Opakovaně zde zdůrazňuji, že nelze věřit nikomu, kdo chce EU „jen reformovat.“ Pokud je něco již ze své podstaty nereformovatelné, pak to ani reformovat nelze. Politické strany, které něco podobného slibují, tak považuji za horší než otevřené eurohujery. Ti totiž alespoň nelžou.
Tedy jsou jen dva možné postoje: buď EU podporuji a chci v ní setrvat bez větších výhrad – nebo ji nepodporuji a pak je jedinou možností z ní vystoupit.
Nic mezi výše uvedeným neexistuje. Reforma něčeho, co má určitá neměnná pravidla, je v podstatě zcela nemožná.
Podívejme se například na pravidla pro Evropskou Komisi, která v podstatě ovládá EU.
EU vyznává takzvané „evropské hodnoty.“ Ty jsou pevně dané a nejede přes ně vlak. Tyto hodnoty – bez politické korektnosti – lze shrnout následovně:
Výměna evropských obyvatel, podpora LGBTQ, islámu a Green Dealu, maximální regulace, postupné převádění kompetencí z národních států na EU, wokismus, politická korektnost, cenzura opozičních názorů a aktuálně i neutuchající podpora Ukrajiny.
Již nyní je suverenita jednotlivých evropských zemí ve vztahu k Bruselu mnohem menší než například suverenita amerických států vůči Washingtonu.
Tato suverenita se dále zmenšuje a nyní si mohou členské země samy rozhodovat jen v poměrně nepodstatných záležitostech. Nicméně do budoucna se počítá s jedním superstátem, samozřejmě nadále podporujícím takzvané „evropské hodnoty.“
Nereformovatelnost EU je jasně dána i požadavky na eurokomisaře. Ti musí vyznávat všechny výše uvedené „hodnoty,“ jak ostatně potvrzovali i naši eurokomisaři, naposledy zejména Jourová (dvě volební období) a nyní Sikela.
Pokud je v některé zemi náhodně vláda, která nemá vhodné zástupce (eurokomisaře vždy vybírá vláda), musí za danou zemi zvolit eurokomisaře z opozice, případně nestraníka, který požadavkům odpovídá.
Jinak ŽÁDNÝ eurokomisař, který výše uvedeným kritériím neodpovídá, neprojde. K takzvanému „grilování“ jsou tedy připuštěni jen pečlivě prověření eurohujeři.
Už to samo o sobě zapovídá jakoukoli reformu. Všimněte si také, že například Green Deal, který je třeba ZRUŠIT a ne reformovat, jak někteří navrhují, nedoznal větších změn a má i nadále přitvrzovat.
A to přesto, že Zelení měli u voličů rekordně nízkou podporu. Pak by měla tato politika zmírnit, jenže zkorumpovaná šéfka EU slíbila Zeleným, že pokud ji pomohou zvolit, tak přitvrdí. A nyní koná to, co slíbila.
EU je tedy silně nedemokratická, nezajímá ji, co si lidé přejí. I na postech nově vybraných eurokomisařů jsou zastánci tvrdého prosazování „evropských hodnot.“
V rámci EU je samozřejmě i volený europarlament, ale ten má jen omezené kompetence. Navíc je stále tamní sestava spíše probruselská a vzhledem k pokračující výměně obyvatel nelze očekávat, že by se v příštích volbách (pokud nějaké budou) projevila jakákoli změna.
Nově dovezené obyvatelstvo, které již získalo občanství, totiž volí právě ty strany, které stojí za politikou „otevřených hranic“ a tedy vyznávají ony zmíněné „evropské hodnoty.“
Aby mohlo dojít ke změně, musely by se změnit samotné regule organizace, která byla založena s cílem změnit Evropu podle vizí Kalergiho.
Ostatně, ne náhodou je busta tohoto eurofederalisty a globalisty v jedné z budov EU ve Štrasburku.
Politické strany, které chtějí setrvat v EU, ale hlásají její reformu, jsou tedy podvodníci – či spíše řízená opozice, která nikdy změnu nepřinese, ale spolehlivě zajistí, že EU dosáhne svých plánů.
A zde je také odpověď na to, proč mne už vůbec nezajímá česká politika. Žádná neexistuje. Většina našinců chce zůstat součástí EU, což jasně vede k volbě otevřených eurohujerů nebo řízené opozice, která hlásá nesmysly o reformě nereformovatelného.
A tak je to ve většině zemí. I proto je nutné sledovat politiku těch, kteří zvolené loutky ve vládách vodí. Tedy je nutné sledovat politiku Bruselu a Washingtonu.
Obávám se, že za 4,5 roku, kdy budou další eurovolby, už nebude šance nic změnit, protože mezitím budou předány i poslední zbytky suverenity evropských zemí pod kuratelu Bruselu.
Pak už možná ani žádné další volby nebudou.
Jedinou šancí na změnu může být změna politiky Washingtonu, nicméně nakonec se na té evropské nemusí odrazit až tak, jak doufáme.
Může jít jen o drobné kosmetické změny, nicméně Brusel bude i nadále prosazovat své evropské hodnoty….
Ohodnoťte tento příspěvek!
