Vy v této chvíli už víte, co se stalo po doběhnutí Trumpova příměří. Jestli se znovu rozjela válka nebo pokračují rozhovory. Já v době psaní tohoto příspěvku nikoliv. Od hodiny H mne dělí ještě skoro celé dva dny.
Nicméně situace se dramaticky bud e zhoršovat, pokud obě strany nenajdou nějaké řešení. Nejlépe typu Trumpův šach, jak jsme si popsali včera. Zbylé dvě varianty vedou planetu na hranici dosud nemyslitelných všeobecných rizik. Tenhle článek vznikl tak, že mi na skle vyběhla informace o prohlášení šéfky Světové banky Christine Lagardeové, která měla říci:
„Třetina veškerého hnojiva se přepravuje přes Hormuzský průliv. Pokud ceny potravin výrazně vzrostou, zvýší se tím inflační očekávání, protože víme, že lidé věnují zvláštní pozornost dvěma věcem: cenám potravin a ceně benzínu u čerpacích stanic,“
Podle ní se průlivem do Evropy dováží nejen lví podíl energie, ale také třetina hnojiv. Jejich nedostatek bude mít okamžitý dopad na produkci potravin. Se všemi možnými důsledky.
Snažil jsem se originál tohoto prohlášení nalézt, už proto, že by tam jistě participovaly další zajímavé detaily, leč nepodařilo se. Nicméně narazil jsem na oficiální webovou stránku Světové potravinové a zemědělské organizace OSN, kde se její čelní představitelé zabývají tímtéž. A je to mimořádně hutné čtení:
Protracted Strait of Hormuz crisis could turn into global agrifood catastrophe
podle překladače
Vlekoucí se krize v Hormuzském průlivu se může zvrhnout v globální zemědělsko-potravinářskou katastrofu.
Lodě přepravující kritické zemědělské vstupy se musí co nejdříve začít pohybovat Hormuzským průlivem, aby se odvrátila rizika nebezpečného nárůstu cen potravin koncem letošního roku, který by mohl spustit kaskádu účinků podobných následkům pandemie COVID-19, uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
„Čas běží“ a sklizňové kalendáře vystavují chudší země největšímu riziku vzácných a drahých hnojiv a energetických vstupů, uvedl hlavní ekonom FAO Maximo Torero v rozsáhlém podcastu , který v pondělí publikoval David Laborde, ředitel divize zemědělsko-potravinářské ekonomiky FAO.
„Poslední věc, kterou chceme, jsou nižší výnosy plodin, vyšší ceny komodit a inflace potravin v příštím roce,“ řekl Torero a poznamenal, že by to pravděpodobně donutilo země zavést opatření na snížení domácích cen potravin, což by vedlo k vyšším úrokovým sazbám a v důsledku toho k potenciálně pomalejšímu hospodářskému růstu po celém světě.
Nejnovější index cen potravin FAO se vztahoval na měsíc březen a byl relativně stabilní díky dostatečným zásobám většiny potravinářských komodit, zejména obilovin. Tlak však v dubnu roste a v květnu se ještě zesílí, protože „zemědělci se budou rozhodovat“ o tom, zda změnit způsob pěstování, aby se přizpůsobili dostupnosti hnojiv, a také zda přidělit více půdy a zdrojů biopalivům, aby mohli těžit z vyšších cen ropy, ale zároveň omezit globální dodávky potravin.
„Jsme v krizi vstupů; nechceme z toho udělat katastrofu,“ řekl Laborde. „Rozdíl závisí na krocích, které podnikneme.“
FAO vyzvala všechny země, aby pečlivě zvážily mandáty pro biopaliva a především aby se vyhnuly vývozním omezením energie a hnojiv.
Pokud se patová situace v Hormuzském průlivu rychle neukončí, měla by se zvážit preventivní opatření, zejména požádat multilaterální instituce o poskytnutí financování zemím, kterým hrozí ztráta přístupu k základním hnojivům, jelikož u nich výsadba již začala. Jako nástroj financování vstupů by mohly být využity nástroje Mezinárodního měnového fondu pro platební bilanci a tzv. „ food shock window“ , navazující na nástroj pro financování dovozu potravin, který FAO navrhla v roce 2022, což by umožnilo zemím, které dnes potřebují hnojiva, aby je získaly rychle, aniž by to vyvolalo narušující soutěže o dotace, uvedl Torero.
FAO již vyvinula prioritizaci zemí založenou na kalendáři plodin podle toho, kdy a kolik hnojiv potřebují.
„Rizika jsou zcela jasná,“ řekl Torero. „Pokud neurychlíme protiopatření …, rizika se zhorší.“
Klíčové poznatky
Vývoz 20 až 45 procent klíčových zemědělsko-potravinářských vstupů závisí na námořní přepravě Hormuzským průlivem.
Pokud zemědělci budou produkovat s menším množstvím vstupů, výnosy budou koncem tohoto roku a v roce 2027 nižší a v příštích několika letech budou pravděpodobně vyšší ceny potravinářských komodit a inflace v maloobchodě s potravinami.
Většina farmářů již nyní čelí nízkým ziskům a pokud zkrachují, situace ve světě v oblasti dodávek potravin se bude zhoršovat po delší dobu.
Obchodní a vývozní omezení v minulých krizích eskalovala prudký nárůst cen potravin, protože snahy o izolaci domácích trhů od světových zhoršily globální podmínky.
Trhy s hnojivy a energií jsou neelastické, takže ceny mohou růst mnohem více, než naznačují změny v objemu obchodů. Trhy pravděpodobně zareagují velmi rychle, pokud se lodě brzy nezačnou průlivem proplouvat.
Na rozdíl od přírodních katastrof nebo klimatických stresorů, jako je El Niño , je blokáda Hormuzského průlivu „něčím, co vlády mohou a musí vyřešit,“ řekl Torero.
Zemědělci již nyní čelí nízkým ziskům a pokud zkrachují, situace v oblasti dodávek potravin se zhorší po delší dobu.
Rizika jsou dnes výrazně větší než v roce 2022 a existují podmínky pro tzv. „dokonalou bouři“, pokud bude současná situace ovlivněna silným El Niñem, který bude konkurovat pandemické krizi nebo ji dokonce překonat.
30minutový podcast je ke stažení zde .
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Všechno je křišťálově jasné a zřejmé. Není nic, co by se dalo vykládat jinak, než naprosto polopaticky – nebude otevřen Hormuz, protože Trump a Netanjahu si představují Irán za každou cenu na kolenou? Bude hlad. Nebo aspoň nebývalá nouze. A to i zemích, které si něco takového neumí momentálně ani ve snu představit! Třeba v Evropě. Že si vymýšlím? Tak se podívejte na zadlužení členských zemí uHnie. To už není ekonomicko politický blok. To je parta beznadějně zadlužených. Mimochodem – v týdnu se objevila zpráva, že Česko má lepší úvěrový mezinárodní rating než Belgie. Což znamená , že z celé eurozony, z celkem 21 států, méně za své dluhy na trzích platí už jen pět zemí – Německo, Holandsko, Finsko Rakousko a Lucembursko!!! Kdo by to před deseti roky řekl, že? Jenže dluhy uHnii dohánějí, nedá se před nimi utéci. Což znamená, že jestli se ten výše popsaný chmurný scénář naplní, pak uHnijní země v podstatě přišly o manévrovací prostor, s kterým pracovaly ještě za covidové pandemie!
Přidejte si k tomu finanční zešílení green dealu a nově i horečného zbrojení!!! A vyjde vám z toho obraz dokonalých bankrotářů! Ať si agent Pávek, jistě přední světový ekonom a prognostika na něj navěšená smečka nájemních psáčů tvrdí cokoliv!
