Programové prohlášwní vlády: Obranná politika a Armáda České republiky

Programové prohlášwní vlády: Obranná politika a Armáda České republiky

Bohumil Svoboda
22. 12. 2017 

Přečetl jsem si celé prohlášení vlády a považuji jej za velmi obecné bez náznaků jakéhokoliv řešení i tam, kde by to nebylo v rozporu s celkovým charakterem a posláním „Prohlášení vlády“.  Prostudoval jsem si kapitolu obranné politiky a všimnul si skutečnosti, že česká vláda svým prohlášením vymazala ze světové mapy a budoucí mezinárodní politiky takřka celou východní polokouli a zcela vynechala zmínku o takových velmocech jako je Čína a Rusko.

Vtom spatřuji rukopis bývalého ministra obrany Stropnického, který si tak pro případ schválení této kapitoly jako součásti vládního prohlášení připravil nejlepší východisko pro budoucí realizaci své výlučně prozápadní a zejména proamerické zahraniční politiky. Pochybuji o tom, že by se na tomto zcela jednostranném pamfletu podílela významným způsobem nová ministryně obrany Šlechtová. Pokud ano potom je to velmi špatné pro zajištění bezpečnosti naší země a výstavby armády.
3.      Na základě obsahu kapitoly „Obranná politika a Česká armáda“ jako součásti vládního prohlášení bych odmítl dát vládě důvěru.
4.     Abych usnadnil orientaci v mých poznámkách, dovolil jsem si jednotlivé odstavce očíslovat.
Poznámky k jednotlivým kapitolám:
1.       Budeme aktivní v Evropské unii, OSN, NATO a dalších organizacích v souladu se zájmy České republiky, budeme prosazovat rovnoprávnou spolupráci mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu pro ochranu občanů České republiky.
      V praktické politice, ani ve svém prohlášení, tuto zásadu vláda nerespektuje, v celém  dokumentu se orientuje pouze jednostranně na západní tzv. „demokracie“ a ze snahy o    rovnoprávnou spolupráci vyjímá mj. Rusko a Čínu.
2.       Budeme aktivně přispívat do zahraničních operací Evropské unie, NATO či OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky.
     Tyto zájmy v prohlášení vlády nejsou nikde definovány
3.       Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.
K tomuto tvrzení chybí jakýkoliv argument a tak si myslím, že je nepravdivé a nesmyslné   Alternativu mírové spolupráce s Ruskem a Čínou a priori vylučuje.
4.       Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout 2 % HDP v letech 2024–2025, tak jak zní alianční závazek. Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Zavazujeme se předložit přesný plán financování a investic do roku 2025.
K tomuto závazku jsme v podstatě donuceni válečnou politikou NATO bez ohledu k tomu, že některé jiné státy tak vysoké procento plateb nedosahují. (Myslím, že k nim patří i Německo.) Tyto miliardy by měly být využity pro sociální účely proti čemuž se razantně staví tzv. demokratický blok.
5.       Zavazujeme se i nadále účastnit na mírových misích a dalších aktivitách NATO. Armáda České republiky si v zahraničním působení vytvořila výbornou pověst. Zapojení našich vojáků do alianční spolupráce budeme i nadále podporovat.
To je v rozporu míněním více než 70% občanů, kteří uvedli, že tzv. mírové mise jsou mise válečné a agresivní vůči státům, ve kterých mají své „životní zájmy“ USA. Viz prohlášení, pozoruhodná myšlenka, předchozího prezidenta Obamy z 11. 2. 2015 pro celostátní síť VOX, která by neměla zapadnout: „Nyní musíme mít nejsilnější vojenskou sílu světa a příležitostně musíme zkroutit ruce zemím, které by nebyly ochotny dělat to, co potřebujeme, aby dělaly“.  Na takových svinstvech se chceme podílet nebo je přinejmenším schvalovat?
6.       Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afganistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF), Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).
V tomto bodě dává vláda jasně najevo, k čemu nám naše armáda bude sloužit. Nikoli k naší obraně, ale zájmům především USA, protože nehodlají všude nastavovat krky svých vojáků. Naše vojáky, nasazené v Pobaltí, se naše vláda rozhodla zneužít ke sprostým provokacím vůči Rusku, protože snad musí vědět, že tyto republiky Rusko vojensky neohrožuje. Navíc jsem přesvědčen, že naše letectvo musí plnit ochranu vzdušného prostoru republiky a ne za peníze našich občanů provokovat daleko od své země.
7.       Budeme v NATO prosazovat takovou strategii, která povede k většímu aliančnímu zapojení do řešení migrační krize. Tím je myšlen především větší alianční podíl na řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují.
S tímto odstavcem lze souhlasit, ale jeho formulace si zaslouží lepší slohové ztvárnění.
8.       Budeme i nadále pokračovat ve stabilizaci Armády České republiky a v navyšování jejího rozpočtu s ohledem na vývoj bezpečnostní situace.
     Tento bod je minimálně úsměvný, protože pokračovat ve stabilizaci něčeho tak nestabilního by se při povrchním úsilí mohlo vysvětlit, že její nestabilitu chceme prohlubovat. O zvyšování rozpočtu už byla řeč a autoři se opakují.
9.       Armádu České republiky budeme vybavovat přednostně domácí výstrojí a výzbrojí. To, co se v České republice nevyrábí, budeme pořizovat transparentně, bez prostředníka. Vždy musí jít o techniku, která již prošla testem aktivního nasazení. Při pořizování zahraniční techniky budeme postupovat tak, aby byl do akvizice zapojen i český subjekt. 
To je správný zámysl, ale není důvěryhodný proto, že je jednosměrný a vyslovil jej předchozí ministr Stropnický a v rozporu s tím prohlášením okamžitě nechal prodloužit pronájem Grypenů, aniž by k obraně vzdušného prostoru republiky využíval alespoň částečně letouny řady L-159 naší výroby.
10.   Pokročíme ve výstavbě kapacit obrany proti hybridním hrozbám, a zvláště kybernetickým útokům, které jsou zásadním destabilizujícím faktorem. Za tímto účelem prosadíme novelu zákona o vojenském zpravodajství a budeme i nadále na tomto poli spolupracovat s nejvyspělejšími spojenci.
K tomuto odstavci nemám námitek. Vláda by do tohoto procesu měla zapojit především naše odborníky, protože je známo, že naši programátoři patří k nejlepším na světě.
11.   Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvýšil počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně vytvoření brigády třetí.
Chybí konkretizace. Proč právě na 30 tisíc. Pokud chce vláda vytvořit třetí brigádu, potom by měla programově co nejdříve vytvořit brigádu ženijního vojska, které by v mírových podmínkách plnilo mimo běžné výcvikové úkoly především pomoc občanům a regionům v prevenci dopadů živelních pohrom záchraně obyvatelstva a poskytování zdravotní pomoci ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a policií.
12.  Navýšíme počet aktivních záloh. Pokračovat bude i program jednorázového dobrovolného vojenského výcviku
K tomuto bodu nemám připomínky.
13.   Revizí mobilizačního systému posílíme schopnost mobilizace a rozvinutí Armády České republiky do podoby válečné armády, včetně budování příslušných záloh a zásob.
Tento odstavec je mnohomluvný a zcela obecný. Je třeba jej více konkretizovat, protože i cvičná mobilizace se bude týkat řádově desítek tisíc obyvatel.
14.   Do konce roku 2018 dokončíme restrukturalizaci systému velení, řízení a struktury Generálního štábu. Jde o nezbytné opatření pro vytváření nových jednotek Armády České republiky i pro efektivní využití rozpočtových prostředků.
Toto je velmi žádoucí a velmi složitý úkol, pokud budou stanoveny kvalifikovaně účelové funkce jednotlivých složek GŠ a systému velení včetně kriterií, jakých má být dosaženo a způsobů jejich hodnocení. Vzhledem k tomu, že velení současné armády pravděpodobně asi neví, oč se vůbec jedná, považuji tento úkol za nesplnitelný do konce roku 2018. 
15.   Prosadíme legislativu, která podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní.
Snaha zmírnit úsilí EU o držení osobních zbraní není na místě a bezpečnost občanů podle mého názoru nezmírní. Výcvik v použití jakýchkoliv zbraní by měl být řízen policií nebo armádou. Naopak by měl být postihován trestně každý, kdo nelegálně zbraně bude držet v osobním vlastnictví.
16.  Do základních a středních škol zavedeme přípravu prvků branné dovednosti.
Jak ? Zapracováním tohoto záměru do učebních osnov např. tělovýchovy? Nebo samostatného předmětu? Pojem „Branná dovednost“ je v tomto případě nutno kvalifikovaně definovat.
17.   Zajistíme transparentní výběrová řízení směřující k modernizaci letectva, pozemních sil a dělostřelectva a tím i obranyschopnosti České republiky.
Autor tohoto odstavce voli obecné a v podstatě nic neříkající znění. Není zde ani zmínka o základních pojmech, jako je provozní a bojová efektivnost jednotlivých druhů zbraňových systémů ani kritériích jejich hodnocení. Bez jejich aplikace lze snad dosáhnout (opět blíže nedefinované) výběrové transparentnosti, ale v žádném případě nelze dosáhnout optimalizace finančních nákladů při současném splnění definované účelové funkce nakupované výzbroje.
18.   Hlásíme se k záměru potřeby zesílené spolupráce zemí EU v oblasti obrany a zapojíme se do Posílené strukturované spolupráce v obraně (PESCO). Budeme akcentovat především urgentní potřebu účinnější ochrany hranic schengenského prostoru, nutnost reformy Bojových uskupení EU (EU Battlegroups) a podpoříme zapojení českého obranného průmyslu do projektů spolufinancovaných z Evropského obranného fondu.
 Tento odstavec má své oprávněné místo v programovém prohlášení a podporuji jej.
19.   V rámci Středoevropské obranné spolupráce navážeme na vytváření předpokladů pro schopnost řešit případnou další migrační vlnu na tzv. Balkánské cestě. Tato spolupráce rozšiřuje smysluplně koncept V4 o Slovinsko, Chorvatsko a Rakousko, které není členem Aliance, ale o to důležitějším partnerem v rámci EU.
Tento záměr rovněž podporuji, nedívá se slepě jen západním směrem.
20.   Udržíme a prohloubíme naše tradiční vazby v oblasti obrany s Velkou Británií, jejíž armáda má pro obrannou kapacitu Aliance i Evropy klíčový význam, a to bez ohledu na brexit.
Se záměrem souhlasím i přesto, že nedovedu posoudit klíčový význam VB pro obranu Evropy.
21.   Zajistíme užší a efektivnější kooperaci partnerských zpravodajských služeb s cílem zvýšení obrany občanů České republiky proti teroristickým útokům. V rámci EU budeme usilovat o užší a efektivnější kooperaci partnerských zpravodajských služeb, jejichž podíl na obraně proti teroristickým útokům je zásadní.
Tento odstavec do značné míry zdvojuje odstavec 10 a dal by se s ním spojit.


Prof. Ing. Bohumil Svoboda DrSc.  je představitelem sdružení Vojáci proti válce




Loading…