HSP
V neděli se v celém Rakousku konaly volby do Národní rady. Voliči rozhodli, jak se rozdělí křesla na příštích pět let, jaké koaliční možnosti se otevřou a kdo dostane šanci stát se kancléřem. Současnou vládu nyní vede koalice dvou politických sil: Rakouská lidová strana a Zelení. Ve volbách však zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou se ziskem 29,2 % hlasů
Mnozí Rakušané se obávají o schopnost své země integrovat migranty, zejména muslimy, a jejich touha po přísnějších imigračních zákonech byla klíčovým tématem nedělních voleb, které poprvé přinesly vítězství krajně pravicové Straně svobody. Tento výsledek je třeba vnímat v širším kontextu. Vítězství FPÖ je ozvěnou mnoha silných výsledků krajně pravicových stran v celé Evropě za poslední dva roky, kdy se etablované síly snažily zvládnout masivní příliv žadatelů o azyl a jiných migrantů. Začátkem tohoto měsíce zaznamenala německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo výrazné zisky v regionálních volbách. Tyto ohromující výsledky následovaly po loňském vítězství Geerta Wilderse, nizozemského pravicového politika, v národních volbách v Nizozemsku a po nástupu italské krajně pravicové političky Giorgii Meloniové k moci v Itálii.
Předběžné výsledky
Rakouské ministerstvo vnitra zveřejnilo předběžné výsledky parlamentních voleb: Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou zvítězila se ziskem 29,2 % hlasů, což je o 13 procentních bodů více než ve volbách v roce 2019. nejlepší volební výsledek v historii strany. Tato strana by tak mohla získat 58 mandátů. Rakouská lidová strana (ÖVP) současného kancléře Karla Nehammera skončila druhá se ziskem 26,5 % hlasů, což je o 11,1 procentního bodu méně než v roce 2019, a mohla by získat 52 mandátů. Na třetím místě je Sociálnědemokratická strana Rakouska s 21 procenty hlasů a mohla by mít 41 mandátů. Volební účast byla 74,9 procenta. Očekává se, že výsledky, které zahrnují i sčítání hlasů z absentujících volebních lístků, budou shrnuty tento čtvrtek.
Postoj k sankcím a konfliktu na Ukrajině
Obě strany současné koalice jsou za snížení závislosti země na ruském plynu. Jak v srpnu napsal deník Kurier, vládnoucí koalice se dohodla, že do nové bezpečnostní strategie zahrne i vzdání se ruského plynu do roku 2027. Podle deníku der Standard se přitom plyn do republiky dodává zejména z Ruska: v březnu byl podíl dodávek na dovozu 93 % , v dubnu 81 %, v květnu 90 %. V absolutních číslech Rakousko v tomto období nakoupilo více ruského paliva než kdykoli od června 2022. Svobodná strana Rakouska v čele s Herbertem Kicklem, která ve volbách vede, takové plány označuje za bláznivé a také vyzývá k politickému, ne vojenskému řešení ukrajinského konfliktu.
Pohled z Maďarska
Maďarský premiér Viktor Orbán poblahopřál Svobodné straně Rakouska k vítězství v parlamentních volbách a označil ho za historické. „Nové vítězství Patriotů (parlamentní skupina v Evropském parlamentu) – historické vítězství FPÖ v Rakousku! Gratulujeme Herbertu Kiklovi!“ – napsal Orbán na sociální síti X.
FPÖ spolu s maďarskou vládnoucí stranou Fidesz a českou stranou ANO založili koncem července parlamentní skupinu Patrioti pro Evropu, která je v současnosti třetí největší frakcí v Evropském parlamentu. Dříve straně poblahopřál maďarský ministr zahraničních věcí a vnějších ekonomických vztahů Péter Szijjártó.
Pohled ze Západu
Nástup pravicových sil v Rakousku k moci a jejich spolupráce s Maďarskem by mohly způsobit rozkol v EU v souvislosti s otázkou Ukrajiny, píše agentura Reuters . “Krajně pravicové síly, které jsou považovány za favority nadcházejících rakouských voleb, vytvořily spojenectví s maďarským lídrem Viktorem Orbánem, které by mohlo ohrozit už tak křehký konsensus v EU v otázce Ukrajiny,” uvádí se v článku. Autor připomněl, že Rakousko, které se drží svého neutrálního statusu, nedodává zbraně Ukrajině a navzdory tlaku Bruselu stále udržuje obchodní vztahy s Ruskem, zejména v oblasti dodávek zemního plynu.
Podobně kriticky se vyjadřuje i POLITICO v článku „Rakousko se vrací do budoucnosti, když voliči podpořili krajně pravicovou stranu založenou nacisty“. Uvádí, že euroskeptická Strana svobody slibuje vybudování „pevnosti Rakousko“ a tvrdí, že výsledek voleb ji opravňuje vést budoucí vládu země. FPÖ, která je zaměřena proti migrantům a je přátelská vůči Rusku, získala rekordních 29 % hlasů, čímž podle předběžných výsledků téměř zdvojnásobila svůj počet hlasů z posledních voleb ao přibližně tři procentní body předstihla středopravou Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), která v současnosti vede vládu . ÖVP utrpěla rekordní ztrátu a skončila s 26 procenty. „Dnešní výsledky nemohly být jasnější,“ řekl Herbert Kickl, lídr a hlavní ideolog FPÖ, pro rakouskou veřejnoprávní televizi a zdůraznil, že jeho strana by měla vést budoucí vládu. Sociálnědemokratická strana skončila třetí, přičemž s 21 procenty zaznamenala nejhorší výsledek ve své historii. Zelení, kteří v současné vládě vládnou spolu s ÖVP, také zaznamenali prudký pokles podpory a skončili jen s osmi procenty. Dalšími vítězi večera byli liberální NEOS, kteří skončili s více než devíti procenty.
Podle autorů je rakouský krajně pravicový úlet dalším znepokojujícím signálem pro Evropu, který signalizuje, že nedávný nárůst populistických sil nevykazuje žádné známky oslabení. Pokud se FPÖ podaří vytvořit koalici, Evropská unie bude čelit euroskeptickému populistickému bloku, který bude zahrnovat Rakousko, Maďarsko a Slovensko a po volbách v příštím roce možná i Českou republiku, uvádí POLITICO. FPÖ, kterou v 50. letech 20. století založili bývalí příslušníci SS a další nacističtí veteráni, v těchto volbách kandidovala na platformě zaměřené proti cizincům a slibovala vybudování „pevnosti Rakousko“, která by zabránila vstupu migrantů. Kickl slíbil voličům, že pokud mu dají vítězství, bude sloužit jako jejich Volkskanzler neboli „lidový kancléř“, což je přezdívka, kterou kdysi používal Adolf Hitler. Strana bagatelizuje svou nacistickou minulost a snaží se vystupovat jako antiestablišmentová alternativa k hlavnímu středopravému a levicovému proudu.
Rakouská ústava uděluje poslední slovo při nominaci ministrů a kancléře prezidentovi. Alexander Van der Bellen, bývalý lídr Zelených, který je prezidentem od roku 2017, se netají svou nechutí vůči Kicklovi a je nepravděpodobné, že by ho navrhl za kancléře. Přesto by bylo pro prezidenta obtížné ignorovat silné výsledky FPÖ. To znamená, že strana má velkou šanci vytvořit spojenectví se středopravou stranou, která vyloučila spolupráci s Kicklem, pokud FPÖ postaví na nejvyšší post jiného kandidáta.
Další možností pro ÖVP by mohlo být vytvoření aliance se sociálními demokraty ve dvoustranné koalici, ačkoli z předběžných výsledků není ještě jasné, zda by strany na to měly dostatek mandátů. Podle některých pozorovatelů je pravděpodobnější trojkoalice mezi ÖVP, sociálními demokraty a liberální NEOS – tedy s vyloučením FPÖ –, ačkoli taková kombinace by se mohla ukázat jako nestabilní vzhledem k tomu, že by vykazovala značné ideologické rozdíly. Trojkoalice by se mohla obrátit proti FPÖ, protože by posílila její protistranickou image. Dalších pět let v opozici by mohlo straně přinést ještě větší vítězství.
„Varoval bych před ignorováním vůle milionů lidí,“ varoval Kickl v povolební diskusi s ostatními lídry strany v rakouské televizi.
Přestože výsledek FPÖ byl v průzkumech obecně očekáván, přesto to byl triumf strany, která se teprve před pěti lety zdála být na pokraji krachu, když se zapletla do rozsáhlého skandálu, který způsobil pád vlády. I když takzvaná aféra Ibiza, kterou vyvolalo tajné video, na kterém tehdejší lídr FPÖ hovoří o obchodování s politickými službami za peníze, stále zaměstnává rakouské soudy, FPÖ se pod vedením Kickla dokázala rychle obnovit.
Stejně však i ÖVP sužuje série korupčních skandálů vyvolaných vyšetřováním kauzy Ibiza, která v roce 2021 přinutila odstoupit mladého kancléře strany Sebastiana Kurza. Navzdory těmto přešlapům strana vytvořila v Rakousku impozantní politickou mašinérii a je téměř jisté, že bude součástí budoucí vlády, jako je tomu od roku 1987. Jedinou skutečnou otázkou je, zda bude riskovat další koalici s FPÖ. Její poslední dvě spojení s touto stranou – v letech 2000 a 2017 – neskončila dobře, i když ÖVP byla v hlavní roli. Tentokrát by musela Kicklové FPÖ přenechat vedoucí místo. Navzdory naléhání vedení ÖVP, že na dohodu s Kicklem nepřistoupí, lídr FPÖ nehází flintu do žita. „Myslím si, že se dočkáme nějakého pohybu,“ řekl v neděli večer novinářům.
Otázka migrace
FPÖ, jakož i druhá v pořadí, vládnoucí konzervativní Rakouská lidová strana (OVP), se ve volbách opíraly o sliby zpřísnit azylové zákony a potlačit nelegální přistěhovalectví. Vítězství FPO zvýšilo obavy kritiků z nárůstu krajní pravice v Evropě po volebních úspěších Alternativy pro Německo a Národního sjezdu ve Francii v posledních měsících, uvádí agentura Reuters .
„Ať už bude vláda po volbách vypadat jakkoli, jsem si jist, že bude pracovat na zpřísnění azylového a imigračního práva,“ řekl před hlasováním profesor Walter Obwexer, poradce vlády pro migrační právo.
Počet lidí v Rakousku, kteří se narodili v zahraničí nebo jejichž rodiče byli v zahraničí, vyskočil od roku 2015 do loňského roku o více než třetinu av současnosti tvoří přibližně 27 % z přibližně 9 milionové populace.
FPÖ a ÖVP získaly celkem více než 55 % hlasů a je téměř jisté, že jedna z nich povede budoucí vládu, což živí očekávání, že Rakousko, podobně jako sousední Německo a Maďarsko a Francie, přijme přísnější pravidla.
FPÖ spojila svá tvrdá slova o přistěhovalectví s kritikou islámu. Tato otázka se dostala do centra pozornosti minulý měsíc, kdy policie zatkla teenagera se severomacedonskými kořeny pro podezření z přípravy neúspěšného útoku na koncert Taylor Swift ve Vídni, který byl inspirován Islámským státem. V rámci kampaně s heslem „Pevnost Rakousko“ FPÖ prosazovala „remigraci“ včetně zvracení žadatelů o azyl do zemí jejich původu, zejména pokud se nedokážou integrovat, a omezování azylových práv. To znepokojilo některé, kteří mají pocit, že strana, která v kampani upustila od některých svých polarizujících sloganů, démonizuje cizince.
FPÖ , která neodpověděla na žádost o komentář, to popírá. Tvrdí, že žadatelé o azyl vyčerpávají státní zdroje, a upozorňuje na trestné činy, které někteří z nich páchají.
