Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, které je nyní 23 let, se připojila k demonstrujícím žákům před Lycée Paul-Éluard v Saint-Denis, předměstí na sever od Paříže, které je jedním z center probíhajícího francouzského protestního hnutí středoškoláků.
„Mladí lidé nejsou do diskuse zapojováni. Kradou nám naši budoucnost,“ řekla Thunbergová novinářům podle agentury AFP. Stála odhodlaně po boku studentů, kteří zablokovali školu, a promluvila k novinářům s palestinskou keffiyou přes ramena, zatímco nedaleko mladí právníci v talárech utvořili lidský řetěz a poukazovali na nepřijatelné policejní násilí. „Školy nedostávají investice, které potřebují,“ protestovala Greta.
„Co máme dělat? Vzdát se? Samozřejmě že ne,“ pokračovala. „Právě to zde lidé vyjadřují: Nevzdáme se a budeme bojovat za tuto budoucnost, která nám je krádeží odnímána přímo před očima.“
Uvedla dále, že je „nesmírně hrdá na francouzské studenty“, a později označila reakci policie za „mimořádně násilnou“, přičemž obvinila úřady, že chrání status quo, místo aby řešily základní požadavky mladých lidí.
Thunbergová se stala celosvětově známou jako patnáctiletá školačka ze Švédska, která v srpnu 2018 odstartovala hnutí školních stávek za klima. Její individuální protest před švédským parlamentem se rychle proměnil v globální studentskou iniciativu. Greta mezitím zprofesionalizovala své aktivistické úsilí a rozšířila je i na otázky sociální a vzdělávací spravedlnosti, přičemž využívá neomarxistickou rétoriku. Izrael ji v říjnu 2025 zadržel a deportoval poté, co se s flotilou Global Sumud vydala směrem ke Gaze, blokované izraelskou armádou.
Mobilizace, která nyní trvá již čtvrtý týden, zahrnuje blokády škol, pochody a stávky po celé Francii. Žáci a studenti požadují opravy zchátralých budov, nahrazení chybějících učitelů, menší počet žáků ve třídách, kratší a lépe organizované školní dny a změny v systému Parcoursup, centralizované platformě pro přijímání na vysoké školy zavedené v roce 2018 a široce kritizované jako neprůhledná.
Union syndicale lycéenne (USL), francouzský studentský odborový svaz, který sdružuje středoškoláky (žáky tzv. lyceí), se připojil ke čtyřem studentským organizacím, které stojí za platformou deseti požadavků zveřejněnou 5. října, mezi nimiž je mimo jiné program nouzové renovace zchátralých budov, 250 000 dalších míst na vysokých školách od září 2027 a ukončení toho, co nazývá algoritmickým výběrem prostřednictvím systému Parcoursup.
Pokojné demonstrace za lepší podmínky ve školství totiž v ulicích měst doprovázejí vážné střety a vandalismus, které vedly k materiálním škodám odhadovaným na 20 až 30 milionů eur. Za nejbrutálnějšími útoky, zapalováním aut a barikád či rabováním (např. vypleněním hasičského vozu v Marseille) stojí organizované radikální skupiny zvenčí a elementy napojené na ultralevicovou scénu, zejména levicová opoziční strana La France Insoumise (LFI), nikoli samotní středoškoláci.
Mezi těmi, kdo zapalují barikády, auta a útočí na policii mortary (zábavní pyrotechnikou), jsou prokazatelně jak organizovaní levicoví extremisté, tak místní delikventi z předměstských gangů včetně výrostků z řad přistěhovaleckých komunit.
Protesty začaly 18. září na gymnáziu Lycée Saint-Exupéry v Créteilu, jihovýchodně od Paříže, zpočátku kvůli neobsazeným učitelským místům, a od 28. září se rozšířily po celé zemi. Události vylákaly do ulic značné davy: podle ministerstva vnitra se jich 8. října zúčastnilo 71 500 lidí, poté co 6. října dosáhl počet účastníků vrcholu 266 000, přičemž organizátoři uváděli 450 000.
Úřady hlásí tisíce zatčení a také desítky zraněných, včetně žáků a studentů, školního personálu a policistů. Ministerstvo vnitra zaznamenalo za první tři týdny 6 547 zatčení a více než 700 zraněných policistů.
Během nepokojů bylo vypáleno nebo vypleněno 24 středních škol, což způsobilo, že asi 30 000 žáků nemohlo několik týdnů navštěvovat výuku.
Poté, co 15letý chlapec přišel o ruku v Lens v severní Francii, ministr vnitra Laurent Nuñez pozastavil používání omračujících granátů při zásazích ve školách.
Ministr školství Geffray uznal některé stížnosti, týkající se personálního obsazení a stavu budov za oprávněné, zároveň však odsoudil „městské násilí“, nabalené na protesty středoškoláků. Oznámil nasazení přibližně 3 000 náhradních učitelů do nejvíce postižených škol a vyjádřil naději, že se situace před pololetními prázdninami uklidní.
Ministr pro vysokoškolské vzdělávání Philippe Baptiste odmítl zrušit systém Parcoursup, souhlasil však s diskusí o jeho transparentnosti a počtu míst na vysokých školách. Jednání se studentskými organizacemi byla obnovena 12. října, odborové svazy však i přesto vyhlásily na 13. října pátý celostátní den protestů.
Prognózy politologů i bezpečnostních složek pro nejbližší dny jsou velmi znepokojivé a přibližně 60 % veřejnosti očekává, že krize bude dlouhodobá a zřejmě se ještě prohloubí.
Jelikož Francii čekají v květnu 2027 prezidentské volby, panují obavy, že pokud vláda situaci urychleně neuklidní a nepřistoupí na kompromisy, zablokovaná situace kolem školských reforem a pouliční násilí se přelije v permanentní politickou krizi, která potrvá až do jara.
Zpracováno podle zahraničních zdrojů a podkladů magazínu BrusselSignal
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
