Rusko, dopad sankcí, jeho finanční systém a guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina

Rusko, dopad sankcí, jeho finanční systém a guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina

Včera  jsme se zabývali Spojenými státy  a jeho ekonomikou. Začátkem týdne poskytla  guvernérka  ruské centrální banky  rozhovor  Reuters. Přečetl jsem si jej opravdu se zájmem. Protože, i kdybych na to stačil odborně, jako že  ani náhodou, stejně bych její místo dnes  nechtěl. Za žádné peníze. Tohle je práce náročnější  té , co čeká  na pyrotechniky na Ukrajině, až to tam jednou utichne.  Dost důvodů pro to, abyste  se  s tím rozhovorem seznámili i vy.   ˇOriginál člnku je  zde

Můj překladač si s ním poradil následovně:

Rusko v pondělí naznačilo pravděpodobné další snížení úrokových sazeb a další rozpočtové výdaje, aby pomohlo ekonomice přizpůsobit se přísným západním sankcím, když míří k nejhlubšímu poklesu od roku 1994.

Rusko čelí prudce rostoucí inflaci a úniku kapitálu a zároveň se potýká s možným nesplácením dluhu poté, co Západ uvalil bezprecedentní sankce k potrestání prezidenta Vladimira Putina za to, že 24. února poslal na Ukrajinu desítky tisíc vojáků.

Putin v pondělí řekl, že Rusko by mělo použít svůj státní rozpočet k podpoře ekonomiky a likvidity, když úvěrová aktivita opadne. Světová banka očekává, že ekonomika letos klesne o více než 11 %. Přečtěte si více

Centrální banka více než zdvojnásobila svou klíčovou úrokovou sazbu na 20 % 28. února jako první vlna sankcí, než ji 8. dubna snížila na 17 %. Očekává se, že ji dále sníží na příštím zasedání bankovní rady 29. dubna. .

„Musíme mít možnost rychleji snižovat klíčovou sazbu,“ řekla v pondělí guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina. „Musíme vytvořit podmínky pro zvýšení dostupnosti úvěrů pro ekonomiku.“

I když inflace v Rusku zrychlila na nejvyšší hodnotu od začátku roku 2002, centrální banka se „nebude pokoušet ji žádným způsobem snížit – to by bránilo byznysu přizpůsobit se,“ řekla Nabiullina.

Současný prudký nárůst inflace je způsoben nízkou nabídkou, nikoli vysokou poptávkou, a centrální banka si klade za cíl dostat ji na svůj 4% cíl v roce 2024, až se ekonomika přizpůsobí západním sankcím, řekla v projevu v dolní komoře parlamentu.

Období, kdy může ekonomika žít z rezerv, je konečné. A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových obchodních modelů,“ řekla Nabiullina.

Řekla také, že Moskva plánuje podniknout právní kroky kvůli blokování zlata, forexu a aktiv patřících ruským rezidentům, přičemž dodala, že takový krok bude třeba pečlivě promyslet.

Zahraniční sankce zmrazily asi 300 miliard dolarů ze zhruba 640 miliard dolarů, které mělo Rusko ve svých zlatých a devizových rezervách, když zahájilo to, co nazývá svou „zvláštní vojenskou operací“ na Ukrajině.

Putin, který hovořil s Nabiullinovou a dalšími nejvyššími vládními představiteli prostřednictvím video odkazu, vyzval k urychlení procesu přechodu na národní měny v zahraničním obchodu – na rozdíl od dolarů a eur – za nových podmínek.

Sankce ovlivnily především finanční trh, „ale nyní začnou stále více ovlivňovat ekonomiku,“ řekla Nabiullina.

„Hlavní problémy budou spojeny s omezením dovozu a logistiky zahraničního obchodu a v budoucnu s omezením exportu.“

Řekla, že ruské společnosti se budou muset přizpůsobit.

„Ruští výrobci budou muset hledat nové partnery, logistiku nebo přejít na výrobu produktů předchozích generací,“ řekla.

Vývozci by museli hledat nové partnery a logistická opatření a „to vše bude nějakou dobu trvat,“ řekla Nabiullina.

Řekla, že centrální banka zvažuje, že by prodej výnosů z forexu vývozci byl flexibilnější.

V únoru Rusko nařídilo exportujícím společnostem, včetně některých z největších světových výrobců energie od Gazpromu po Rosněfť, aby prodaly 80 % svých výnosů z forexu na trhu, protože schopnost centrální banky intervenovat na měnových trzích byla omezená. Přečtěte si více

Banka může zmírnit podmínky načasování a objemu povinných prodejů, řekla Nabiullina.

Komentáře Nabiulliny „jsou přímo nebo nepřímo zaměřeny na zabránění posílení rublu,“ uvedli analytici Promsvyazbank.

Ruská měna však v pondělí prodloužila zisky a posílila na 81,4025 za euro, což je úroveň naposledy zaznamenaná 8. dubna, k čemuž přispěly nadcházející daňové platby, které přimějí společnosti zaměřené na export převést devizové výnosy na rubly, aby splnily své závazky. Přečtěte si více

Za sebe  říkám, že  ta dáma mi imponuje. Zejména v konfrontaci takových duševních  gigantů jako je  Fiala, co nám nikdy nelže, finanční podgenius  Stanjura nebo Sikela, co tu není proto, aby někomu zajišťoval životní úroveň.

Oceňuji, že  nic  nelakuje  na růžovo, nic neokecává, ale jak říká klasik – maká.  Ani se nepokouší zlehčovat dopad  sankcí, Naopak. Upozorňuje, že  začnou škrtit  celou ruskou ekonomiku. Včetně jejích exportních schopností.  Co mne ovšem překvapilo, jsou dvě informace:

-že Rusko už  snížilo reposazbu a  zřejmě  to do konce měsíce stihne ještě jednou, což  znamená, že  se mu daří opravdu stabilizovat měnu

-že  ruská ekonomika  má max, dva kvartály na restrukturalizaci své ekonomiky, nalezení nových obchodních partnerů, zejména pro odběr  svých energetických uhlovodíků, uhlí a podobně a  to včetně dopravních a odbytových cest.

Porovnejte  si tyhle dva výstupy  s  tím věčným blábolením českých/evropských papalášů, jejich totální neakčností a  snahou nechat problémy  vyhnít…. Více netřeba.

Tím neříkám, že  Elvira Nabiullina je  prostě  finanční genius, jaký  svět dosud  nepoznal. Klidně se může přihodit,  že  její kouzla na západní sankce  nebudou stačit. Ale jestli ano, tak nám Nejvyšší pomáhej! Protože  v takovém případě se  všechny  ty sankce obrátí proti nám.




Loading…