Římské velbloudí jezdectvo (Dromedarii).
Římské vojenství se více spoléhalo na pěchotu než jízdu, jejíž slabost se plně projevila v bitvě u Kann (216 př.n.l.). Až do prvního století před naším letopočtem římskou jízdu tvořili římští občané, kteří však nebyli příliš dobrými jezdci. Od prvního století před naším letopočtem se Římané spoléhali na pomocné sbory zvané auxilia najaté ze spřátelených a podrobených národů, především Galů a Iberů. Později vytvářeli mnoho typů jízdních jednotek včetně lehké jízdy Numiďanů a Dalmatinců. Krom koní zde ale sloužili i velmi exotičtí velbloudi. Dvouhrbí baktrijští velbloudi (Camelus bactrianus) sloužili Íráncům a národům ve Střední Asii nejdříve především pro dopravu nákladů, ačkoliv achaimenovští Peršané je příležitostně používali v boji. Jednohrbý arabský velbloud neboli dromedár se na bojiště dostával častěji. Jako bojové zvíře má velbloud několik potenciálně významných předností. Vzhledem k tomu, že jeho vývoj probíhal v pouštních oblastech, má pouze málo přirozených nepřátel, proto je méně plachý než kůň. Přesto velbloud nemohl konkurovat koni jako válečnému zvířeti, protože postrádá jeho rychlost a manévrovací schopnosti. Vzhledem k tomu, že velbloudi neměli v pouštích přirozené nepřátele, nevyvinula se u nich schopnost pohybovat se vysokou rychlostí. Proslul svou mrzutostí, avšak při správném výcviku a zacházení je dostatečně poslušný. Má lepší výdrž než kůň a může spásat prakticky jakoukoli trávu, listí nebo větvičky. Velbloudova schopnost vydržet bez vody celý týden je dobře známá. Navíc koně, kteří velbloudy neznají, z nich mají panický strach. Krom Peršanů měli jednotky s velbloudy též Parthové. Římané používali vyšší počet jednotek zvaných dromedarii k hlídkování podél pouštních hranic.
Dromedarii byly pomocné síly na velbloudech rekrutované v pouštních provinciích pozdní římské říše v Sýrii. Byly vyvinuty, aby nahradily koně, kde koně nebyli běžní. Byli také úspěšní proti nepřátelským koním, protože koně obvykle nejsou schopni snést vzhled i pach těchto zvířat a prchají. Velbloudi byli považováni za exotická a užitečná stvoření známá svou schopností pohybovat se po pouštním terénu. Je třeba poznamenat, že dromedáři byli používáni méně často než baktrijští velbloudi, ačkoli název “Dromedarii” může znamenat, že dromedáři byli používáni častěji. Římané však nedokázali rozlišovat mezi oběma druhy, a tak oba používali jako dopravní prostředek. To je velmi podobné velbloudí kavalérii často používané Osmanskou říší. Je třeba poznamenat, že velbloudí kavalérie byla běžnější v důsledku pouštního terénu během muslimských výbojů. Celkem tisícičlenná jednotka dromedarii ala I Ulpia Dromedariorum milliaria, byla založena císařem Trajánem (53-117) v Sýrii. Malý počet dromedariů je zaznamenán jako součást Cohors XX Palmyrenorum se sídlem v Dura-Europos v římské Sýrii.
Zdroj obrázku Peakpx
