Rusko zřejmě nasazuje novou odpověď na ukrajinské úderné drony dlouhého doletu — a tentokrát ne na zemi, ale ve vzduchu. Podle zveřejněných informací vznikl nový systém proti bezpilotním prostředkům, postavený na vrtulníku Mi-8. Vše nasvědčuje tomu, že jeho hlavním úkolem není ničit drony palbou, ale oslepovat je elektronicky.
Foto: Mi-8 s úpravou proti dronům | Telegram
Dosud neznámý systém se objevil na fotografiích, které zveřejnil ruský propagandistický telegramový kanál „Kirill Fedorov / War, History, Weapons“. Právě tyto snímky nabízejí první pohled na neobvyklou úpravu vrtulníku. Na jeho trupu je patrných několik panelových antén umístěných pod různými úhly tak, aby pokryly zhruba 180 stupňů prostoru. Je velmi pravděpodobné, že obdobná sestava je i na druhé straně stroje, což by umožnilo plné pokrytí okolí.
Zajímavým detailem je samotné zapojení systému. Ke každému panelu vedou pouze dva kabely. To naznačuje, že elektronický bojový komplet pracuje jen se dvěma kanály. Právě to je důvod, proč se nezdá pravděpodobné, že by byl určen k boji proti běžným rádiem řízeným dronům v blízkosti fronty. Takové nasazení by totiž vyžadovalo pokrytí širšího frekvenčního spektra.
Mnohem logičtější vysvětlení proto míří jinam: systém má pravděpodobně rušit satelitní navigaci ukrajinských dronů dlouhého doletu. Tyto stroje se při útocích na vzdálené cíle spoléhají na GNSS signál pracující na pevných frekvencích. A právě na něj se zřejmě nový ruský vrtulník zaměřuje.
Existují přitom dvě hlavní technické možnosti, jak může být systém řešen. První počítá s tím, že každý ze dvou kabelů obsluhuje jinou polarizaci antény. To by umožnilo vysílat rušicí signál v různých polarizacích a snížit závislost účinnosti rušení na tom, jak je během letu natočena anténa dronu. Druhá možnost je ještě zajímavější: jednotlivé kabely mohou odpovídat různým satelitním pásmům. Jeden by mohl pracovat v pásmu L1 okolo 1,5 až 1,6 GHz, druhý pak v pásmech L2 nebo L5 v oblasti kolem 1,2 GHz. V takovém případě by každý panel dokázal současně rušit hlavní frekvenční pásma, která využívají moderní vícefrekvenční přijímače bezpilotních prostředků.
To by z vrtulníku činilo velmi specifický, ale potenciálně účinný nástroj. Drony dlouhého doletu sice obvykle nejsou odkázány pouze na satelitní navigaci a mají i inerciální navigační systém, ten ale slouží hlavně k překlenutí kratších výpadků signálu. Jeho slabinou je postupné hromadění chyby. Pokud tedy dron letí delší dobu oblastí, kde je GNSS signál systematicky rušen, jeho přesnost může výrazně klesat. A právě to může být cílem celé koncepce.
Z vojenského hlediska dává nasazení takového vrtulníku smysl. Oproti pozemním rušičkám nabízí rychlé přesuny do ohrožených oblastí a pružnější reakci na vznikající situaci. V praxi by tak Rusko mohlo používat tyto stroje podobně, jako Ukrajina využívá lehké letouny elektronického boje. Vzdušná platforma totiž umožňuje přesunout rušicí kapacitu tam, kde je zrovna nejvíce potřeba — například do koridorů, kudy pravidelně pronikají úderné bezpilotní prostředky.
Nově odhalený Mi-8 tak není jen další technickou úpravou známého vrtulníku. Může představovat součást širší snahy vytvořit mobilní vzdušný štít proti dronům, které zasahují cíle hluboko v ruském týlu. Pokud se tato role potvrdí, půjde o další důkaz, že boj proti bezpilotním prostředkům se stále více přesouvá do oblasti specializovaného elektronického boje, kde nerozhoduje jen palebná síla, ale i schopnost narušit orientaci a navigaci protivníka.
Do celkového obrazu zapadá i plánované posílení výroby samotných vrtulníků Mi-8MTV-1. Rusko má v letech 2026 až 2027 vyrobit celkem 72 těchto víceúčelových strojů, přičemž už v roce 2026 má závod Kazan Helicopters dodat nejméně 37 kusů. To naznačuje nejen růst výrobního tempa, ale i možnost, že platforma Mi-8 bude hrát v příštích letech ještě důležitější roli — ať už v dopravních, bojových, nebo právě elektronických misích.
Pro doplnění přikládáme jednoduchou vizualizaci plánované výroby:
Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky, The Moscow Times, Telegram
