Mění se role státu, forma kapitálu, obchodní trasy, systém legitimace moci, mezinárodní dělba práce i samotná sociální struktura.
Prof. Kamil Akserchanov 24. 09. 2026
Vrátím se dnes ještě ke včerejšímu streamu …
Ten se nakonec zabýval mnohem širším spektrem témat, než jaká je aktuální zpravodajská agenda. Začali jsme s Německem, stranou AFD a narůstající krizí evropských politických elit, ale poměrně rychle jsme se dostali k hlavní otázce: co se vlastně děje se samotným systémem řízení, který jsme zvyklí považovat za stát, demokracii a globální ekonomiku?
Německo je v tomto kontextu zajímavé spíše jako symptom. Ve streamu jsem vyslovil domněnku, že vzestup alternativních politických sil neznamená jen další volební cyklus, ale začátek rozpadu starého modelu legitimity evropských elit. AFD je v této konstrukci důležitá ne tato jako strana, která by nutně měla získat moc, ale spíše jako nástroj k narušení dosavadní politické rovnováhy. Samostatně jsme diskutovali o možnosti, že krize v budoucnu zasáhne již samotnou vnitřní strukturu Německa a následně Francii a další státy jádra EU. Jedná se právě o scénářovou hypotézu, nikoli o tvrzení o nevyhnutelné budoucnosti.
Poté však vyvstala zajímavější otázka: – proč vlastně tradiční volební demokracie stále hůře plní funkci, pro kterou byla vytvořena?
Během posledních dvou století byl národní stát vhodnou formou řízení průmyslové společnosti. Vybíralo daně, zajišťovalo bezpečnost, budovalo infrastrukturu, organizovalo trh a zároveň prostřednictvím voleb propůjčovalo politickému systému vnější legitimitu. Dnes však značná část reálné ekonomiky, financí, informací a obchodu již dávno překročila hranice jednotlivých států.
Proto byla velká část vysílání věnována různým druhům kapitálu. Historicky nejprve dominoval obchodní kapitál – Východoindické společnosti a obrovské nadnárodní obchodní sítě. Poté industrializace vynesla do popředí průmyslový kapitál, který potřeboval národní státy, velká města, továrny a infrastrukturu. Ve 20. století postupně převzal převahu finanční kapitál. A dnes se struktura opět mění: finanční model prochází krizí, průmyslová výroba se výrazně přesunula do Asie a nečekaně opět roste význam obchodníků, logistiků, zprostředkovatelů a těch, kteří jsou schopni fyzicky dopravit zboží stále složitějším světem.
To je velmi dobře patrné v energetice. Když ropa stojí například 70 dolarů, ale dopravit tanker po nebezpečné trase, pojistit náklad, dohodnout se na průjezdu a doručit ho kupujícímu je stále složitější, obrovská část zisku postupně přechází nikoli k producentovi ropy, ale k tomu, kdo je schopen zajistit samotný dodavatelský řetězec. A zde se začínají objevovat osobnosti, jejichž vliv nelze měřit podle pozice ve státní hierarchii. Formálně nemusí daná osoba zastávat žádnou státní funkci, ale pokud právě ona je schopna dohodnout se s několika stranami a zaručit průjezd tankeru, pak je její skutečná hodnota pro systém mimořádně vysoká.
Právě proto se ve streamu hodně mluvilo o Hormúzu. Nejen jako o průlivu, ale jako o modelu budoucnosti. Ve světě, kde roste počet bariér, sankcí, ozbrojených konfliktů a neslučitelných politických bloků, získává ten, kdo ovládá propojení mezi nimi, stále větší moc.
Přístav, pojišťovnictví, platební brána, zprostředkovatel, satelitní systém, dopravce – někdy je to vše důležitější než formální politická instituce.
Odtud pramení i moje teze o částečném návratu logiky velkých obchodních společností z minulosti, samozřejmě již v jiné technologické podobě. Státy nikam okamžitě nezmizí. Ale uvnitř nich i vedle nich budou růst sítě, korporace a zprostředkovatelské struktury, které budou schopny samostatně zajišťovat výrobu, dopravu, bezpečnost, informace a platby. Starý stát postupně ztrácí monopol na některé funkce, které dříve patřily pouze jemu.
V této souvislosti je zajímavý i Trump. V tomto proudu byla jeho politika nahlížena spíše ne z hlediska tradičního rozdělení na pravici a levici, ale z hlediska návratu logiky obchodu. Cla, přístup na trh, zdroje, přístavy, investice, výroba – v centru stojí konkrétní výměna zájmů. Takový model je mnohem blíže logice obchodního kapitálu než dřívějšímu modelu finanční globalizace, kde hlavními nástroji byly pohyb kapitálu, úvěr a jednotná nadnárodní pravidla.
Samostatná rozsáhlá diskuse se vedla o tom, co se děje se samotným pojmem státu. Neřekl jsem, že zítra národní státy zmizí. Jde o něco jiného: instituce, která se poslední dvě století nacházela na vrcholu pyramidy, se postupně stává jedním z několika konkurenčních center řízení. Vedle ní stojí finanční sítě, velký byznys, logistické struktury, digitální platformy, tajné služby, regionální svazy a různé neformální vlivové skupiny.
Proto už ani dnešní volby – v Německu, USA nebo jakékoli jiné zemi – nelze posuzovat pouze podle počtu získaných mandátů. Otázka se stává mnohem zajímavější: jaká kapitálová skupina a jaký model řízení stojí za tím či oním politickým procesem a jakou část nového systému se snaží dostat pod svou kontrolu?
Ve druhé polovině streamu jsme tento přístup aplikovali na Ukrajinu, možné provokace ve východní Evropě, energetiku, Rusko, Čínu a další oblasti. Obecný princip zůstal stejný: jednotlivá zpráva sama o sobě moc nevysvětluje. Je třeba sledovat, jakému širšímu procesu slouží – zachování staré struktury nebo budování nové.
Odtud jsme se dostali i k tématu rodiny, demografie a sociálního modelu. Liberální ekonomika po desetiletí stimulovala individuální spotřebu: vlastní bydlení, vlastní auto, vlastní soubor zboží a služeb. Velká rodina funguje ekonomicky jinak – uvnitř ní se obrovské množství věcí používá společně a předává se mezi generacemi. Změna rodinného modelu proto souvisela nejen s ideologií, ale i s modelem poptávky, urbanizací a samotnou logikou masové společnosti.
A snad hlavní závěr včerejšího rozhovoru:
Nevstoupili jsme jen do další politické krize. Jsme svědky okamžiku, kdy se současně mění několik zásadních věcí – role státu, forma kapitálu, obchodní trasy, systém legitimace moci, mezinárodní dělba práce a samotná sociální struktura.
Právě proto panuje kolem nás tolik zmatení. Dokonce i mnohé politické a ekonomické elity se snaží vysvětlovat dění jazykem světa, který již postupně mizí.
Vlastně právě tomu je věnována i kniha, o které jsem mluvil na konci streamu. Je prakticky hotová. Hlavním tématem jsou mechanismy globálního řízení a přechodná období: jak vznikají systémy řízení, proč přestávají fungovat a jak se z jejich rozpadu postupně skládá další struktura.
Právě teď se nacházíme uprostřed takového přechodu. Proto je dnes nejdůležitější nesnažit se uhodnout každou další novinku.
Mnohem důležitější je pochopit architekturu celého procesu. Protože ten, kdo rozumí, jaký systém nahrazuje ten starý, uvidí mnohem dříve než ostatní, kde se ocitnou skutečná centra moci nového světa.
Preklad: St. Hroch, 24. 9. 2026
Zdroj: https://t.me/KamilAskerkhanov
