Prostějovský REJ – rozhovor – Kabinet Kuriozit

Prostějovský REJ – rozhovor – Kabinet Kuriozit

Naše čtenáře z jiných měst (s domy z kamene, cestami co se při větším dešti neproměnní v moře bláta a kde se nosí hrací skříňky napojené rovnou do uší) tohle asi moc zajímat nebude, ale aktuálně vyšel můj rozhovor pro Prostějovský REJ. Primárně jsou tam zase informace o Kabinetu Kuriozit (co již znáte), ale nově i otázky přímo k mému rodnému Prostějovu, který se snažím všemožně propagovat a dostávat do širšího povědomí.

https://prostejovsky.rej.cz/clanky/spolecnost/2099-kabinet-kuriozit-jedinecny-projekt-za-kterym-stoji-nadsenec-do-historie-z-prostejova

Již v 19. století se lidé scházeli u sbírek zvláštností nazývaných kabinety kuriozit. Dnes můžete takovou sbírku navštívit z pohodlí domova na internetu díky projektu Kabinetu Kuriozit, který oficiálně vznikl spolu s facebookovou stránkou 5. dubna 2018. Kabinet Kuriozit vznikl díky Radomírovi Sedláčkovi z Prostějova, který každý den sdílí originální zajímavé příběhy a fakta.

Radomír si oblíbil starou knihu s názvem “Zlatá domácí kniha” z roku 1873, která obsahovala rady pro dokonalého hospodáře. Inspiraci z této knihy použil do svého projektu, který se postupně rozvíjel. Projekt Kabinet Kuriozit se stal úspěšným díky pravidelným příspěvkům a snaze o zajímavý obsah. Stačí kliknout na adresu kabinetkuriozit.eu nebo navštívit facebookovou stránku projektu.

“Přesně tak, vše začalo na Facebooku a k založení webu mě přemluvili fanoušci. V podstatě mi teď web slouží jako záloha lepších příspěvků. Ty zde rovněž vycházejí pravidelně každý den a liší se od těch, co ten den vyšly na FB (je zde posun). Výhodou webu je z mého pohledu též možnost vidět pěkně seřazené náhledy, řazení do kategorií a možnost snadného vyhledávání. Problém jsou snad jen obrázky, které musí být „Volným dílem“, abych neměl problém s autorskými právy. To mě při tvorbě hodně omezuje, ale dá se na to zvyknout. Navíc na web chodí i lidé, kteří na FB nejsou (ať již z přesvědčení, nebo věku),”konstatuje zakladatel.

Radomír žije v Prostějově a pracuje v oblasti grafiky a designu. K tvorbě Kabinetu Kuriozit ho vedla záliba v historii a neobvyklých příbězích. Projekt vznikl zejména jako zábava a zároveň jako forma vzdělávání. Radomír přidává do svých článků zajímavé dobové fotografie a texty, které jsou často doplněny humorem. Ačkoli je projekt primárně zaměřen na zábavu, některé jeho články byly využity i v jiných médiích.

Nové náměty mu někdy posílají i sami čtenáři

“Nejčastěji objevuji nové náměty, když si vyhledávám informace k něčemu úplně jinému. Občas si vytvářím archiv a ukládám odkazy na zajímavé články, z toho pak můžu čerpat, když je potřeba. Často mi také náměty posílají sami čtenáři, což později můžu zpracovat. Někdy mě samotného překvapí, když mi píší i „slavní lidé“, co znám z televize a podobně,” říká Radomír. 

Kabinet Kuriozit si získal širokou fanouškovskou základnu na Facebooku, kde má přes 84 000 sledujících. Projekt vznikl organicky, bez placené reklamy, a stále se rozrůstá díky pravidelným a zajímavým příspěvkům. Momentálně je projekt naprosto v souladu s představami svého zakladatele, který nemá žádné konkrétní plány na jeho změnu nebo rozšíření. Jde mu prý především o to, aby čtenářům poskytoval zajímavé informace a zážitky.

Navíc vše je zdarma a bez honoráře jde o práci jen pro skutečné nadšence. “Jednou za rok (13. ledna, kdy mám narozeniny) pořádám na FB sbírku a čtenáři mi můžou přispět na chod webu a ranní kefír. Je to zkrátka koníček a na plný úvazek by mě ta tvorba snad ani nebavila,” dodává Radomír.

Jaké je Vaše oblíbené místo v Prostějově?

Osobně jsem velký fanoušek starých staveb a to i těch průmyslových. V tomto směru je mi velmi líto, že ty jsou v našem městě bořeny a likvidovány. Zvlášť když si uvědomíme, že tyto budovy stály v našem městě mnoho let a i jen svou přítomností ovlivňovaly životy mnoha generací. Byly tedy jakýmsi mementem, připomínkou dob dobrých i špatných. Nikdo je již znovu nepostaví a jinde ve světě jsou rekonstruovány, nebo alespoň ponechány jako jistá památka (podobné ruinám hradů a podobně). Příkladem může být proslulý “Prostějovský hrad”, tedy ruiny vyhořelé sladovny zbourané v roce 2008. Vztah mám též k bývalému hotelu Jaroslava Domluvila na Husově náměstí, který poslední desítky let chátrá a v podstatě se jen čeká na jeho pád. Netřeba připomínat že to bude velká škoda a volného místa (proluk) ke stavbě nových domů je i v centru našeho města více než dost. Velmi krásný je též bývalý pivovar, bývalá “Vodárna” na Vápenici a hospoda Lidový dům. V Olomouci mám velmi rád Mariánský sloup na Dolním náměstí, který je ozdobou celého města.

Jsou nějaká témata, kterým se musíte vyhýbat ikdyž byste je chtěl zpracovat?

Osobně si musím dávat velký pozor na jakýkoliv náznak nahoty, a teď nemyslím přímo intimní partie, ale i třeba holá záda a podobně, což může být u některých článků velice omezující. Na druhou stranu, když vím čemu se vyvarovat, tak se vždy dá najít jiný obrázek, byť třeba již ne tak trefný. Tato sebecenzura je nezbytná především na Facebooku, kdežto na webu mám mnohem volnější ruku. Člověk si také musí dát pozor na poněkud drsnější fotografie (uřezané hlavy banditů v Mexiku, Edisonova poprava slona elektrickým proudem v roce 1903 atd.), které byly v minulosti běžné, ale pro dnešního diváka jsou již příliš kruté. Přitom jde o zajímavou dokumentaci historických událostí a k tehdejší společnosti neodmyslitelně patří.

Ještě podotknu, že k Prostějovu mám velký osobní vztah i z důvodu, že zde žila většina mých předků a praděda Jan Sedláček (1888-1960) byl i dvakrát jeho starostou ve 30. letech.