ET/ČTK
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí vládě předložila návrh státního rozpočtu pro příští rok. Vláda o jeho schválení bude jednat na následujících jednáních kabinetu. V případě schválení by deficit dosahoval téměř 390 miliard korun čili o 80 miliard více, než je letošní plánovaný. Podle ministryně rozpočet počítá s „rekordními prorůstovými investicemi“, které mají schodek v dalších letech zvrátit. Pokud vláda rozpočet schválí, půjde o druhý nejhlubší schodek od vzniku České republiky, předčil by jej pouze covidový rok 2021, kdy hospodaření státu skončilo schodkem 419,7 miliardy korun.
„Pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace. Ve výsledku bychom za to zaplatili podstatně více,“ řekla na tiskové konferenci po jednání vlády šéfka státní kasy. Navýšení schodku podle ní nemá jinou alternativu.
„Navržený deficit ve výši 389 miliard korun udržuje náš deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU. Ten je −3,6 % HDP a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí,“ uvedla s tím, že v Polsku dosahuje −6,3 % HDP a na Slovensku −5,4 % HDP.
Ministryně dodala, že v souladu se strategií vlády schodek zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU. „To společně s postupně nabíhajícími reformami v oblasti potírání šedé ekonomiky a kombinací sociálně citlivých úsporných opatření na příjmové a výdajové straně zajistí snižování schodku v dalších letech,“ podotkla.
Co rozpočet přináší?
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 % na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 % na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září.
Za hlavní priority návrhu rozpočtu označila politička prorůstové investice. Podle ministryně z národních zdrojů vzrostou o 47,7 miliardy korun oproti loňsku. Celkově tak podle resortu dosáhnou 290 miliard korun. „Na rekordní úrovni je také samotný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který navzdory poklesu evropských zdrojů, protože jsme v tom mezidobí, kdy jsou vyčerpané peníze evropské a čekáme na nový víceletý finanční rámec. Navzdory poklesu evropských zdrojů vzrostly o 10,6 miliardy korun na 180 miliard korun,“ dodala.
Státní rozpočet také počítá s alokací výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, což podle tiskové zprávy odpovídá 191 miliardám korun. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to podle resortu dosáhnou 18 miliard korun.
„V oblasti platů počítá rozpočet s meziročně vyššími výdaji o 36 mld. Kč. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nákladů na nově přijaté nezbytné zaměstnance, jako je 1 500 vojáků, 1 500 policistů či 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřebu neodkladně řešit zhoršující se psychický stav mládeže,“ stojí ve zprávě ministerstva.
Schodek nedává v době hospodářského růstu smysl, míní opozice
Od opozičních stran se vláda chvály za návrh rozpočtu nedočkala.
„Rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo. V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný. Co s tím? Je potřeba škrtnout předvolební dárečky, které nás stojí desítky miliard, a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek 120 až 150 mld., který způsobilo zrušení superhrubé mzdy,“ napsal v pondělí na X šéf hnutí STAN Vít Rakušan.
Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba povede vysoký státní dluh ke zdražování. „Schodek 389 miliard v době hospodářského růstu nedává smysl. Povede ke zdražování, dramatickému nárůstu úroků ze státního dluhu a k poklesu životní úrovně lidí. Místo řešení problému vláda strká hlavu do písku,“ konstatoval v pondělí na X.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je navržený rozpočet znatelně horší, než se obecně očekávalo. Vysoký schodek podle něj nevzniká pouze „rekordními investicemi“, ale kombinací slabší dynamiky příjmů a velmi rychlého růstu celé řady výdajových položek.
Argument, že „schodek roste kvůli investicím“, podle Kovandy platí jen částečně. Hlavní ekonom Trinity Bank dále poukazuje na to, že ministerstvem prezentovaný podíl schodku ve výši 2,8 % HDP se týká celého sektoru vládních institucí a navíc po uplatnění obranné únikové doložky – samotný státní rozpočet přitom má odpovídat odhadem 4,1 % HDP. Zpochybňuje také tezi o „přechodném“ schodku, protože od roku 2028 se zmenší prostor pro únikovou doložku a stát najíždí na těžko zvratitelné výdaje (platy, zdravotnictví, obrana, důchody).
Pozitivně hodnotí investice (289,6 mld. Kč) do infrastruktury, obrany a výzkumu, díky nimž rozpočet nelze označit jen za „projídací“. Varuje ale, že vyšší potřeba financování může tlačit na dluhopisové výnosy a brzdit pokles hypotečních sazeb, a pokud se schodky ve výši 350–400 mld. Kč stanou i při růstu ekonomiky standardem, mohl by se zhoršit výhled ratingu země.
The post Schodek až 389 miliard korun: Schillerová předložila návrh státního rozpočtu pro rok 2027 first appeared on Pravý prostor.
