Jednou z předních událostí současných dnů je vyklízení žižkovské kliniky od jakýchsi podivných lidí, co tam protizákonně přebývají. Ačkoliv exekutorům nefandím, tentokrát udělám výjimku.
Libor Čermák u Pamatníku Vojna | foto: archív autora
A těch důvodu je více. První důvod je program současné kliniky. Našel jsem si na internetu program kliniky ZDE, a tam jsem zjistil, že jde velice často o anarchistickou, genderovou, prouprchlickou a multikulturalistickou tématiku. Na druhou stranu jsem ale demokrat, a tak, když někdo takové sklony, má, tak ať si je má. Ale je však dobré vědět, že já osobně s takovými tématy mám problém. Nesouhlasím s nimi a kdo čte mé blogy, ví, že nevynechám jedinou příležitost, kdy to můžu zkritizovat.
Další důvody jsou pro mne však daleko závažnější. Současné anarchisticko – squatterské osazení kliniky nesídlí ve vlastní budově. Budova patří SŽDC. Když slyším, jak toto osazení budovu ne a ne opustit, tak jsem si na něco vzpomněl. Tito lidi, co ilegálně obývají tento objekt asi nikdy nečetly například knížky skautského spisovatele Jaroslava Foglara. Jinak by se nikdy takto chovat nemohli. Jak Rychlé šípy ve svých komiksech, tak Hoši od bobří řeky v knížce „Strach nad Boří řekou“ několikrát přišli o svoji klubovnu, kterou měli zapůjčenou v některém v cizích objektů. A když o svoji klubovnu přišli proto, že ji například majitel potřeboval na něco jiného, myslíte si, že se tam kluci zabarikádovali a nechtěli ji opustit? Ne. Šli hledat klubovnu novou.
A pak, současné anarchisticko – squatterské osazení bere lidem práci. Jak? Jednak stavařům, neboť SŽDC má v plánu budovu rekonstruovat. A pak samotným zaměstnancům SŽDC, neboť tato firma samozřejmě hodlá tuto budovu využít i pro své účely.
Takže doufám, že se co nejdřív vše napraví a tato budova se začne chystat pro nějaké normální účely.
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
