SM
Evropa jako kontinent je už dnes ekonomicky velmi zranitelná a bude ještě zranitelnější s rozvojem zelených technologií. Vzhledem k autokratické povaze čínského režimu v podstatě závisí na libovůli tamního prezidenta Si Ťin-Pchinga, ten už loni omezil vývoz některých strategických prvků a technologií a co by znamenal úplný zákaz exportu, je lépe nedomýšlet.
Přehled zásob, resp. probíhající těžby strategických prvků zveřejněných na webu Statista.com za rok 2023 se od minulého měření v podstatě nezměnil, s dvěma výjimkami. Čína opět rozšířila zásoby o 30 tisíc tun produkce a těžba se výrazně rozrostla i vojenskou juntou ovládaném Myanmaru, jenže háček je v tom, že tamní sektor ovládá zase Čína prostřednictvím polostátních společností. Zelené zlato, jak se někdy nazývají vzácné prvky potřebné k bezemisní budoucnosti, drží v rukách Čína v podílu 70% všech zásob na světě. Bez těchto materiálů se neobejdou elektroauta stejně jako mobily, větrníky stejně jako nanočipy. Naproti tomu Spojené státy americké jsou sice druhou největší zemí produkující vzácné kovy, ale jejich těžba v podstatě nenarostla, a v porovnání s Čínou se jedná jen o jednu pětinu produkce.
Zdroj: Statista.com
Byrokracie prohlubuje závislost
O tom, jak je složité získat na území v podstatě jakéhokoli státu EU povolení k těžbě, resp. rozjet celý proces, ví ČR své. Od záměru těžby lithia na Cínovci už uplynulo sedm let a podle posledních odhadů by první hornina mohla opustit miliardový kopec teprve až v roce 2026. Stejný problém řeší švédská těžařská společnost LKAB, ta v lednu 2023 oznámila objev největšího naleziště vzácných zemin v oblasti Kiruna. Šéf společnosti Jan Moström ale nadšení novinářů na tiskovce hned zbrzdil „Pokud se podíváme na to, jak v našem odvětví fungovaly další povolovací procesy, bude to trvat nejméně 10–15 let, než skutečně začneme těžit a dodávat suroviny na trh,“ uvedl. Podle něj je rozhodující stanovisko EK, která by měla zrychlit legislativu v zajištění přístupu ke kritickým materiálům.
psali jsme: Lithium na Cínovci na 300 let je chiméra. Založme OLEC spolu s Čínou a povládneme svět
Právě pro zdlouhavost procesu je evropská oblast dodávek a zpracování vzácných kovů téměř zcela závislá na Číně. Podle analýzy Financial Times Evropa dovezla v minulém roce kolem 98 % prvků z vzácných zemin z Číny. Stejný deník mimochodem odhaduje, že se do roku z rovojem elektromobility 2030 poptávka zpětinásobí. Jistá naděje pro Evropu svitla v USA. Společnost MP Materials vlastnící důl a závod na zpracování v Mountain Pass, byl po předchozím uzavření v roce 2000 znovu otevřena od roku 2018 produkuje 14% ze světové spotřeby.
Polínko pod kotel
Že je budoucnost čisté Evropy nejistá, naznačila v polovině minulého roku Čína a důrazně demonstrovala, kam sáhne v případě politické potřeby. Galium a germanium, dva vzácné kovy s významem pro výrobu čipů, solárních panelů a optických vláken, jsou z bezpečnostních důvodů od července zařazeny do licencovaného seznamu zboží pro čínský export. Na konci roku navíc vláda sáhla po neméně tvrdém opatření, když zakázala vývoz technologie pro zpracování, což v podstatě ovlivnilo každou zemi, která plánovala vyvinout rafinérie pro tyto materiály.
Bavlna jako strategický prvek?
Nejen vzácnými kovy ovládá Čína starý kontinent. Čínský prezident Si a ruský ministr obrany Sergej Lavrov se netají plány na sjednocením států globálního jihu, resp. na změnu světového řádu. Ve válce na Ukrajině je to mimo jiné Čína, která vydělává na obou stranách konfliktu. Rusku dodává optiku a díly na vrtulníky, stejně tak ale dosud dodává evropským zbrojovkám nepostradatelnou nitrocelulózu vyráběnou z bavlny. Tase používá jako základní složka bezdýmného střelného prachu pro moderní rakety a standardní munici a co je je možná ještě horší, jak informovala agentura Bloomberg, trasa dodávek vede přes Rusko
Jinými slovy, Evropa je až nebezpečně závislá na Číně a odstřihnutí ať už z jakéhokoli popudu by mělo nedozírné následky, které nejdou vyřešit v krátkodobém horizontu a neobejdou se bez ztrát, ať už ekonomických či na životech.
