Před jedenašedesáti lety byl zavražděn John F. Kennedy. Následující řádky by bylo jistě efektní uveřejnit před rokem, ke kulatému výročí, ale teprve nedávno jsem narazil na zajímavou informaci, přestože její původ sahá až do roku 1972.
V uplynulých desetiletích se objevilo nepřeberné množství knih, které hledaly jiný závěr, než který předložila Warrenova vyšetřovací komise. Některé přinesly další indicie, jiné velkou dávku konspirace, ale ta asi k smrti JFK neoddělitelně patří. Warrenova komise dospěla k přesvědčení, že vraždu spáchal osamělý střelec Lee Harvey Oswald. Ale jak známo, vládní vyšetřovací komise nejsou od toho, aby něco vyšetřily.
Badatelé si hodně slibovali od Donalda Trumpa, který při svém prvním funkčním období slíbil, že odtajní všechny materiály o atentátu na JFK. Na poslední chvíli však názor změnil a na veřejnost se dostalo pouze 2801 z 3810 dosud utajovaných dokumentů. Zdá se, že existují hranice, které si ani rebelující Donald Trump nedovolí překročit.
Přesto – pravda je někde tam venku, není-liž pravda, Foxi Muldere?
V průběhu let bylo pro všechny, kteří se vraždou JFK zabývali, zarážející, že ani rodina Kennedyových příliš neusilovala o vyšetření událostí v Dallasu. Pak přišla další vražda, a sice Roberta F. Kennedyho v roce 1968. Tento případ také provází několik záhad.
A nakonec je zde podivná nehoda nejmladšího z bratrů Kennedyových senátora Edwarda „Teda“ Kennedyho v roce 1969. Ted Kennedy nehodu sice přežil, jeho společnice v autě však nikoliv, což zřejmě ovlivnilo zvažovanou kandidaturu na prezidenta ve volbách roku 1972. I u této události je mnohé zamlženo, ale k tomuto si dovolím připojit odkaz, kde se čtenář dozví víc.
Nyní ke slíbené informaci z roku 1972. V listu Washington Post ze 6.listopadu 1972 uveřejnila Virginie Artmanová článek o knize bývalého Onassisova komorníka Christiana Cafarakise. Samozřejmě je tady možnost, že Cafarakis se hnal jen na senzací, jenomže mnohé souvislosti naznačují, že by na tom něco mohlo být.
Údajně několik měsíců po vraždě JFK si Onassis najal špičkové vyšetřovatele, kteří dříve pracovali v tajných službách, FBI apod., aby zjistili, kde je pravda. Tento tým, vhledem k minulosti jednotlivých jeho členů, měl kontakty na místa, kam by se běžný vyšetřovatel nikdy nedostal. Přesto i pro ně to byl složitý úkol, který jim zabral rok a půl. Poté předložili zprávu, v níž byla uvedena jména skutečných vrahů a kdo je najal.
Jakmile si Jackie Kennedyová zprávu přečetla, svolala na poradu rodinný kruh, kde bylo přítomno i několik přátel. Kennedyová se na tomto sezení rozhodla, že zprávu pošle prezidentu Johnsonovi. Někdo z přítomných však Jackie zradil. Ano, je to tak – Bože chraň mě před mými přáteli, před nepřáteli se ochráním sám.
Netrvalo dlouho a zazvonil telefon. Hlas v telefonu Jackie doporučil, aby zprávu nikam neposílala, nic nezveřejňovala, jinak přijdou na řadu její děti.
Podle Cafarakise zpráva skončila v Onassisově soukromém sejfu v Glyfadě. Sejf byl chráněn poplašným zařízením a ozbrojenou stráží.
Kde se zpráva nachází nyní? Zůstává stále v sejfu Onassisovy rodiny? Ať už se věci mají jakkoliv, zpráva bude uložena v nějakém sejfu dodnes. Jde však stále o tak výbušné téma, které by mohlo odkrýt praktiky toho, co se v současnosti nazývá „deep state“, že s největší pravděpodobností nikdy nespatří světlo světa.
Je poměrně dost známo, že v období tří let od zavraždění JFK zemřelo sedmnáct svědků, které vyslechla dallaská policie, FBI, nebo Warrenova komise. Na žádost londýnských Sunday Times, pojišťovací matematik vypočetl, že pravděpodobnost, že by všech patnáct svědků (dva zemřeli prokazatelně přirozenou smrtí, proto uvádím jen číslo 15) do roku 1967 zemřelo je… sto tisíc miliard ku jedné. Za matematický výpočet neručím, ale pravděpodobnost uvedených úmrtí v období tří let je velmi nízká.
Robert F. Kennedy Jr., syn Roberta Kennedyho, by se měl v současné Trumpově administrativě stát ministrem zdravotnictví, pokud ho schválí senát. Kennedy má v plánu odstranit korupci v amerických zdravotnických agenturách, chce zrušit celé sekce Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. A protože se už v minulosti jako právník postavil nejmocnějším světovým korporacím, které hnal k odpovědnosti za poškozování lidí, de facto vyhlásil válku farmaceutickému průmyslu.
Snad ho nepotká stejný osud jako jeho otce a strýce.
24.11.2024 Bororo
