Proč se BIS odstěhovala do Ruska?

Vše začalo rezolucí OSN nazvané “Boj proti využívání informačních a komunikačních technologií pro kriminální účely”, kterou v roce 2019 iniciovaly Rusko, Čína a další země, kromě jiných Írán, Egypt, Súdán a Uzbekistán. Návrh vycházel z již existující Budapešťské úmluvy o kybernetické kriminalitě z roku 2004, ovšem navíc obsahoval velmi vágní, a dle kritiků ze západních zemí i nebezpečné, ruské koncepty rozšiřující definici kybernetického zločinu na mnoho aktivit, které s ním ve skutečnosti nesouvisí.

Spolupráce při potlačování disentu

Usnesením se zřídila návrhová skupina, která měla za úkol vypracovat zadání pro mezinárodní úmluvu OSN o kyberkriminalitě. „Kybernetická kriminalita, která je zde hlavním předmětem zájmu, však nejsou hackerské útoky, porušování soukromí nebo krádeže identity. Místo toho má tato smlouva vytvořit mezinárodní právo, které by usnadnilo spolupráci zemí při potlačování politického disentu,“ napsal v prosinci 2019 deník The Washington Post a poznamenal, že Rusko a Čína se k prosazování svých cílů naučily stále efektivněji využívat mezinárodní pravidla a normy.

Dnes, o pět let později, je ratifikace již dokončeného textu mezinárodní úmluvy OSN proti kyberkriminalitě doslova za dveřmi. Více než sto organizací zabývajících se lidskými a občanskými právy po celém světě varuje před vážným ohrožením lidských práv a upozorňuje na skutečnost, že v textu smlouvy chybí odpovídající záruky a pojistky. Plánovaná dohoda by podle nich zavazovala členské státy OSN k zavedení komplexních opatření pro dohled nad širokou škálou trestných činů.

Odposlech polohy a komunikace v reálném čase

“Bohužel byla sestavena smlouva o přístupu k údajům, která vládám celého světa umožní vyměňovat si osobní informace občanů v režimu věčného utajení v případě jakéhokoli trestného činu, na němž se dvě vlády shodnou, že je „závažný“. To by zahrnovalo odposlech polohy a komunikace v reálném čase po celém světě a nucení pracovníků IT k prozrazení hesel nebo jiných přístupových klíčů, které by ohrozily bezpečnost globálních systémů, na něž se denně spoléhají miliardy lidí. A nejde jen o systémy soukromého sektoru – ohroženy jsou i vládní systémy,” sdělil Nick Ashton-Hart, ředitel pro politiku digitální ekonomiky ve společnosti APCO, který současně vede delegaci Cybersecurity Tech Accord při jednáních o Úmluvě.

Proč se BIS odstěhovala do Ruska?

Vedle těchto alarmujících výhrad celé řady organizací z nejrůznějších zemí a varování, že Rusko si v OSN prakticky prosazuje, co se mu zachce, odstartovala naše Bezpečnostní informační služba ve spolupráci s Vojenským zpravodajstvím na sociálních sítích kampaň, v níž sice správně varuje před ruskými hackery, kteří samozřejmě jsou nebezpeční (byť se občas zabývají něčím jiným, než se tvrdí), ale zcela zamlčuje totalitní potenciál budoucí spolupráce zemí na základě nové mezinárodní Úmluvy, a především naprosto zásadní podíl samotného Ruska a Číny na této dohodě. Zatímco se BIS vytahuje spoluprácí s americkou FBI, byly to především Spojené státy, kdo proti rodící se Úmluvě hned na počátku protestoval.

Ještě před dvěma lety se o tom u nás psalo. Proč se o blížící se ratifikaci Úmluvy OSN nepíše v České republice dnes? Co dělají novináři ze Seznamu, Novinek, Aktuálně a dalších, když mají v budoucnu být i jejich svobody touto dohodou o spolupráci mezi zeměmi ohroženy?

Hrozba trestního stíhání novinářů a white hackerů

Smlouva skutečně vystavuje novináře a informátory riziku trestního stíhání. Mezinárodní tiskový institut byl tímto ohrožením natolik znepokojen, že umístil celostránkový inzerát do deníku Washington Post. Nezávislí bezpečnostní odborníci po celém světě rovněž v únoru varovali, že jim dle návrhu Úmluvy za jejich práci při ochraně IT systémů před kyberzločinci hrozí trestní stíhání.

Dle odborníků budou také společnosti, které působí v mezinárodním měřítku, vystaveny zvýšenému právnímu riziku a riziku poškození pověsti, a to až po zatčení zaměstnanců. Soukromé údaje jednotlivců a zranitelných komunit mohou být přístupné orgánům činným v trestním řízení po celém světě, a to i v případech, kdy jednání autorů není trestné v místě jejich bydliště nebo v případech, které vyvolávají značné obavy o svobodu projevu.

“Usnadněním tajné spolupráce v případě jakéhokoli „závažného“ trestného činu se otevírají dveře ‘trestným činům’ typu kritizování vůdců nebo pronásledování menšin,” píše ve své analýze Nick Ashton-Hart.

Mezinárodní obchodní komora, největší a nejreprezentativnější světový zástupce soukromého sektoru, 13. srpna otevřeně vyzvala OSN, aby úmluvu na valném shromáždění v září nepřijímala.

A co zatím dělají naši novináři? Proč se BIS odstěhovala do Ruska? A co na to Otakar Foltýn?