficit je proinflační. Můžeme kvůli němu očekávat zdražování,“ varoval exprezident.
A vysvětlil, kde se najdou okamžité úspory ve výši 200 miliard, tedy poloviny naplánovaného deficitu státního rozpočtu. „Důvodem zvýšení deficitu bylo zrušení superhrubé mzdy. K dnešnímu dni je to ročně 200 miliard korun, které chybí v rozpočtu,“ řekl Zeman.
Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v lednu 2021, tedy v závěru první vlády Andreje Babiše. Pro zrušení hlasovalo hnutí ANO, tehdy opoziční ODS a SPD.
Miloš Zeman připomněl to, o čem se nevedou debaty, ač by měly. „Zákon o zrušení superhrubé mzdy měl platit dva roky.“
S tvrzením Miloše Zemana, že „šílený rozpočtový deficit“ povede k navýšení inflace a tedy zdražování, souhlasil i guvernér České národní banky Aleš Michl, s kterým se Zeman setkal. Nad tématem se setkal i s ekonomem a poslance za Motoristy Vladimírem Pikorou a ministrem zahraničních věcí a zároveň předsedou Motoristů Petrem Macinkou, které chtěl přetáhnout na svou stranu. Macinku vyzval, aby ve vládě tlačil na zrušení zákona a tedy znovuzavedení superhrubé mzdy.
Proč o tom nemluví s Babišem? „On je ten, který tento zákon navrhl,“ řekl Zeman a upozornil na ješitnost politiků, která jim příliš nedovolí zvrátit své předchozí rozhodnutí. Babiš byl navrhovatel zákona o zrušení superhrubé mzdy a podle Zemana sám její znovuzavedení nenavrhne. Musel by k tomu být dotlačen jak koaličními partnery, tak veřejnou debatou.
V tomto ohledu se odhodlal ke své první pochvale hnutí STAN, které kritizuje růst státního deficitu a přisuzuje jeho růst také zrušení superhrubé mzdy. „Vláda zbytečně zadlužuje zemi, zbytečně zadlužuje budoucí generaci,“ myslí si Miloš Zeman.
A ukázal nedávné hádky nad šetřením a zmenšováním deficitu. „SPD a Motoristé se dohodly na úspoře ve výši 6 miliard,“ kritizoval Zeman a upozornil, že to jsou drobné úspory. Snad až zanedbatelné. Vláda má řešit částky nad 10 miliard. A opět prosazoval úsporu 200 miliard stran znovuzavedení superhrubé mzdy.
Nakonec se moderátorka Tománková zeptala na obavy části veřejnosti, zda se nemůžeme v bouřlivé debatě kolem financování veřejnoprávních médií dostat až k nepokojům v ulicích, jako jsou nyní ve Francii. „Češi jsou klidnější než Francouzi, tady bych bouře neočekával,“ zavrtěl Zeman nesouhlasně hlavou. Přesto demonstrace přijdou. Jen ne masové. „Milion chvilek si určitě rád zademonstruje, proti kauzám dozimetru, bitcoinů a dalším neprotestoval, za to, že prohrály jejich strany protestovat určitě bude,“ zkonstatoval bývalý prezident Miloš Zeman.
