Ve Spojených státech došlo v průběhu roku 2026 k historickému právnímu zvratu, který bývá označován jako „tabákový moment“ pro technologické giganty. Americké státy za pomoci soudní moci poprvé úspěšně prolomily právní ochranu sociálních sítí a donutily Big Tech společnosti platit miliardové pokuty a zavádět přísná bezpečnostní opatření pro americké děti.
Klíč k pochopení celého vývoje spočívá v tom, že nešlo o jednu událost, ale o dvoufázový proces: jarní rozsudky vytvořily na technologické firmy obrovský tlak, který následně vyvrcholil právě těmi masivními miliardovými dohodami na konci léta.
Jak k tomu došlo?
Letos na jaře technologické firmy poprvé stanuly před porotou a prohrály, což zbořilo mýtus o jejich neprůstřelnosti. Vůbec první velký verdikt (tzv. bellwether trial) zazněl v březnu 2026 v Los Angeles. Porota uznala Meta a Google vinnými z nedbalosti a záměrného navrhování škodlivých, návykových funkcí (nekonečné scrollování, automatické přehrávání, cílené algoritmy), které u dětí prokazatelně způsobují deprese, úzkosti a poruchy příjmu potravy) a nařídila vyplatit odškodné. Následoval soud v Novém Mexiku, kde porota uznala společnost Meta vinnou ze záměrného klamání uživatelů ohledně bezpečnosti dětí a vyměřila jí pokutu 375 milionů dolarů (soudce v srpnu přidal dalších 567 milionů dolarů).
Rozsudky se považují za přelomové také tím, jak si poradily s otázkou svobody projevu, která bývá v USA hodnocena velmi vysoko a kolize s ní byla příčinou zrušení celých desítek státních zákonů, které se již dříve pokoušely sociální sítě pro děti omezit či zakázat. Letošní rozsudky První ústavní dodatek „obešly“ tím, že netrestají obsah příspěvků, ale škodlivý kód a návykový design aplikací.
Protože Big Tech firmy viděly, že u soudů prohrávají a hrozí jim tisíce dalších individuálních žalob, rozhodly se raději pro mimosoudní dohody. V srpnu došlo k historické události. Meta v rámci probíhajícího megaprocesu v Kalifornii raději kapitulovala a uzavřela rekordní narovnání ve výši až 18 miliard dolarů (uváděno 16,7 až 17,1 miliardy za ochranu dětí plus další peníze za ochranu soukromí) s koalicí téměř 50 amerických států. Právě tato dohoda je zavázala ke změně designu aplikací. Vlna následoval v září TikTok, který v obavách z blížícího se soudu v Alabamě přistoupil na dohodu, zaplatil 100 milionů dolarů a zavázal se k úpravě svých funkcí.
Co se změní?
Dohody a nová legislativa sítě zavazují k řadě radikálních technologických omezení, která od základů mění dosavadní fungování platforem pro mladistvé.
Vypnutí algoritmů na míru: Teenageři (nebo jejich rodiče) mají nově možnost zvolit si plně nepersonalizovaný kanál příspěvků (chronologický feed namísto obsahu tlačeného umělou inteligencí).
Dojde ke skrytí počtu lajků u příspěvků pro snížení sociálního tlaku a úplnému vypnutí funkce autoplay (automatického spouštění) u videí. Systém navíc uživatele upozorní po každých 15 minutách souvislého používání, že je na síti příliš dlouho. Mezi půlnocí a 6. hodinou ranní dochází k automatickému zablokování hlavních funkcí aplikací (Feed, Reels, Stories).
Děti do 13 let nebudou mít přístup na Facebook ani Instagram vůbec. Mladí lidé ve věku 13 až 17 let (tedy všichni nezletilí pod 18 let) mohou na obou sítích strávit maximálně dvě hodiny denně dohromady. V pracovní dny v čase od 8:00 do 15:00 hodin (přizpůsobitelné rozvrhu školy) veškeré aplikace automaticky ztiší veškerá příchozí upozornění, zvuky a vibrace, aby neodváděly pozornost dětí od výuky.
Bude zaveden rodičovský zámek: Dvouhodinový limit a noční uzamčení fungují jako přísný výchozí stav (default). Mladistvý uživatel si je nemůže sám vypnout, nicméně rodiče mají právo tyto limity v nastavení upravit nebo schválit výjimku. Nejde tedy o absolutní státní zákaz, ale o vynucení ochranného režimu pod kontrolou rodičů.
Pravidla nejsou konečná. Celý právní rámec je nastaven na příštích 10 let a počítá s principem předběžné opatrnosti – pokud se objeví silné podezření, že nějaký prvek dětem škodí, bude zakázán, přičemž sítě musí průběžně samy dokazovat nezávadnost svých funkcí.
Úzkým hrdlem se může ukázat otázka ověřování věku, kde ještě není zcela dobojováno. USA sázejí na decentralizaci, zapojení AI a přenesení odpovědnosti na technologické firmy a operační systémy, na rozdíl od EU, která (a to nejen v této věci) sází na státem garantovanou digitální identitu a centralizovanou aplikaci.
Jde o „tabákový moment“?
V médiích a právních kruzích se o tomto průlomu hovoří jako o „tabákovém momentu“ (Big Tobacco moment) a připomíná se historické tažení proti tabákovému průmyslu v 90. letech 20. století. Tehdy americké státy po desetiletích sporů donutily výrobce cigaret přiznat pravdu o škodlivosti kouření, zaplatit obří odškodné a radikálně změnit způsob, jakým své produkty prodávají a propagují.
Soudy v roce 2026 dospěly k závěru, že sociální sítě mají „konstrukční vadu“: jsou záměrně navrženy jako návykové. Funkce jako nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí nebo algoritmy doporučující obsah fungují na bázi psychologických mechanismů (tzv. variabilní odměny), které v dětském mozku stimulují dopamin stejně jako hazardní hry nebo návykové látky. Podobně tabákové koncerny uměle zvyšovaly účinek nikotinu, aby uživatele co nejrychleji a nejpevněji „zaháčkovaly“.
Uniklé interní dokumenty (např. zpochybňující bezpečnost Instagramu pro dospívající dívky) u soudů ukázaly, že vedení firem Meta či Google vědělo, že jejich platformy jsou škodlivé a zhoršují psychické zdraví dětí. Přesto tyto funkce neupravili, protože delší čas strávený na síti znamenal vyšší příjmy z reklam. Zlom v kauze Big Tobacco nastal, když interní dokumenty a whistlebloweři odhalili, že firmy desítky let disponovaly výzkumy o tom, že cigarety způsobují rakovinu a závislost, ale veřejně to popíraly a cílily reklamu na mladistvé.
U kouření dlouho platilo, že za závislost si může každý sám. Soudy ale nakonec uznaly, že produkt sám byl manipulativní a návykový. Podobně Big Tech firmy v USA se dlouho schovávaly za tzv. Sekci 230 (zákon chránící platformy před odpovědností za to, co si na ně uživatelé nahrají). Soudy však letos na jaře neřešily obsah příspěvků, ale samotný škodlivý kód a design aplikací.
Stejně jako po roce 1998 tabákový průmysl nezanikl, ale stal se z něj přísně regulovaný, státem kontrolovaný a společensky stigmatizovaný byznys, právě teď procházejí podobnou transformací sociální sítě. Meta musela v USA souhlasit s miliardovým urovnáním a zavedením povinných ochranných prvků (vypnutí algoritmů a nočních upozornění pro děti), což je přesně ten typ regulace, který dříve Big Tech odmítal.
Reakce Evropské unie
Soudní rozsudky, miliardové pokuty a zákony chrání primárně nezletilé uživatele v USA. Pokud legislativa v ostatních částech světa nedonutí technologické giganty k plošné změně pod hrozbou masivních sankcí, nemají sítě žádný ekonomický důvod vypínat své „vyladěné“ návykové algoritmy globálně.
Evropská unie si toto riziko velmi rychle uvědomila a tentokrát zareagovala bleskově a představila vlastní, v mnoha ohledech ještě přísnější legislativní štít. V půli září proto představila návrh nařízení EU KIDS Act (EU Keeping Internet Digital Spaces Accountable and Trustworthy). Ten plošně sjednocuje pravidla pro všech 27 členských států a vztahuje se nejen na sociální sítě, ale i na online hry, app story a AI společníky či chatboty.
Nařízení zavádí tříúrovňový věkový model. Děti pod 13 let mají absolutní zákaz přístupu na sítě. Mladiství ve věku 13 a 14 let dostanou pouze přísně omezené „miniúčty“ kontrolované rodiči, kde je limit na obrazovku nastaven na maximálně 1 hodinu denně a je zcela zakázán kontakt s cizími lidmi. Teprve od 15 let si mladí mohou založit samostatný účet, ovšem stále pod ochranou prvků safety-by-design.
Stejně jako v USA chce unijní legislativa také natvrdo zakázat nekonečné scrollování, automatické přehrávání, push notifikace a herní mechanismy typu „streaks“ (odměny za nepřerušenou denní aktivitu).
Klíčovým je zavedení oficiální evropské aplikace pro bezpečné ověřování věku certifikovaným digitálním nástrojem. Sítě již nebudou moci spoléhat na pouhé zakliknutí políčka „je mi 18 let“.
EU převzala přesný model z tažení proti tabákovému průmyslu. Technologické korporace budou muset předložit bezpečnostní plány a samy úřadům prokázat, že jejich design dětem neubližuje. V případě porušení pravidel jim hrozí pokuty až do výše 6 % z jejich celosvětového ročního obratu.
Bezpečnost vs. cenzura a ztráta soukromí
Ambiciózní plán EU rozvířil ostrou debatu. Na jedné straně stojí legitimní požadavek na ochranu dětí před dravými algoritmy, na straně druhé oprávněný strach, že výsledkem bude „čínský model“ internetu, kde každý krok uživatele podléhá státní verifikaci a obsah je masivně filtrován.
Hlavním terčem kritiky je očekávatelně povinné ověřování věku, které v praxi znamená konec anonymity a plošný digitální dohled nad všemi uživateli – včetně dospělých, kteří se budou muset legitimovat, aby získali přístup k běžným online službám.
Odpůrci navíc upozorňují na hrozbu masivní cenzury; kvůli drakonickým pokutám budou platformy raději preventivně mazat jakýkoliv jen vzdáleně kontroverzní obsah. Výsledný tlak tak podle kritiků povede k paralyzování svobody projevu, zablokování přístupu dospívajících k důležitým osvětovým informacím a k dalšímu upevnění monopolu technologických gigantů, kteří jako jediní mají miliardy na implementaci takto složitých kontrolních systémů.
USA i Evropa tedy zhruba ve stejnou chvíli řeší podobný balík problémů. Bude zajímavé sledovat, jak si s tím obě strany Atlantiku – každá se svými tradicemi, hodnotami i limity – nakonec poradí. Zatímco evropská cesta sází na robustní, plošnou preventivní legislativu chránící spotřebitele, americký přístup se kvůli silné ochraně svobody projevu soustředí spíše na cílenou ochranu dětí a antimonopolní legislativu. Výsledný střet těchto dvou odlišných filozofií může nakonec určit, jak bude vypadat globální digitální prostor budoucnosti.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
