Kdybych měla Mere v dosahu, neváhám ani minutu a jdu nakupovat tam. Kdo to má nastavené jinak, ať si nakupuje klidně v Africe, je to jeho věc. Ale nikdo nemá právo sprostě útočit na ty, kteří se rozhodli jít jinou cestou.
Dnes se s tématy roztrhl pytel a tohle je skutečně „výživné“. Pán na internetu mě pobavil svou „vybranou“ češtinou. Ani já si neberu servítky, ale na tohle člověk potřebuje silný žaludek, aby to vůbec dočetl. Leží mu v žaludku Rusko i všichni, kteří v něm nevidí jen čiré zlo a nezapomněli, kdo nás v roce 1945 osvobodil. Takové nenávistné projevy považuji za úpadek, protože tam, kde chybí úcta a elementární slušnost, nemůže být řeč o klidném životě.
Mimořádně ho vytočil ruský řetězec Mere. Proč? Protože je tam levno. Místo sprostých nadávek by se měl raději zamyslet nad tím, jak je možné, že tu takový řetězec vzkvétá. První prodejny se u nás otevíraly už v roce 2021 a ani současná vláda Petra Fialy, která se jinak bije do prsou, jak je protiruská, s tím nic neudělala. No není to ironie? Na jedné straně silná gesta, na druhé tichý souhlas s ruským diskontem.
Prý je tamní zboží „odpad“. Jak to ten pán ví? Dělal snad nějaké rozbory, nebo je prostě všechno z Ruska automaticky nejedlé? Proč mu raději nevadí fakt, že se k nám dováží polovina potravin z bůhvíodkud a často v horší kvalitě než ty naše? Proč mu nevadí, že z nás EU dělá popelnici Evropy a drze tvrdí, že my v Česku jsme na mizernou kvalitu zvyklí a vlastně ji chceme? Chceme snad i menší balení za vyšší cenu? Kde se v lidech bere ta ochota nechat si všechno líbit a ještě u toho tleskat?
Pamětníci vědí, že za totality k nám jezdili Němci a Rakušané pro levné a poctivé potraviny. Dnes? Chleba smrdí druhý den, v plnotučném mléku aby člověk smetanu pohledal lupou, a když si chcete upéct vlastní pecen, musíte pátrat po mouce, ze které ten kvásek vůbec vzejde. Kvalita šla ke dnu, ale hlavně že máme ty správné názory.
Na závěr: Kdybych měla Mere v dosahu, neváhám ani minutu a jdu nakupovat tam. Kdo to má nastavené jinak, ať si nakupuje klidně v Africe, je to jeho věc. Ale nikdo nemá právo sprostě útočit na ty, kteří se rozhodli jít jinou cestou.
Autor: Milena Doušková
