První polský pancéřový automobil – Kabinet Kuriozit

První polský pancéřový automobil – Kabinet Kuriozit

“Nie umiem opisać entuzjazmu ludności na widok pierwszego auta pancernego. Otucha wstąpiła w ludzi nie tylko po polskiej stronie, ale i u ludności znajdującej się w części miasta zajętej przez Ukraińców”- Ze vzpomínek konstruktéra Markowskiego.

Tak jako dnes, i v minulosti vznikaly improvizované pancéřové vozy, jedním z nich byl i první polský obrněný automobil “Józef Piłsudski”. Začátkem listopadu roku 1918 propukly ostré boje o město Lvov, mezi polskými a ukrajinskými jednotkami. Již druhého listopadu byly zahájeny práce na výrobě prvního polského obrněného vozu, dle návrhu prof. Antoniega Markowskiego. Základem pro pancéřovou nástavbu, se stal podvozek nákladního vozidla Praga V. Stavba probíhala v železničních dílnách ve Lvově a byla dokončena 8. listopadu. Vůz vážil okolo pěti tun, měřil 620cm na délku a 220cm na výšku. Zajímavostí je, že podvozek byl chráněn pláty masivní gumy, aby se předešlo průstřelu pláště pneumatik. Do vozu se vstupovalo dveřmi na levé straně boční části karoserie. Vedle se nacházel průzor řidiče. Výzbroj nejspíš tvořily čtyři těžké kulomety Schwarzlose M.7/12, jeden byl usazen v přední části, na místě spolujezdce, další dva po stranách a poslední chránil zadní část vozu. Posádku tvořilo sedm až osm lidí, pod velením poručíka Edwarda Sas-Świstelnickiego, jmenovitě Edward Kustanowicz, Eugene Bernacki, Alexander Zborzyl-Mirecki, Edward Kozłowski, Bronisław Nizioł a Mieczyslaw Kretowicz. Křest ohněm proběhl již po sedmi dnech od zahájení prací, 9. listopadu 1918. Ač tyto boje dopadly neslavně, mělo nasazení prvního polského pancéřového vozu “Józef Piłsudski”, nesmírný psychologický dopad jak na morálku Poláků, v polské části Lvova, tak i v části obsazené ukrajinskými vojáky. Více o nasazení tohoto pancéřového vozu, při bojích o Lvov, se můžete dočíst v brožuře “Auto pancerne Józef Piłsudski”, od Andrzeja Chmielarza a Witolda Rawskiego, vydané ve Varšavě roku 2015 – odkaz ve zdrojích. Obrněnec byl nasazen při podpoře polského útoku, proti ukrajinským pozicím. Byl zastaven barikádou s příkopem a dostal se pod intenzivní palbu z pušek. Po selhání tří kulometů se posádka stáhla. Kuriozitou je, že vozidlo bojovalo pod americkou vlajkou, která vlála na jeho střeše. Patrně se mělo jednat o lest, ku zmatení ukrajinských vojáků nebo je minimálně zastrašit. Přeci jen ukrajinská armáda byla v této době velice silně vyzbrojena a podporována Němci. Případně měla jen demonstrovat, že “Poláci bojují na té správné, vítězné straně”. O dalším bojovém nasazení nejsou zmínky. Dne 22. listopadu potlačoval demonstrace, které vypukly ve Lvově po stažení ukrajinských jednotek. Další osud není znám.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons

Osádka zleva: Edward Kustanowicz, Eugene Bernacki, Edward Sas-Świstelnicki, Alexander Zborzyl-Mirecki, Edward Kozłowski, Bronisław Nizioł a Mieczyslaw Kretowicz.
Velitel vozu Edward Sas-Świstelnicki