Už od října loňského roku je jeden z hlavních bojovníků proti covidové totalitě a nucené aplikaci genových injekcí ve vězení, kam se dostal na základě účelově zkonstruované kauzy.
Jako politický vězeň je obětí nejhoršího zacházení, ke každému soudnímu stání je veden v řetězech, ve kterých často nejsou vedeni ani to nejhorší zločinci.
Nyní se rozhodl informovat o dění kolem jeho kauzy. Zatímco předtím jste si zde opakovaně mohli přečíst informace od jeho právníků či novinářky, která celý proces sleduje, tentokrát si můžete přečíst přímo slova Reinera Füllmicha.
Právě toto video (úvodní slovo z vyšetřování Velké poroty) údajně nejlépe ukazuje důvody pro které skončil ve vězení:
A dále již zpráva od Reinera Füllmicha:
Vážení přátelé, toto je v mnoha ohledech nadějná zpráva.
Skládá se ze tří částí. Existuje další prohlášení, které jsem před několika dny podal u soudu a jehož anglický překlad je k dispozici pro ty z vás, kteří mají zájem.
Spolu s již nyní nechvalně známým tajným spisem sepsaným zpravodajskými službami a jeho anglickým překladem poskytuje jak oficiální důkazy, tak další podpůrná fakta, která nyní nade vší pochybnost prokazují, že trestní řízení proti mé osobě není nic jiného než – cituji ze spisu – konstrukce, aby mě zavřeli a dostali za mříže bez jakékoli právní podstaty.
Takže tady byla dohoda.
Část první
Jak jsem vám již několikrát řekl, vždy jsem byl velmi, velmi šťastný, že dostávám vaše dopisy a pohlednice, protože mě v této velmi frustrující situaci udržely v chodu a nad vodou.
Ale to, co se děje nyní, daleko přesahuje tento efekt záchranného člunu. Jsem pevně přesvědčen, že ten neuvěřitelný a přesto znatelný příval pozitivní energie, který se ke mně náhle dostává, pochází z vašich dopisů a pohlednic, ale také z vigilií před věznicí, od mnoha z vás, kteří mě podporujete tím, že přicházíte do soudní síně na slyšení a na mnoho dalších akcí, které podnikáte na mou podporu.
Ale myslím, že tohle už není možné. Nikdy v celém svém životě jsem nebyl pod takovým obrovským tlakem. Šest měsíců předběžného zadržení ve věznici s maximální ostrahou, jejíž proslulost podle jiných zkušenějších vězňů spočívá v tom, že zde dělají vše, aby vás zlomili, abyste se cítili naprosto bezmocní.
Jako zamýšlený důsledek tohoto zadržení se moje schopnost bránit se snížila možná na pět procent. Nemám přístup ke svým souborům, nemám přístup ke svému počítači a nemohu mluvit se svědky, které chceme slyšet. Nicméně, jak už víte, někteří se zlomí pod tlakem, ale my ne.
A říkám „my“ z nějakého důvodu. Navzdory této nesnáze jsem vždy plně vzhůru a soustředěný, když mě odvádějí do soudní síně. A věřte tomu nebo ne, mám pocit, jako bych byl chráněn a oděn v neproniknutelném energetickém brnění a jako bych nesl nezničitelný a neporazitelný meč energie.
Není pochyb o tom, že to dělá vaše pozitivní energie. A nemyslím si, že je to falešné. Tohle si za žádné peníze na světě nekoupím, stejně jako si za žádné peníze na světě nekoupím lásku mé ženy, na kterou jsem nesmírně hrdý. Dost bylo těchto podivných emocionálních, duchovních blábolů jinak racionálního právníka.
Ale doufám, že tím, že s vámi sdílím tyto pocity, dávám vám také důvod k naději a optimismu. Ve skutečnosti jsem si jistý, že ano, protože vím, s kým mluvím.
Část druhá
Minulý týden jsem vám řekl, že vynikající německý novinář Paul Schreyer vyhrál obrovské vítězství u soudu podle německé verze zákona o svobodě informací. Jeho soudní vítězství donutilo německou obdobu CDC zpřístupnit tajné dokumenty, které dokazovaly, že takzvaná pandemie byla ve skutečnosti plandemie.
S ohledem na skutečnost, že totéž se stalo současně po celém světě, je velmi pravděpodobné – chci říct, že to byl zamýšlený krok – že toto vítězství bude mít obrovské důsledky a dopady po celém světě.
Ještě důležitější je však toto. Tato velmi, velmi důležitá zpráva, toto vítězství neuvázlo jen v alternativních médiích. Spíše bylo nemožné, aby to mainstreamová média ignorovala, protože nyní mnoho lidí, z nichž mnozí jsou osobně ovlivněni takzvanými opatřeními, chce znát pravdu o Covidu.
A bude toho víc, co chtějí vědět. A teď bude oficiální vyšetřování tady v Německu.
No, přesně to jsem dělal tři roky. Nejprve s Corona Committee a poté s ICIC.
Část třetí
Tento vývoj je zvláště užitečný pro moji obhajobu v tomto zinscenovaném trestním případu. Protože najednou a z ničeho nic nám do klína přistála tajná složka německé tajné služby v čele s německou verzí FBI, jejíž současný šéf byl ironicky vyškolen mým otcem.
Tento spis vše vysvětluje a ukazuje, že trestní řízení proti mně je zinscenovaný konstrukt. Ve skutečnosti velmi slavný a samozřejmě velmi vážený německý profesor práva, který chce prozatím zůstat v anonymitě, se podíval na fakta mého případu a obvinění a poskytl nám krátký právní rozbor.
Dochází k závěru, že samozřejmě nejde o žádné porušení svěřenecké povinnosti, pokud jsme si vzali půjčky, abychom dočasně ochránili část těchto peněz před bezprostředním obstavením úřady. Mimochodem, jde o úplně stejné orgány, které byly odpovědné za dokumentaci.
Dokud jsme byli oba ochotni a schopni splácet úvěr, žádný problém, říká. A všechny učebnice a všechny případové knihy říkají úplně to samé. Na okraj, a nechci zde troubit na vlastní roh, mohu dodat, že bez mé práce by pravděpodobně žádné dary nebyly.
Dodatečná, velmi zásadní informace, myslím, že jsem vám ji poskytl již dříve, způsobuje, že celý spis a všichni, kdo se na jeho provedení podíleli, vypadají ještě více jako zločinecké spiknutí.
Ve skutečnosti to celé vypadá jako potrava pro případ odvolání, slavného vyděrače ovlivněných zkorumpovaných organizací, které mají jít po mafiánských zločinech. A tady je ta věc.
Před necelými dvěma lety byla na všechna fakta, která jsou nyní relevantní, včetně půjček, upozorněna vrchní DA, zkušená vrchní DA, okresní státní zástupkyně v Goettingenu. Podívala se na důkazy a rozhodla, že neexistuje žádný důvod pro trestní vyšetřování, natož pro obžalobu, a nařídila, aby byl případ uzavřen.
Jak je tedy možné, že mě o necelé dva roky později na základě trestního oznámení, které skuteční právníci považují za zjevně nesmyslné a absurdní, jiný žalobce, tentokrát velmi mladý, nezkušený asistent státního zástupce, unesl z Mexika, abych mohl být zatčen na letišti ve Frankfurtu?
Jak je možné, že se tento asistent státního zástupce nikdy ani nepokusil prověřit zjevně šílená obvinění v tom trestním oznámení?
Například, že jsem vyhrožoval autorům stížnosti puškou Winchester. Jak je možné, že ten asistent státního zástupce odmítl vyslechnout mou stránku příběhu, zatímco neustále komunikoval s mými žalobci?
A proč utajil tyto četné rozhovory s mými žalobci, čímž závažným způsobem porušil svou povinnost státního zástupce zahrnout všechny důkazy, včetně takových telefonických rozhovorů, do spisu a dát je k dispozici obhajobě? Má tento muž ponětí, co je spravedlivý proces?
Dokumentace nám dává všechny odpovědi. Vlastně velmi pozitivním způsobem začíná vysvětlovat, jak jsem se proslavil jako mezinárodní právník, který bojoval jak u soudu, prostřednictvím veřejných rozhovorů a projevů, tak prostřednictvím mnoha publikací pro demokracii, právní stát a svobodu slova, a ochranu těchto hodnot před útoky nebo překročením ze strany soukromých korporací a organizací.
A zdůrazňuje, že mé mezinárodní styky a přátelé mi umožnili spojit se s mezinárodní komunitou.
Přes to všechno dochází k závěru, že představuji nebezpečí pro demokracii, protože se některým lidem nelíbilo, co dělám. Neexistuje žádné vysvětlení, kdo jsou tito někteří lidé a na základě čeho si myslí, že představuji nebezpečí pro demokracii.
Aby mě tedy zastavili a zejména znemožnili kandidaturu na veřejnou funkci, spis radí, že do mého nejbližšího okruhu lidí, tedy těch, se kterými pracuji, by měl být infiltrován informátor.
Víme, že jde o bývalého politika, který se spřátelil se třemi berlínskými právníky, z nichž v případě dvou jsem udělal tu chybu, že jsem jim dovolil pracovat s námi ve výboru. Myšlenkou této infiltrace bylo shromáždit o mně co nejvíce informací a poté najmout dalšího agenta, státního zástupce, aby proti mně zahájil trestní řízení.
Tajný informátor, který se spřátelil se třemi advokáty, je zmanipuloval nepravdivými informacemi o mně, aby sepsal výše zmíněnou, zjevně idiotskou, a jak nyní víme, zcela lživou žalobu.
Skutečnost, že právní kvalita stížnosti byla podprůměrná, však nehrála roli, protože podle dokumentace do akce vstoupil další tajný agent, tentokrát asistent státního zástupce a zajistil, že žádný ze skutečně zkušených státních zástupců z Goettingenu případ znovu nezruší, jako to udělala zkušená státní zástupkyně na základě stejných faktů před méně než dvěma lety.
Za tímto účelem byl převezen z Hannoveru do Göttingenu, zachytil idiotské trestní oznámení a převzal věc.
Pokračoval v nezákonném a protiústavním tajném vyšetřování, které se ve skutečnosti omezovalo na to, že vše ve stížnosti považoval za faktickou pravdu, aniž by se pokusil prověřit buď obvinění nebo důvěryhodnost tří advokátů, kteří ji podali.
Po více než roce tohoto takzvaného vyšetřování se postaral o to, aby se žádný z jeho nepřetržitých telefonických rozhovorů s mými žalobci neobjevil ve spisu a nechal mě unést z Mexika. Poté přistoupil k sepsání obžaloby, která odpovídá nešikovnosti tří berlínských šašků.
Kdyby provedl skutečné vyšetřování, informoval mě o obviněních a dal mi příležitost odpovědět, jeho případ by se zhroutil jako domeček z karet. I kdyby alespoň zpochybnil nyní totálně zničenou důvěryhodnost mých žalobců, okamžitě by věděl, že nejde o žádný případ, pouze o křivá obvinění.
Proč to říkám? Protože 2. a 3. dubna, kdy soud, moji advokáti a já jsme udělali to, co neudělal náměstek státního zástupce, který mi mimochodem nikdy nepoložil jedinou otázku, bylo zjištěno, že dva ústřední pilíře tohoto zcela falešného obvinění, o které se opírá, neexistují.
Prvním pilířem je, na rozdíl od mylného ústředního předpokladu obžaloby, že já jako ředitel korporace, který řídil Corona Committee, jsem měl pravomoc jednat zcela nezávisle na ostatních a k ničemu nepotřeboval jejich souhlas.
To má samozřejmě zvláštní význam v případech mimořádných situací, kterým jsme tehdy čelili. A je to obzvlášť důležité, když se dva ze čtyř režisérů ničeho neúčastní, a – jak nyní ze spisů vyplývá a můj bývalý spoluhostitel to vlastně potvrdil – na nic nereagují.
Na otázku, proč falešně informovali asistenta státního zástupce, svědek pokrčil rameny a řekl: „No, vypadá to, že jsme udělali chybu.“
Druhým pilířem, na kterém spočívá obžaloba, byla její mylná domněnka, že jsem nikdy neměl v úmyslu splatit půjčku, i když byla transparentně uvedena v účetních knihách korporace a přestože jsem byl mezinárodní tváří Corona Committee a spoléhal jsem na finanční zajištění Corona Committee, aby pokračoval ve své práci, a poté použil důkazy v mezinárodních soudních řízeních.
I soudy nyní připouštějí, že tomu tak není. To znamená, že jsem byl ochoten i schopen půjčku splatit. Na otázku, zda mají žalobci nějaké důkazy pro toto nepravdivé obvinění, přiznali, že nemají žádné kromě stejně mylných předpokladů mé bývalé spoluhostitelky, které nebyly založeny na ničem jiném než na řídkém vzduchu.
Ve světle spisu nyní věříme, že i ona byla jen další z loutek ve spisu. Nyní, když se zhroutily dva základní kameny obžaloby, je jasné, že právní analýza slavného profesora práva je samozřejmě správná.
Za daných okolností půjčka nebyla porušením svěřenecké povinnosti chránit dary – au contraire, jak by řekli moji francouzští přátelé, naopak.
Prostřednictvím tohoto spisu se také ukázalo, proč se asistent státního zástupce choval tak naprosto nekompetentně a bezostyšně nezákonně a proč, navzdory skutečnosti, že existují jasné a přesvědčivé důkazy, že ti tři bafuňáři ukradli moje peníze, neudělal nic.
Dokonce ani nezabavil bankovní účet, který držel peníze, aby zajistil to, co z nich zbylo, pokud vůbec něco.
Advokátka, se kterou jsme v posledních dnech vedli rozhovory, doslova přiznala, že ti tři advokáti vyhrožovali kupci mého domu a donutili ho, aby převedl na jejich účet mnohem více než jeden milion eur z mé kupní ceny.
Po tom všem je téměř nemožné uniknout závěru, že dohoda mezi těmi třemi podvodníky a asistentem státního zástupce je taková, že mu pomohli mě unést a dát za mříže, a on jim na oplátku dovolil ponechat si ukradené peníze a pomohl jim získat všechna ostatní aktiva covidového výboru, jmenovitě zlato.
A stejně tak je těžké uniknout závěru, že asistentovi státního zástupce, jehož neschopnost by mu zabránila mít skutečnou kariéru v reálném životě, bylo slíbeno přesně to, skutečná kariéra založená na hrdinské vynalézavosti, která vedla k mému uvěznění.
Existuje mnoho dalších případů naprostých projevů šílenství ze strany herců v této vyvíjející se zločinecké a špionážní show, ale to si nechám na jindy.
Jedna věc je však jistá: Zlá strana, kterou jsou nepříliš inteligentní zpravodajské služby, které mě napálily s pomocí svých tajných, nikdy nečekala, že moje práce v Covidovém výboru a poté v ICIC bude ospravedlněna výše zmíněným nedávným vývojem.
Proběhne oficiální vyšetřování plandemie.
Nakonec bych se rád vrátil k obvinění kolem Winchesteru. Někteří z vás si možná pamatují televizní pořad „The Rifleman“ s Chuckem Connorsem. No, když jsem byl dítě a můj otec mi ukázal střelnici policejní akademie, byl to můj oblíbený pořad.
Podívejte se na úvodní titulky na YouTube a uvidíte, jak Chuck Connors střílí ze své pušky, aby přinesl spravedlnost. No, takhle jsem viděl svého otce jako malý kluk.
Teď jsem samozřejmě dospělý muž a jsem advokát, a tak se jako advokát postarám o to, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost. Ale pořád ten pořad miluji a můj otec samozřejmě taky. Uvidíme se později.
Ohodnoťte tento příspěvek!
