Poločasové volby v USA se blíží. Evropa doufá, že demokraté získají v Kongresu většinu a budou schopni korigovat akce prezidenta Trumpa. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je příznivou zprávou pro republikány z několika důvodů. Zdroj informací v odkazech přímo v textu. Hlas lidu je výběr názorů alternativních médií.
Historická převaha demokratů
Dominance Demokratické strany v minulém století začala během vlády Franklina Roosevelta, který se stal prezidentem v roce 1933 v době hospodářské krize. Do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát, což vedlo k ústavnímu dodatku, který omezil funkční období jednoho prezidenta na maximálně dva volební cykly. Rooseveltův hospodářský program New Deal získal demokratům podporu široké koalice pracujících, s jejíž pomocí dominovali americké politice dlouhé desítky let po válce.
Ani ikona republikánů Ronald Reagan nemohl v osmdesátých letech minulého století spoléhat na podporu stranických kolegů v Kongresu, protože během celých 8 let jeho vlády v něm měli většinu demokraté. V Senátu měli sice republikáni převahu, ale z důvodu nutnosti získat 60 hlasů ze 100 musel Ronald Reagan často složitě vyjednávat s Demokratickou stranou.
Od druhé světové války měli republikánští prezidenti podporu obou komor parlamentu pouze několikrát. V prvním případě to byly dva roky na počátku padesátých let, kdy vládl hrdina druhé světové války Dwight Eisenhower. Poté až po padesáti letech během jednoho čtyřletého období George W. Bushe po teroristických útocích v New Yorku. Naposledy během dvou let Trumpova prvního funkčního období a v současnosti.
Voting Rights Act
Zákon, který upravuje některá pravidla voleb, schválili v USA v roce 1965 za vlády demokratického prezidenta Lyndona Johnsona pod názvem „Voting Rights Act”. Zákon je považován za klíčovou součást legislativního úsilí, jehož cílem bylo vypořádat se s rasovou diskriminací. Zakazuje například různé praktiky z minulosti jako povinné testy gramotnosti pro voliče nebo další uměle vytvářené podmínky pro účast ve volbách.
Odstavec číslo dva zákona byl dlouhou dobu interpretován tak, že stát by měl při vytváření volebních okrsků přihlížet k rasovému složení obyvatel. V některém z nich by měl ve volbách získat většinu zástupce nějaké menšiny, nejčastěji se jednalo o černochy.
Účelové vytváření volebních okrsků je americkou specialitou. V mnoha státech se voliči registrují k volbám včetně informace, ke které straně se hlásí. Vzhledem k tomu, že vítěz v daném okrsku bere vše, může strana u moci narýsovat hranice volebních okrsků v daném státě podle nahlášených registrací, aby maximalizovala počet volebních okrsků, ve kterých zvítězí kandidát jejich strany. Říká se tomu gerrymandering, více zde.
Zejména v bývalých „jižanských” státech, které jinak většinově volí republikány, musel být podle dosavadní interpretace zákona Voting Rights Act vytvořen alespoň jeden volební okrsek, ve kterém žila většina černošských občanů. Záměr byl zřejmý. Zvýšit zastoupení menšin ve federálním Kongresu. Ideálně se mělo blížit poměrnému zastoupení v celém státě.
Praxe končí
Minulý týden rozhodl Nejvyšší soud poměrem hlasů šest ku třem, že praxe „rasových” volebních okrsků je v rozporu s Ústavou, která jakékoli rozhodování na základě rasy výslovně zakazuje. Výrok soudu tak ruší šedesát let zavedenou praxi jejich účelového vytváření s cílem zajistit vyšší zastoupení v Kongresu pro zástupce minorit.
Soud přímo v textu rozhodnutí ukázal příklad státu Louisiana:
Volební okrsky číslo 2 a 6 byly vytvořeny tak, aby v nich měla většinové zastoupení černošská minorita.
Co následovalo
Guvernér státu Louisiana po rozhodnutí soudu oznámil, že odkládá květnové primární volby, protože chce posoudit možnost úpravy volebních okrsků
Republikáni ve státě Alabama tlačí na změnu volebních okrsků, neboť po rozhodnutí soudu nastal „čas jednat”.
Floridský senát obratem schválil novou „volební” mapu, která by bez rozhodnutí Nejvyššího soudu byla s největší pravděpodobností cílem žalob. Nová mapa dává republikánům možnost získat v příštích volbách do federálního Kongresu čtyři křesla navíc.
Podobné akce oznámily další republikánské státy. Ministerstvo spravedlnosti hodlá rozhodnutí soudu důsledně vymáhat a bude požadovat, aby byly všechny volební okrsky vytvořené na základě rasy zrušeny. Republikánský senátor Eric Schmitt již ze své pozice předsedy ústavně-právního výboru vyzval vrchního státního zástupce, aby zákon důsledně uplatňoval ve všech státech Unie.
Běžná praxe
Demokratická strana využívala v minulosti možnost upravovat volební okrsky „k obrazu svému” v plné míře. Důkazem je počet federálních kongresmanů ze států, ve kterých mají demokraté dostatečnou převahu v místních parlamentech, aby mohli schválit upravené volební mapy.
Connecticut: hlasy republikánů ve volbách do federálního Kongresu v roce 2024 41 %, počet kongresmanů 0, New Hampshire: hlasy republikánů 46 %, počet kongresmanů 0, Rhode Island: 38 %, 0. V šesti dalších státech nebyl zvolen ani jeden republikánský kongresman, přestože v nich republikány volí v průměru přes 40 % občanů. Důvod? Volební okrsky vytvořené tak, aby v každém z nich měli mírnou převahu demokraté.
Dlouhodobé důsledky
Po druhé světové válce demokraté kontrolovali čtyřicet let federální Kongres. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého týdne může znamenat, že šance Demokratické strany na získání většiny v Kongresu se na dlouhou dobu výrazně sníží. Odhady se různí podle média, které je prezentují.
Ale i levicová média se obávají, že počet černošských zastupitelů může klesnout až o 30 % a pokles lze očekávat i u hispánských kongresmanů. V případě, že by všechny republikánské státy překreslily své volební okrsky v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu z minulého týdne, může Republikánská strana získat ve volbách do federálního Kongresu o 15 až 25 zastupitelů více při stejném poměru hlasů jako v minulých volbách. Důvodem je systém, ve kterém vítěz daného volebních okrsku „bere vše”.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivňuje nejen volby do federálního Kongresu. V dlouhodobém horizontu bude mít vliv i na místní volby, ve kterých Američané volí své zástupce do školních rad, městské zastupitele a další volené úředníky. Soudem zrušená interpretace zákona zakazuje využívat rasové hledisko pro „umělé” zvyšování zastoupení menšin v jakémkoli voleném orgánu.
Hlas lidu
Rozhodnutí Nejvyššího soudu z minulého týdne je velkým vítězstvím pro republikány, kteří mohou administrativními zásahy zvýšit svoje šance na vyšší zastoupení v Kongresu. Další případ, jenž Nejvyšší soud řeší, se týká započítání korespondenčních hlasů, které jsou doručeny až po dni voleb. Pokud rozhodne, že všechny hlasy musí dorazit nejpozději v den voleb, ztratí demokraté další výhodu.
V neposlední řadě probíhá v mnoha státech audit voličských seznamů. Ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby z nich byla vyškrtnuta neplatná jména, například lidé, kteří zemřeli nebo se odstěhovali. Minulý měsíc oznámil stát Oregon, že v rámci mimosoudní dohody vymaže ze seznamů 800 tisíc neplatných jmen. Pro ilustraci: v celém státě jsou registrovány zhruba 3 miliony voličů.
Demokratická strana, která historicky spoléhala na „rasové” volební okrsky, korespondenční hlasy doručené po datu voleb nebo hlasy ilegálních imigrantů, čelí momentálně poměrně silnému „protivětru”.
