Dánsko právě schválilo první daň na světě na zvířecí výkaly a plynatost ve snaze chránit životní prostředí.
O této dani se rokovalo několik let a Dánský parlament ji právě schválil.
Opatření, které vstoupí v platnost v roce 2030, bude zemědělcům vyměřovat poplatek ve výši 300 dánských korun za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vyprodukovaného jejich činností. Během pěti let se tato daň více než zdvojnásobí a v roce 2035 dosáhne 750 dánských korun.
Zemědělci však dostanou 60% slevu, protože zatím neexistuje technologie, která by je zbavila nadýmání úplně. Slevy se zvýší pro zemědělce, kteří podniknou kroky, jako je odvoz prasečího hnoje do strojů, které dokáží metan odvádět do plynové sítě, nebo budou u krav používat aditiva, která sníží množství metanu v jejich říhání.
Samozřejmě je třeba se ptát, co by chemikálie, které mohou změnit chemii těla zvířat natolik, že sníží množství metanu v jejich říhání, mohly udělat se zdravím lidí, kteří je konzumují.
Vládní ministr pro ekologickou transformaci Jeppe Bruus ve svém prohlášení uvedl: „Uděláme vše, co bude třeba, abychom dosáhli našich klimatických cílů. Je to obrovský, obrovský úkol, který nyní probíhá: přeměnit velkou část naší půdy ze zemědělské produkce na lesnictví, na přírodní prostory, zajistit, abychom mohli vrátit život na naše pobřeží.“
V Dánsku žije pětkrát více krav a prasat než lidí a téměř dvě třetiny půdy v zemi se využívá k zemědělství. Zemědělství tak přispívá ke znečištění více než kterékoli jiné odvětví, což ho staví do hledáčku zelených politiků.
Arla Foods, největší mlékárenské družstvo v Evropě, tento krok podporuje. Ačkoli nutně nepodporují daň, domnívají se, že kompromis je rozumným řešením ekologických problémů spojených s produkcí mléka.
Generální ředitel společnosti Peder Tuborgh řekl: „Chápou, že to musí udělat; chtějí to udělat. Vědí, že tím chrání svou pověst, a přitom stále produkují.“
Farmář Jens Christian Sorensen, který dodává mléko společnosti Arla Foods, uvedl, že se snaží pochopit, co pro něj bude daň znamenat, protože má 300 dojnic a dalších 360 telat, která zatím nedávají mléko, ale produkují metan. Investuje do senzorů, které ho upozorní, když jsou jeho krávy nemocné, a sleduje také jejich spotřebu krmiva a produkci mléka.
Mezitím poptávka po Dánských mléčných výrobcích roste, protože se zvyšuje celosvětová spotřeba mléka a mléčných výrobků. Dvě třetiny Dánského másla a polovina sušeného mléka se vyváží.
Není to jediný velký krok, který Dánsko v poslední době učinilo ve jménu životního prostředí. Minulý týden země také oznámila, že přemění 15 % své zemědělské půdy na přírodní biotopy a lesy, aby snížila používání hnojiv a jejich dopad na mořský život.
Vláda vyčlenila 6,1 miliardy dolarů na získání půdy od zemědělců v průběhu příštích dvou desetiletí. Během stejného období plánuje na zemědělské půdě vysadit miliardu stromů.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Říhání, prdy a daně: Dánsko se stává první zemí, která zavádí daň na emise metanu ze zemědělských zvířat first appeared on Akta X.
