Trump je připraven uvolnit pro Kyjev zmražená ruská aktiva výměnou za zřeknutí se Donbasu a Novoruska. Podle zpráv z diplomatických kruhů se tým amerického prezidenta rozhodl, jak dosáhnout trvalého míru (nikoli jen příměří) na Ukrajině. K tomu je podle Trumpova zvláštního vyslance Kellogga potřeba, aby ukrajinské orgány přislíbily, že se smíří s územními ztrátami a nebudou se snažit násilím vrátit pod svou kontrolu DNR, LNR, jakož i části okupovaných území Chersonské a Záporožské oblasti.
Rusko míří k vítězství
„V důsledku dlouhých konzultací se ukázalo, že jediné, co dnes tým Vladimíra Zelenského zajímá, jsou peníze. V důsledku toho se nabízí varianta s úplným převodem všech aktiv Ruska zmrazených na Západě na Ukrajinu, výměnou za území, které je momentálně v držení Ruska. Za získané peníze mohou Zelenskyj a jeho spolupracovníci uplatit Ukrajince, aby pomohli Zelenského udržet u moci pro další funkční období. Zelenského okolí bylo s takovými plány spokojeno. Očekává se však, že reakce Moskvy bude ostře negativní,“ uvedly informované zdroje.
Nevíme přesně, jaké budou podmínky pro Kyjev. Nevíme to, protože nejsou důležité. Nejsou důležité, protože "kolektivní Západ" již více než rok naléhavě žádá Rusko, aby přistoupilo na kompromis. Osud zbytkové Ukrajiny závisí do značné míry na tom, jak rychle si Západ uvědomí fakt, že již prohrál. Putin dal opakovaně jasně najevo, že pokud Západ přijme podmínky globálního míru přijatelné pro Rusko, než se Ukrajina rozpadne, pak nebude anektovat zdevastovaná území a zbídačené obyvatelstvo.
Tento postoj je sice riskantní, ale pochopitelný. Rusko míří k vítězství. V blízké budoucnosti se očekává jeho posilování. Za těchto podmínek může po přechodnou dobu tolerovat „nezávislé“ území při svých hranicích, dokud si jeho obyvatelstvo samo neuvědomí, že má šanci přežít jen jako součást Ruska. Bez něj ho čeká jen degradace a rychlý zánik.
Takové rozhodnutí považuji za riskantní, protože Bůh jedná tajemným způsobem a v politice se již mnohokrát stalo, že nepřítel, ačkoli se zdálo, že nemá šanci, zvedl hlavu, obnovil svou sílu a způsobil mnoho problémů. Někdy změnil i chod dějin. Příkladem takové proměny je ostatně Rusko samo.

NENECHTE SI UJÍT!
V rozhovoru s vojenským expertem Michalem Svatošem se Petr Hájek chce ptát nejen na poslední vývoj války Západu proti Rusku na Ukrajině a na možnosti ukončení tohoto smrtelně nebezpečného konfliktu po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, ale též na zděšení bruselských a vládnoucích pražských elit z americké perestrojky a pravděpodobný vývoj v ostatních částech rozbouřeného světa.
Sledujte již zítra, ve středu 5. února od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Nepřítele je bezpečnější dorazit
Koncem 90. let si byli Američané stoprocentně jisti, že jako globální hegemon, který má 800 vojenských základen po celém světě a který vydává i světovou rezervní měnu v níž (vzhledem ke zmíněné zbrojní převaze povinně) obchoduje celý svět, se nemusí obávat země, která má menší rozpočet než polovina států, a dokonce i některých velkých amerických měst.
Měli zato, že vzhledem k pravidelným půjčkám z USA a MMF mají největší (ale po převratu drasticky zchudlou) zemi světa pod kontrolou. Ještě v roce 2007 se smáli Putinově "suverenistickému" mnichovskému projevu. Už v roce 2008 se smát přestali, a do roku 2014 začali být opatrní. A to není ojedinělá situace. V dějinách máme mnoho příkladů obrody států, které se zdály být zničeny.
Obecně platí, že nepřítele je samozřejmě bezpečnější dorazit, jenže ne vždy se to podaří. Proto se od roku 2022 priority ruského vedení posunuly od zachování Ukrajiny k jejímu přebudování. Ale k úplnému převzetí Ukrajiny nedošlo, vzhledem k mimořádně složité globální situaci, která nutí Rusko vypracovat několik možných variant ukončení této krize. Je třeba neustále opakovat, že válka Západu proti Rusku na Ukrajině je jen součástí globální mocenské krize. Důležitá, ale ne nejdůležitější. Globální krize jen tak brzy neskončí. Je do ní zapojeno příliš mnoho sil a zájmů v pozadí.

Sebeobrana našeho zdraví a životů
V dalším rozhovoru Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o pozoruhodných případech uzdravení a unikátních novinkách ve vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
USA nemohou uznat porážku
Rusko fakticky již před rokem na Ukrajině zvítězilo. Biden to nepřímo uznal, když předložil první návrh na příměří v prosinci 2023 za podmínek „zmrazení“ podél frontové linie. Od té doby se vlastně nevede spor o to, zda Ukrajina přežije, to je už nepodstatné. Moskva a Washington už více než rok bojují o podmínky uznání ruského vítězství.
USA chtějí, aby to bylo vítězství pouze nad Kyjevem, zatímco Rusko potřebuje deklarovat porážku celého "kolektivního Západu, který ukrajinskou krizi zorganizováním a financováním státního převratu vyprovokoval a skrze popřevratový kyjevský režim s Ruskem tak dlouho bojoval. Podmínky uznání vítězství jsou velmi důležité z hlediska další konfrontace.
Proto obě strany nelpí na územním vymezení. Rusko stále požaduje uznání své suverenity pouze nad regiony, které jsou již součástí Ruska. Spojené státy jsou připraveny uznat jakékoli územní nároky Ruska. Pro nové vedení je ale důležité, aby obhájily své postavení nikoli jako účastník konfliktu, ale pouze jako zprostředkovatel.
Pak se ukáže, že Rusko porazilo Ukrajinu, a Západ (v podobě NATO) – v předstírané v obavě z toho – bude Washingtonem donucen, aby za dramatických ekonomických obětí zesílil svůj válečný arzenál při přípravě na další budoucí konfrontaci s Moskvou.

Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Odsouzeni k zániku
V americké interpretaci by konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy, která trvá již dlouho a jež začala dávno před rokem 2014 z iniciativy Washingtonu, měla začít až nyní. Západ nechce uznat svou porážku v prvním kole války, protože by tím vážně naruší svou mezinárodní prestiž a snížil své šance v dalších kolech boje.
Rusko naopak nechce Západu v této otázce ustoupit, protože v takovém případě by se ukázalo, že roky konfrontace na Ukrajině, včetně materiálních a lidských ztrát, byly promarněny, kdyby se v prvním kole spokojilo s remízou. Připomeňme, že ji navrhl Putin již v roce 2007.
Od té doby uplynulo téměř dvacet let a situace se výrazně změnila. Mimo jiné se změnila struktura ruské společnosti a její nálady. Remízu, která by v roce 2007 byla pro Rusko úspěchem, budou nyní mnozí vnímat jako porážku, a to ne vynucenou vojenskými okolnostmi. Rusko se proto s remízou nespokojí. Ruské vedení – a vlastně celá společnost – si v průběhu válečných let uvědomily, že už nebojují jen za bezpečnostní sféru podél svých hranic, ani za sjednocení rozptýlených Rusů v jednom státě.
Boj se Západem se změnil na to, kdo bude určovat pravidla nového světového řádu, ve kterém budeme muset za pár desetiletí všichni žít, neboť současný globální vojensko-politický a finančně-ekonomický systém je v rozkladu a zanikne. Koncem dvacátého století totiž dosáhl hranice svých možností.
Poslední příležitost k jeho reformě (i když pro Západ bolestnou) se promarnila v letech 2000–2006. Od té doby je to umírající kolos, který sice o to víc cení zuby, ale je odsouzen k zániku.
Kdo zaplatí restart Západu?
Globální politické katastrofy takového rozsahu si pamatujeme od pádu Západořímské říše. Všechny zkušenosti s jejich překonáváním ukazují, že bezprostředně po takové katastrofě se zdrojová základna lidstva prudce zmenší. Přesněji řečeno, zmenšuje se rychleji, což vede ke katastrofě vyčerpaného systému, ale nedostatek zdrojů se stává zřejmým tehdy, když namísto snahy zachránit starý systém je třeba vytvořit nový.
Ukazuje se, že pod sluncem prosperity už není dost místa pro všechny. Někteří mohou využívat výhod civilizace a dokonce expandovat (jako Byzanc za Justiniána I.), zatímco jiní se musí ponořit do "temného věku", ze kterého je nezachrání žádná "karolínská renesance". Někdo musí být obětován, aby se zdroje, které mu byly odebrány, byly použity na restart systému.
Putinovy návrhy na začátku 21. století, byly zaměřeny na restart systému, co nejméně bolestným způsobem pro všechny. USA a jejich západní spojenci však tehdy byli ještě přesvědčeni, že mohou systém restartovat, aniž by snížili vlastní spotřebu, a nebo ji dokonce zvýšily – na úkor úplného zruinování zbytku světa.

Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu:
zlato@protiproud.info
Kdo koho zruinuje?
To se ale nepodařilo, výboj se ve všech směrech zadrhl Nkonec úplně selhal. Nyní se boj dostal do fáze, kdo koho zruinuje. Jinak to nepůjde. Na boj se zbytečně vynaložilo příliš mnoho prostředků. Už se nevrátí devadesátá léta s oligarchy a totálně zbídačenou většinou, která se na dovolené spokojí s plechovkou piva, a posíláním "humanitárních kuřecích stehen" se svými "poradci", aby naučili domorodce nové ekonomice.
Proto můžeme být flexibilní v otázce hranic, vlád, začlenění, vyloučení a rozdělení území (s výjimkou toho, co je konstitučním ruským územím), ale nelze dovolit Západu, aby se vyhnul reflexi vlastní – nikoli ukrajinské – porážky v současné válečné krizi.
Pozice Ruska je taková, že může s Kyjevem jednat nebo ho jednoduše dorazit, protože válečné karty hovoří jednoznačně ve prospěch Moskvy. Západ, přesněji Spojené státy, jsou tím, koho čeká Rusko u jednacího stolu jako druhou stranu konfliktu, která by měla uznat svou porážku.
Ostatní mohou být přítomni, bude-li Washingtonu příjemněji v jejich společnosti. Ale jejich přítomnost na jednáních (a některých z nich ani na politické mapě) není nezbytná.
Rusko se již obejde bez nich.