STANISLAV KORITYÁK
… a nikdy jinak! Tak by se dala charakterizovat současná hysterie okolo veřejnoprávních médií.
Vzhledem k tomu, že se do dění zapojili i studenti, učitelé a také některé univerzity, stává se z tématu téma školské, čímž se i já, filozofující učitel, mohu zapojit do veřejné diskuse. Držím se svého tématu, ale pokud školy lezou do politiky, mohu tam jít i já.
Škola má být apolitická
Tak to bohužel ve školském zákoně napsáno není. V něm se píše, že ve školách nesmí působit žádné politické strany (volně parafrázuji). To znamená, že když do škol vniknou neziskovky, které mají své politické ukotvení, je na to zákon krátký. Nejedná se o politické strany ani hnutí, a tak mohou volně šířit politickou agendu a ovlivňovat politické názory žáků a studentů, budoucích prvovoličů.
V sousloví „dobrá věc“ je popsána podstata celého problému. Je to jednotlivost (nikoli politický koncept), věc je automaticky dobrá (černobílé vidění) a je to subjektivně jediná věc, na které z pohledu zmanipulovaných mladých lidí záleží (pro danou chvíli).
Mohou studenti stávkovat?
Nikoliv. Stávkovat může jen ten, kdo pracuje a vytváří nějaké hodnoty. Tím, že je vytvářet přestane, vyvíjí tlak na své okolí, čímž může dosáhnout svých cílů. Tento tlak je tím větší, čím větší je potřebnost dané služby. K tomu se dostanu za chvíli. Teď se podíváme na pojem „služba“, přesněji poskytovaná služba.
Podle školského zákona je veřejnou službou také vzdělání. Je u nás ve veřejných školách zatím bezplatné a placené ze státního rozpočtu. Nezaznamenal jsem, že by si někdo z rektorů, děkanů nebo studentů, kteří mají obavy o veřejnoprávní média, stěžoval na možné ohrožení nezávislosti, protože i oni jsou placeni z veřejných peněz.
A pak tu máme účast studentů na stávkách, spočívající v tom, že nebudou odebírat službu, která je jim bezplatně poskytována. Není to absurdní? Princip stávky spočívá v tom, že stávkující neposkytuje nějakou službu, která následně chybí, a tím si vynutí splnění svých cílů. Tady nám však studentíci vyhrožují tím, že se nebudou učit. Studenti mohou maximálně jít za školu, ale ne stávkovat.
Kdo může úspěšně stávkovat?
Když v únoru 1968 stávkovali newyorští popeláři, na devět dní odložili košťata a město se během pár dní topilo v odpadcích. Byla to stávka, která okamžitě a hmatatelně zasáhla každodenní život milionů lidí, a právě proto uspěla. A přestože z pohledu zákona byla tato stávka nelegální – nebyla povolena –, veřejnost i politici rychle pochopili, že bez těchto „obyčejných“ lidí nastane kolaps. Měli takovou vyjednávací sílu, že se nikdo nezmohl na zákon. Policie zvládne rozehnat demonstraci, ale ne odklidit stovky tun odpadků. Situaci nevyřešila ani národní garda, a tak guvernér Rockefeller nakonec musel stávkujícím ustoupit. Neměl jinou možnost. Jak to tenkrát v New Yorku vypadalo, se můžete podívat na videu:
O pár let později se o něco podobného pokusili němečtí vedoucí zaměstnanci. Jejich stávka však narazila na jeden zásadní problém, nebyli nepostradatelní. Manažeři nejsou ti, jejichž absence by druhý den zablokovala chod města. Zatímco popeláři měli za sebou okamžitou a nezpochybnitelnou páku, manažeři nikomu nechyběli, a tak se zase poslušně vrátili na svá místa, aniž dosáhli svých cílů.
Rozdíl je tedy v tom, co stávka skutečně „vypne“. Popeláři vypnuli něco, co si nikdo nemohl dovolit ignorovat. Manažeři vypnuli něco, co se dalo obejít, a to je v mocenském souboji vždy nevýhoda.
Kdyby stávkovaly školky, to by byl „nářez“
Dnes stávkou vyhrožují především organizace vzdělávacího a kulturního charakteru. Co se stane, když budou stávkovat divadla? V podstatě nic. Zato herci budou po celou dobu stávky bez příjmu. Mají ideály, musí jim něco obětovat. Tak je to správně. Ale protože nic riskovat nechtějí, mají jen stávkovou pohotovost a u té také zůstane. Není rok 1989.
To vysoké školy jsou mazanější. Česká konference rektorů doporučila vedením univerzit a vyučujícím, aby studentům 3. a 10. listopadu 2026 umožnili účast na plánovaných občanských aktivitách, ale do stávky se nehrnou. Stálo by je to penízky, a tak došly k závěru, že bude výhodnější dát volno studentům.
Vysoké školy mohou stávkovat, jak dlouho chtějí. Kdyby to náhodou udělaly, doplatili by na to právě jejich studenti. Oni potřebují zápočty, které asi nedostanou za účast na demonstracích. Ovšem kdyby začaly stávkovat školky a školy, to by byl mazec! Rodiče se bez hlídání opravdu neobejdou. To je rozdíl oproti univerzitám. Bez titulovaných nekňubů se lidé obejdou, ale učitelka Josefína je nenahraditelná.
Některé fakulty sice vyhlásily stávkovou pohotovost, ale ani u nich stávku nečekám, i jejich zaměstnanci musí platit nájem, hypotéku, energie a také televizní a rozhlasové poplatky. Otázkou je, zda budou poskytovat vzdělání studentům, kteří se stávky nezúčastní. Zruší výuku tak jako komunisté, když se šlo na prvomájový průvod?
Zákaz vstupu za odlišný politický názor?
Podle společného prohlášení částí studentů, pedagogů a zaměstnanců DAMU mají některé osoby zákaz vstupuna pedagogickou půdu DAMU. Cituji: „Zakazujeme vstup ministru kultury ČR Oto Klempířovi a ředitelce jeho kabinetu Barboře Šťastné na akademickou půdu, jsou pro nás persony non grata.“ Pod výzvou jsou podepsáni děkanka DAMU Daniela Jobertová a tajemník fakulty Adam Homolka.
Důvodem je nesouhlas s politikou ministra Klempíře v oblasti kultury a médií (zejména plán zrušit rozhlasové a televizní poplatky a převést financování veřejnoprávních médií do státního rozpočtu).
Zajímalo by mne, co paní děkance nebo panu tajemníkovi na DAMU náleží, že chtějí někomu zakazovat vstup. Pokud fakulta nevydá oficiální zákaz (jako právnická osoba), nemají právo komukoliv cokoliv zakazovat, podobně jako jejich paní uklízečka. Pokud tento oficiální zákaz neexistuje, jsou paní Jobertová, pan Homolka a ostatní podepsaní ve stejné pozici jako jednotky SA za nacismu, které bránily ve vstupu do židovských obchodů.
Na základě zákona 106/1999 Sb. DAMU požádám o zaslání oficiálního dokumentu, který následně zveřejním.
Ve svobodné zemi musí mít právo na ochranu každý
Možná to někomu přijde nadsazené, ale pokud budeme tolerovat vylučování jedné osoby z veřejného prostoru, musím se ptát, kdo bude další. Opravdu je možné někomu zakázat vstup do určitého prostoru jen na základě jeho politického názoru, potažmo na základě plnění programu demokraticky zvolené vlády? Přesně to vyjádřilpornomagnát Larry Flynt: „Pokud První dodatek ochrání parchanta, jako jsem já, pak ochrání vás všechny. Protože já jsem ten nejhorší.“
Ať je to jakkoliv, o změně financování rozhodli demokraticky zvolení zákonodárci, obdobně jako předchozí vláda rozhodla o zvýšení poplatků a rozšíření okruhu plátců. Mimochodem, i tehdy byl dán pevný čas hlasování. Jen proti tomu nikdo z rektorů ani studentů neprotestoval.
Z mého pohledu je správně, že poplatky za rozhlas a televizi budou zrušeny, ale není to až tak dobré, jak by být mohlo. Máme silnou občanskou společnost a jsem si jist, že dobrovolný příspěvek by zajistil českým veřejnoprávním médiím mnohem větší nezávislost a prosperitu. Copak nevidíte ty nadšené davy, které chtějí platit?
Zdroje: The New York Times (ZDE), YouTube (ZDE), L.I.S.A. Wissenschaftsportal (ZDE), De Gruyter Brill (ZDE), Forum 24 (ZDE), Encyklopedie holocaustu (ZDE)
The post S veřejnoprávními médii na věčné časy … first appeared on Pravý prostor.
