Prezidente, zkuste se někdy podívat za hranice Hradu. Tam, kde lidé nevidí výhody eura, protože na to nemají peníze.
Projev prezidenta Petra Pavla opět potvrdil, že umí mluvit dlouho, ale říct málo. Tentokrát nám nadiktoval, jak všechno v naší zemi skvěle funguje – tedy aspoň podle jeho představ. Pokud si někdo myslí, že nám je špatně, tak je to asi jen subjektivní dojem, že?
Ale jak může někdo, kdo si nechal zvýšit prezidentský plat a navrch přidal pěkný balíček i pro svou manželku, kázat o skromnosti? To je něco, co se v dějinách Česka jen tak nevidí. Na jedné straně voláte po úsporách a na druhé si z daní občanů odnášíte víc než dost. Tak co to má být?
A co to jeho nadšení z eura? Přijetí evropské měny by podle Pavla vyřešilo všechno – od ekonomiky po cenu rohlíků. No jistě. Proto mají Slováci životní úroveň jako Norové, že? Pravda je taková, že Evropská unie se chová jako chcípající kobyla a my máme být ti, co se k ní přivážou. A rovnou tím posledním, co nám ještě zbylo – naší vlastní měnou.
Je fajn, že si pan prezident dokáže představit budoucnost s eurem. Možná by ale bylo lepší, kdyby se začal víc starat o přítomnost. Například o lidi, kteří sotva platí účty a rozhodně si nemůžou „přidat“ jako on. Je snadné radit, když se vás realita netýká, že?
Prezidente, zkuste se někdy podívat za hranice Hradu. Tam, kde lidé nevidí výhody eura, protože na to nemají peníze. Tam, kde šetří i na věcech, které vy a vaše okolí považujete za samozřejmé. Třeba potom budou vaše projevy stát za něco víc než za potlesk pár vyvolených.
