Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ rozpočet na příští rok

Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ rozpočet na příští rok

proxyLeave a comment

LUKÁŠ KOVANDA

Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu.

Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm „díry“ minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně směrem loňská vládní čísla letos revidují a opravují – k horšímu.

Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu poskytovat pochybnost ohledně realisti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný celkový deficit vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než deset, které nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.

Ministerstvo financí totiž počítá s tím, že příjmy z prodeje emisních povolenek dosáhnou 30 miliard korun. „Opomnělo“ však, že část se jich musí dát do rezervy. Zbytek se sice prodá, jenže aby to dělalo „namalovaných“ 30 miliard, musela by cena povolenky činit 104 eur. Jenže v pátek minulý týden stála povolenka jen 62 eur. Národní rozpočtová rada tak odhaduje, že prodej povolenek vynese jen zhruba 20 miliard, tedy o deset miliard méně.

Ani podniky a organizace s majetkovou účastí státu zřejmě nevynesou tolik, o kolik ministerstvo navýšilo své příslušné plánované výdaje. Resort počítá s nárůstem výnosů o osm miliard korun, zatímco Národní rozpočtová rada varuje, že realisticky budou moci být z této částky uplatněny na zvýšení výdajů pouze tři miliardy. Fakticky tak vzniká „manko“ zhruba pěti miliard korun.

Objemově ještě větší rozpočtová díra se však týká dotací na obnovitelné zdroje energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádalo 31,2 miliardy korun, avšak resort financí mu přiklepl o 22,7 miliardy méně. Není zatím jasné, kde se tento zbytek vezme.

Dále na důchody chybí v rozpočtu podle Národní rozpočtové rady až sedm miliard korun. Už letos půjde na důchody o zhruba pět miliard korun více, než předpokládá rozpočet na rok 2024. V příštím roce toto člověk dosáhne nejspíše jedné miliardy, ale může být io něco více.

Celkové by tak měl být schodek o zhruba 45 miliard korun vyšší, tedy nějakých 286 miliard korun, pokud by měl být skutečně realistický.

Vládě tak hrozí podobné „faux pas“ jako s jejím hospodařením v roce 2023. Tedy to, že konečné manko bude mnohem vyšší než původně plánováno.

Fialova vláda totiž loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad.

ČSÚ výsledkem hospodaření veřejných rozpočtů v roce kromě roku o dalších 19,7 miliard korun. Deficit vlády, resp. ústředních vládních institucí, tak loni činilo přibližně 347 miliard korun, zatímco dosud ČSÚ uváděl cifru jen necelých 334 miliard. Byl to však výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil přibližně 289 miliard korun.

Český statistický úřad as ním Eurostat tedy vládní čísla opravily tak výrazně – což je vskutku nebývalé –, že deficit vlády je nyní o přibližně 58 miliard vyšší než údaj, který coby loňský deficit vládního hospodaření, tedy deficit státního rozpočtu, zveřejnil začátkem letošního roku sama vláda .

Aby toho nebylo málo, schodek 347 miliard je druhý nejvyšší v historii, a dokonce překonává deficit Babišovy vlády z prvního roku covidu, který dle téže časové řady ČSÚ, resp. Eurostatu činí přibližně 345 miliard korun.

Strany současné vládní koalice přitom v parlamentních volbách před třemi lety uspěly právě i díky slibu, že dají veřejné finance do pořádku. Zatímco Babišův kabinet roku 2020 čelil nejhlubšímu propadu ekonomiky v celé historii novodobé ČR, o 5,3 procenta, loni ekonomika poklesla jen o 0,1 procenta, tedy v podstatě stagnovala. Přesto tedy byl vládní deficit loni vyšší než před čtyřmi lety v době covidu.

Na druhou stranu je pravda, že od roku 2020 kvůli mimořádně vysokému inflaci zejména let 2022 a 2023 výrazně narostla cenová hladina v Česku, což podněcuje i růst nominálního výše deficitu, která se v poměru k nominálnímu HDP drží nyní na již poměrně stabilizované a elementárně akceptovatelné úrovni.

Proč statistika ČSÚ vykazuje o bezmála 60 miliard vyšších schodů loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023?

Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, včetně té Babišovy, které jsou dvěma klíčovými důvody, které jsou vlastně dost specifické vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.

Zaprvé, Eurostat, a tedy i ČSÚ, letos v dubnu ministrstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividend ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun.

Zadruhé, ČSÚ, resp. Eurostat do deficitu započítává i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizovala i Národní rozpočtová rada, podobně jako kritizuje rozpočet na příští rok. Podle ní dokonce nelze loňský ministrstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023.

 

lukaskovanda.cz

RedakceRedakce
Loading…