Ruská federace konečně zařadila Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací, a to bok po boku s americkými a dalšími neziskovkami! Máme kompletní seznam ruského ministerstva spravedlnosti! Na seznamu je neziskovka, která stojí za nedělním státním převratem v Bolívii, nebo Sórošův fond, který v Bratislavě zafinancoval výstavbu tiskárny pro slovenský největší deník SME! Člověk v tísni se dostal v Rusku do hledáčku v souvislosti s nenávistnou protiruskou kampaní spoluzakladatele neziskovky Jaromíra Štětiny

Ruská federace konečně zařadila Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací, a to bok po boku s americkými a dalšími neziskovkami! Máme kompletní seznam ruského ministerstva spravedlnosti! Na seznamu je neziskovka, která stojí za nedělním státním převratem v Bolívii, nebo Sórošův fond, který v Bratislavě zafinancoval výstavbu tiskárny pro slovenský největší deník SME! Člověk v tísni se dostal v Rusku do hledáčku v souvislosti s nenávistnou protiruskou kampaní spoluzakladatele neziskovky Jaromíra Štětiny

Ministerstvo spravedlnosti Ruské federace včera konečně a po dlouhé době zařadilo na seznam zakázaných organizací českou neziskovku Člověk v tísni, která se tak stala celkem 19. organizací, která se v Rusku dostala na černou listinu [1]. Je to jediná česká neziskovka na seznamu, drtivá většina ostatních pochází z USA. Přestože Člověk v tísni spolupracoval a spolupracuje s americkými organizacemi, které jsou kontrolovány americkou vládou, např. USAID, tak Rusko přesto velmi dlouho si české neziskovky nevšímalo. To se však v poslední době změnilo, především v souvislosti s tím, jak Člověk v tísni spolupracuje s Českou televizí a rovněž aktivity neziskovky na Ukrajině vyvolaly v Rusku silné obavy. Podle našich informací se Člověk v tísni dostal na seznam poté, co ruská FSB činnost Pánkovy neziskovky překvalifikovala z činnosti humanitární na zpravodajsko-operativní a současně kvalifikovala protiruskou činnost jednoho ze spoluzakladatelů neziskovky jako nebezpečnou.

V Rusku totiž nesmí neziskový sektor vykazovat politickou a agitační činnost, nesmí se podílet na šíření ideologie, informací, nesmí rozšiřovat knihy s politickými postoji a narativy, nesmí se podílet na organizování demonstrací a ani spolupracovat s lidmi, kteří se podílejí v Rusku na organizování občanských a politických akcí. Člověk v tísni tuto hranici překročil, což asi nikoho nepřekvapuje, protože neziskovka má humanitární činnost jako krycí mechanismus pro provádění lidskoprávní a politické agendy v jednotlivých zemích.

Typickým znakem politizace neziskovky je situace, kdy její zástupci začnou dostávat prostor na veřejnoprávních médiích. Politické krytí spočívá v tom, že neziskovka je vyslána do cizí země, kde pod humanitární přikrývkou provádí politické a zpravodajské úkoly, přičemž v mnoha případech poskytuje kanceláře a objekty neziskovky v dané zemi pro tzv. “safe house” úkryty pro rozvědku. Tuto praxi zavedla na Blízkém Východě americká neziskovka USAID v době války v Libanonu v 80. letech.

Neziskové humanitární krytí zpravodajských operací

Pracovníci neziskovky z řad místních obyvatel mají přístup k velmi citlivým informacím od místního obyvatelstva, lidé se pracovníkům svěřují a sdělují jim své problémy a kvanta informací o prostředí a životním prostoru. Pro americkou CIA to bylo v Libanonu v 80. letech naprosto klíčové, protože zpravodajci CIA se nemohli dostat k žádným potřebným informací, ale pracovníci USAID měli úspěch a dařilo se jim vytěžovat informace o lidech a klíčových osobách v době občanské války, která v té době v Libanonu zuřila.

Člověk v tísni navázal spolupráci s USAID velmi záhy v 90. letech a první odhalení nastalo v roce 2001 při zadržení poslance Ivana Pilipa a Jana Bubeníka na Kubě, kteří byli označeni kubánskými úřady za špiony. V celé kauze byl zapojen právě i Člověk v tísni, který v té době již na Kubě “operoval” a schůzka obou poslanců s kubánskými disidenty byla připravena a mediálně tlumočena na bázi krytí humanitární cesty na Kubu. Oba čeští politici se na Kubě setkali s disidenty a měli jim předat jakési materiály, které na Kubu přivezli

Neziskovka s rozpočtem přes půl druhé miliardy korun, z toho půl miliardy korun pochází z ciziny, především z USA a druhá půlmiliarda od Evropské komise

Humanitární krytí zpravodajských operací se vyučuje na amerických akademiích jako zvláštní předmět a tím se vysvětluje, proč Člověk v tísni dostává nejen od české vlády každý rok stovky milionů korun, což jsou objemy, které ani náhodou nelze považovat za nějaké příspěvky na provoz a už vůbec ne pro humanitární účely. Podle dostupných informací dostává Člověk v tísni každý rok od české vlády sumu přesahující 150 milionů korun, ale co je horší, ze zahraničí je to každý rok přes půl miliardy a další půlmiliarda přichází od Evropské komise z EU. Více v článku zde.

Ruská tajná služba musí mít informace o tom, že americké fondy, Evropská unie a česká vláda posouvá Člověku v tísni tyto obrovské dotace z jiných než humanitární účelů. Na ruský černý seznam se dostávají pouze a výhradně takové subjekty, které jsou ruskou kontrarozvědkou FSB identifikovány jako zpravodajské schránky, tedy neziskovky a fondy, které maskují svoji zpravodajskou činnost humanitárními a lidskoprávními aspekty, ale ve skutečnosti provádí politickou, zpravodajskou a operativní činnost, případně poskytují krytí pro cizí zpravodajské assety.

Výroky Jaromíra Štětiny “pomohly” Člověku v tísni dostat se na černou listinu v Rusku

V prosinci roku 2016 jsme na Aeronetu přinesli článek [2] o tom, že ruská televize TVC odhalila, že zaměstnanci Člověka v tísni na Ukrajině kšeftují s humanitární pomocí a podílejí se na špionáži. Člověk v tísni tehdy dovezl na Ukrajinu humanitární pomoc získanou údajně v České republice, ale všechny balíky, balíčky a tašky měly výhradně loga Evropské unie a po nějaké České republice nebyly ani stopy, ani jedna česká vlaječka. To je přesně model zpravodajského krytí, kdy neziskovka přiveze humanitární pomoc, jejíž původ není jasný, zjevně nejde o dary od českých občanů, ale neziskovka tím v místě svého působení provádí zadaný propagandistický a politický úkol. V tomto případě se jednalo o propagandu a propagaci Evropské unie, od které, jak už jsem uvedl výše, neziskovka dostává na svůj provoz přes půl miliardy korun, a to rok co rok. Jenže, má to ještě jeden rozměr.

Spoluzakladatelem Člověka v tísni je totiž bývalý europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina, který je v Rusku považován za jednoho z nejhlasitějších rusofobů v České republice a nelze se proto divit, že se po sérii jeho útoků na Rusko dostala nakonec neziskovka, kterou spoluzaložil, na černou listinu v Rusku. Musíme se však podívat na souvislosti, na jaký seznam se vlastně Člověk v tísni dostal. Ruské ministerstvo spravedlnosti totiž vede seznam [3] oficiálně na svém webu, a když se na seznam podíváme, tak tam nejdeme americké neziskovky a fondy, a spolu s nimi i lokaje Američanů. A právě mezi lokajské neziskovky se Člověk v tísni na seznamu připojil. Ten seznam totiž nádherně vykresluje postavení USA a jejich nejvíce servilních a hujerských vazalů.

Seznam nežádoucích organizací se zákazem činnosti v Ruské federaci

1. The National Endowment for Democracy (USA)
2. Open Society Institute Assistance Foundation (USA)
3. Open Society Foundation (USA)
4. U.S. Russia Foundation For Economic Advancement And The Rule Of Law (USA)
5. National Democratic Institute for International Affairs (USA)
6. Media Development Investment Fund, Inc. (USA)
7. International Republican Institute (USA)
8. Open Russia Civic Movement, Open Russia (Velká Británie)
9. Human Rights Project Management (Velká Británie)
10. Institute of Modern Russia, Inc (USA)
11. The Black Sea Trust for Regional Cooperation (Rumunsko)
12. European Platform for Democratic Elections (Německo)
13. International Elections Study Center (Litva)
14. The German Marshall Fund of the United States (GMF) (USA)
15. Pacific Environment (PERC) (USA)
16. Free Russia Foundation (Free Russia) (USA)
17. Ukrainian World Congress (Kanada)
18. Atlantic Council of the United States (Atlantic Council) (USA)
19. Člověk v tísni, o.p.s (Česká republika)

Jako první byla dne 28. července 2015 na seznam zařazena americká neziskovka The National Endowment for Democracy (NED), která právě minulou neděli zorganizovala státní převrat v Bolívii [4]. Je to operativní křídlo americké CIA s neomezenými prostředky a rozpočtem. Hned za ní byly zařazeny neziskovky George Sorose z jeho portfolia organizací Open Society. Rovněž si všimněte čísla 6, to je fond George Sorose s názvem Media Development Investment Fund a pokud čtete Aeronet, tak už možná víte, o čem je řeč.

Minulý rok v březnu jsme přinesli o tomto fondu článek [5] v souvislosti s činností George Sorose na Slovensku. Tento Sorosův fond totiž zafinancoval a zaplatil společnosti Petit Press, vydavateli SME jako největšího deníku na Slovensku, výstavbu a vybavení moderní tiskárny Petit Pressu v Bratislavě. Byly to právě peníze od George Sorose z jeho fondu Media Development Investment Fund, který je v Rusku na černé listině od 18. srpna 2016. Sami alespoň vidíte, že naše články na Aeronetu odkrývají více než jen zajímavé souvislosti.

Pro americké neziskovky a fondy pracují i ředitelé českých think-tanků

Tento ruský black list je jedinečným zdrojem informací, protože odhaluje a certifikuje nejen informace alternativy a našich článků na Aeronetu, ale zároveň odhaluje české politiky a nejrůznější aktivisty, kteří jsou financováni z fondů a neziskovek na tomto ruském seznamu. Jenom si všimněte, jak Open Society organizace George Sorose mají svá loga mezi dárci českých neziskovek. Všimněte si, že i Jakub Janda jako ředitel Evropských hodnot se zúčastnil konference Atlantic Council.

Janda dokonce pravidelně publikuje [6] protiruské články na webu Atlantic Council. Proto je velmi důležité v budoucnu aplikovat tento seznam i v České republice a každá vlastenecká strana se musí poučit, jak to dělají v Rusku. A podívejte se i do Bolívie, kde National Endowment for Democracy a její dceřinka International Republican Institue (rovněž na ruském seznamu nežádoucích organizací) pomohly provést a zorganizovat státní převrat. Obě neziskovky pumpovaly [7] již od minulé dekády každý rok co rok více a více peněz do pravicové opozice v Bolívii.

Andrej Babiš bude čelit svržení z ulice za své výroky proti americkému NATO a podpoře vzniku evropské armády

Myslíte si, že se to týká jenom cizích zemí, ale Milion chvilek pořádá také statisícové demonstrace v Praze a není přitom jasné, kdo to doopravdy financuje. Maskování jakýmsi transparentním účtem je naivní maskírovka pro hlupáky z českých médií, protože i v Rusku mají neziskovky transparentní účty, ale z těch peněz, které skutečně do neziskovek plynou z ciziny, se tam neobjeví ani rubl. Na to se používají jiné cesty a formy financování. Skutečná vlastenecká partaj proto musí po nástupu k moci v ČR postavit mimo zákon veškerý neziskový sektor, který používá humanitární krytí pro politickou a dokonce zpravodajskou činnost. Stejně tak musí být přijat zákon, že neziskové organizace nesmí přijímat peníze ze zahraničí, ale pouze od českých subjektů s výhradně českým majetkovým vlastnictvím.

Když chtěl Petr Nečas dostavět Temelín ve spolupráci s ruským Atomstrojexportem v roce 2013, tak zasáhla americká rozvědka, jejich ambasáda a na ní napojení a ochotní plukovníci, státní zástupci a neziskovky, a to nejen z okolí Karla Janečka a jeho Protikorupčního fondu. Nezapomeňte, že Andrej Babiš minulý týden podpořil [8] Emmanuela Macrona v jeho nápadu vytvořit Evropskou armádu, protože NATO pod americkým velením prý prochází mozkovou smrtí. Tohle nebudou Američané Babišovi tolerovat a v sobotu na Letné může dojít k mnoha událostem. Vyhlášení ultimáta Babišovi ze strany Milionu chvilek zavání radikalizací, která nemusí být daleko od modelu barevných revolucí a jejich Majdanů.

-VK-

Šéfredaktor AE News