Jak jinak zjistit případné dlouhodobé účinky jakékoli drogy, než dlouhodobým sledováním, tedy sledováním v řádu měsíců, ne-li let. Pokud samozřejmě sledovaný subjekt nezemře dřív. Ovšem zemřít by měl (ať už z jakýchkoli příčin) bez dalšího vnějšího zásahu. Jenže při testech genových přípravků na zvířatech sledované firmy po docela krátké době od aplikace „vakcíny“ zvířata utratily…
Ve skutečnosti by se mělo očekávat, že zejména pokusná zvířata u testů vakcíny budou udržována naživu co nejdéle, aby bylo možné identifikovat možné dlouhodobé vedlejší účinky. To se v případě experimentálních vakcín proti Covidu nestalo.
Naskýtá se jasná otázka: „Proč nikoho nezajímaly dlouhodobé vedlejší účinky?“
Ať už podporujete testování na zvířatech nebo ne, faktem je, že experimentální vakcíny Covid byly testovány i na jiných tvorech než na lidech. Vzhledem k tomu, že technologie mRNA je vysoce experimentální, chtěli se výrobci pravděpodobně ujistit, že lidské pokusné subjekty v prvních testovacích cyklech nezemřou krátce po podání těchto „genových terapií“. Proto byly nejprve provedeny příslušné testy na zvířatech.
Makaky k tomu používal například Pfizer (viz studie zde), stejně jako Moderna (viz studie zde). AstraZeneca (viz studie zde) se naopak rozhodla pro křečky. Zatímco společnost Pfizer zabíjela zvířata až 25 dní po aplikaci mRNA, zvířata z Moderny a AstaZeneky měla po aplikaci injekcí pouhé dva týdny života, než byla poslána do věčných lovišť. Společnost Johnson & Johnson možná provedla testy na zvířatech, ale neexistují o tom žádné veřejné údaje.
Bloger Igor Chudow ve svém substacku upozornil na to, že ho na tyto pokusy na zvířatech upozornili tzv. „fact checkers“, a proto se do věci ponořil hlouběji. Tato rychlá utrácení však v něm vyvolala podezření, zvláště když tito „ověřovatelé faktů“ tvrdí, že tyto experimentální vakcíny proti Covidu byly v těchto studiích rozsáhle testovány. Pak ale vyvstává otázka, proč byla pokusná zvířata jednoduše zabita tak brzy po podání injekce.
Protože jak chcete rozpoznat jakékoli potenciální dlouhodobé vedlejší účinky, které nemůžete rozpoznat ani v bezprostředně následujícím období testování? Nebo, jak řekl Chudov: „Je velmi pohodlné zabíjet laboratorní zvířata, protože tak mohou výrobci vakcín hlásit, že „nenašli žádné bezpečnostní obavy“ – a to je svým způsobem pravda! U mrtvých zvířat nejsou žádné obavy o bezpečnost!“
Chudow si také všiml něčeho dalšího o spoluautorovi studie Pfizer: Tento „Deepak Kaushal“ přiznal , že zfalšoval údaje v žádostech o státní dotace. Proto falšoval a vymýšlel experimentální metody. Deepak Kaushal byl ředitelem Texaského biomedicínského centra, které pro Pfizer provádělo výzkum u opic. To dodává těmto pokusům na zvířatech ještě větší důvěryhodnost, že?
Například účinky na plodnost (které byly zjištěny u očkovaných mužů i žen) nebylo možné prozkoumat nebo dokonce objevit. To ale zřejmě ani nebylo cílem experimentů. Koho zajímají možné účinky na plodnost?
Také to opět vrhá špatné světlo na zaujatý postoj takzvaných „ověřovatelů faktů“ (placených Pfizerem) k experimentálním vakcínám Covid. Ti pravděpodobně pouze „kontrolují“, zda nějaké příspěvky ke kontroverzním vakcínám odpovídají oficiálnímu narativu či nikoli.
Ohodnoťte tento příspěvek!
