Příběh začal s článkem, kde Markéta Dobiášová rozkrývala tlaky, kterým čelila při své práci v redakci pořadu Reportéři ČT. Primárně šlo o tlaky politické, které měly vést k zastavení práce na investigativní reportáži o vazbách kolem hnutí STAN a pražského dopravního podniku.
V této části článku vystupují jména jako Petr Hlubuček, později zatčený náměstek pražského primátora, ale také Vít Rakušan, který měl volat přímo generálnímu řediteli ČT Dvořákovi, nebo Světlana Witowská, tehdy hvězda zpravodajské redakce a manželka Petra Witowského, manažera Pražského dopravního podniku.
V příběhu jde o kauzu zvanou „Lysolaje“. V ní se původně jedná o pozemky v okrajové pražské čtvrti, kde Hlubuček před nástupem na „velký“ magistrát dělal starostu. O toto téma měl prý Marek Wollner jako dramaturg Reportérů původně velký zájem. Při investigaci ale dvojici redaktorek Markétu Dobiášovou a Adélu Paclíkovou zavede jméno developera Kamila Hošťáka i k dalším pražským kauzám.
Zejména jde o spolupráci s pražským dopravním podnikem. Ten společně s developery a investory skrze různé nově založené společné firmy chce provádět „revitalizace“ stanic metra, což reálně znamená, že by se z rozlehlých vestibulů na lukrativních místech přestupu stala v podstatě obchodní centra. Projekt už je schválen pro stanici Palmovka, před schvalováním u dvou dalších, připravuje se u několika jiných. Pražské metro má v té době 61 stanic.
Jsme na přelomu let 2019–2020, Prahu v té době řídí koalice pod vedením Zdeňka Hřiba, kde má v ekonomice a rozvoji metropole klíčové slovo právě náměstek Petr Hlubuček, od roku 2016 v barvách hnutí STAN.
Leží Wollnerovi na stole
Článek Markéty Dobiášové začíná popisem esemeskové konverzace s kolegyní Paclíkovou, ve které se shodnou, že šéfredaktor Wollner o téma zjevně ztratil zájem, protože mu scénář reportáže „leží na stole“ už tři měsíce. Je 10. ledna 2020 a zklamané redaktorky si navzájem vyměňují poznatky, z nichž se rýsuje politický tlak na zastavení reportáže. Kromě Víta Rakušana padne i jméno Jana Kasla, předsedy České komory architektů a kandidáta z lístku STAN.
Z debaty vychází také celkové zklamání z atmosféry v redakci Reportérů. Šéfredaktor Wollner měl v té době ladit investigativu spíše do politického aktivismu, preferovanými tématy byli Miloš Zeman a Andrej Babiš. Kauza, do níž jsou namočeny strany tehdejší opozice, do toho příliš nezapadá.
V únoru 2020 se zastavením reportáže o Lysolajích začíná na anonymní podnět zabývat Rada České televize. O její přípravě vědělo v televizi mnoho lidí, ale Wollner obviňuje Dobiášovou. Současně nabízí odvysílání, pokud bude téma koncipováno pouze jako kauza z Lysolají a vejde se do „komunální“ stopáže osmi minut.
Markéta Dobiášová se vyznává, že v té době stoupala její frustrace a přitom zvažovala nabídku odchodu na CNN Prima News. Nakonec se ji rozhodla přijmout, a důležitou roli přitom sehrála i atmosféra ve Wollnerově redakci. A právě tato část článku se stala předmětem občanskoprávní žaloby ze strany někdejšího šéfa.
„V redakci navíc panují dlouhodobě vypjaté vztahy. Bossing, šikana. Víme o ní všichni. Nikdo si však netroufá o tom mluvit nahlas. Názory na způsob vedení redakce, vyjádření redaktorů, jsou Markem umlčeny. Končí dehonestací nebo zesměšňováním přede všemi na poradách nebo ve střižně,“ popisuje. Několik redaktorů v té době odejde.
Marek Wollner je v té době na vrcholu slávy, sbírá ceny, jezdí po školách, je tváří projektů Člověka v tísni, v roli investigativního reportéra pronikne i do zábavné tvorby, třeba seriálu Kancelář Blaník.
Statut hvězdy mu podle Dobiášové zajišťoval zvláštní zacházení. Vyplývá z její konverzace s Wollnerovou zástupkyní Anetou Snopovou, která se problémy v týmu snaží řešit s nadřízeným ředitelem zpravodajství Zdeňkem Šámalem. „Ten si údajně uvědomuje atmosféru redakce i „dezerci“ reportérů. Nezasáhne. Marka Wollnera a jeho veřejných útoků se podle Snopové obává i on sám,“ píše Dobiášová.
„Marek by řekl, že jsem se proti němu spikl s Babišem a ostatní to nezajímá,“ cituje slova, která měla patřit právě řediteli Šámalovi.
Jak Dobiášová vysvětluje, Aneta Snopová věc řešila na základě stížností od redaktorů, jinak ale měla s Wollnerem i Šámalem blízký osobní vztah, stejně jako se Světlanou Witowskou. Dnes je šéfkou týmu Reportérů ČT a celé redakce publicistiky.
Ty si myslíš, že jsi hvězda?
Změna nastává, když se v souvislosti s chováním Marka Wollnera začíná mluvit i o sexuálním obtěžování kolegyň. Hnutí MeToo v tomto směru trochu přepisuje standardy a některé redaktorky začínají mluvit o tom, co v redakci pod Wollnerem zažívaly.
Jejich zážitky Dobiášová v článku nezveřejňuje, ale z esemesek vyplývá, že takových byly „zástupy“. Publikuje však vlastní zkušenosti, které s kolegyněmi sdílela. Stane se tak v článku, který se později objeví na jejím webu InFakta.cz a vyslouží jí žalobu.
„Mnohokrát zkusil. Zamknul kancl, když jsem psala scénář, strčil mou ruku mezi nohy… Chtěl, abych mňoukala, než mi schválí scénář, sahání na prdel normálka, po vyhrané novinářské ceně u baru: Ty si myslíš, že jsi hvězda? Jsi hovno!… A tak…,“ objevilo se v článku.
Kauza znovu ožila v červnu 2022, když Petra Hlubučka odvedla policie přímo z jeho magistrátní kanceláře. Rozjela se kauza Dozimetr, příběh vyvádění peněz z pražských městských firem do stranických kas STAN a TOP 09, který se aktuálně řeší před Obvodním soudem pro Prahu 9.
Jak poznamenala v jiném ze svých textů Markéta Dobiášová, pracovní název „Dozimetr“ byl odvozen od pracovní pomůcky jaderných fyziků, což byla původní profese Věslava Michalika, místopředsedy STAN, o kterém sám Vít Rakušan mluvil jako o svém politickém otci. Někdejší starosta Dolních Břežan, kterému finanční nejasnosti v desítkách milionů na podzim 2021 zmařily jmenování ministrem průmyslu a obchodu ve Fialově vládě, zemřel na srdeční selhání tři dny před zásahem u Hlubučka.
V atmosféře po zatčení náměstka pražského primátora vystoupí předseda strany Přísaha Robert Šlachta s připomínkou „ztopené“ lysolajské reportáže. Wollner vše shazuje na Dobiášovou, což ji nutí se bránit. O kauze se ještě nějaký čas mluví a probírají se různé věci ze zákulisí Reportérů. V této souvislosti se v České televizi začne interními postupy řešit situace v redakci, což vede k úplnému konci Marka Wollnera v ČT. Krátce poté začíná spolupracovat s webem Forum 24. Ten podle Dobiášové od té doby vede dehonestační kampaň proti její osobě i práci, označuje ji nejčastěji za „ikonu dezinfo scény“.
V listopadu 2022 pak Markéta Dobiášová vydala článek, který Wollner po osobních útocích na sociálních sítích napadl občanskoprávní žalobou. Rozporuje pasáž popisující konkrétní projevy sexuálního násilí. Tedy citovaný odstavec se zamčenými dveřmi, rukou mezi nohama a mňoukáním.
Požaduje stažení článku, odeslat žalobci doporučeným dopisem omluvu vymezeného znění a přiměřené zadostiučinění, vyčíslené na sto tisíc korun.
Jak se píše v rozsudku, Wollner „tvrdil, že jde o skutková tvrzení, která jsou zcela nepravdivá, že se žádného z popsaných jednání nedopustil a že zveřejnění takového tvrzení závažně zasáhlo jeho osobnostní práva, zejména profesní čest, vážnost, dobrou pověst a rodinný život“.
Soud prvního stupně na základě jeho žaloby provedl rozsáhlé dokazování, takže se u okresního soudu v Kolíně vystřídala téměř celá redakce Reportérů i vyšší řídící pracovníci ČT. Z výpovědí vyplynulo, že zpochybňované poznámky o „mňoukání“ pronášel Wollner i v jiných situacích před svědky, byť ti je vnímali jako nadsázku.
Má problém kontrolovat své chování
Zajímavý pohled nabídla jedna z redaktorek (v rozsudku je uvedena jménem), která uvedla, že má osobní zkušenost s chováním Marka Wollnera se sexuálním podtextem, které ale nevnímala jako obtěžující, neboť prý všichni v redakci věděli, že „je na ženské a občas má problém kontrolovat své chování“.
Jiná z redaktorek zase dosvědčila „výzvy ve střižně, aby si sedla na jeho koleno, spojené s hlazením po zadku a poznámkou „hačí“.“
Redaktoři všech pohlaví pak vypovídali o toxickém pracovním prostředí, zneužívání pozice nadřízeného a vulgárním vyjadřování, konkrétně výraz „píča“, adresovaný Markétě Dobiášové, byl podle výpovědí standardním pracovním slovníkem Marka Wollnera.
Jako důkaz se přehrával i sebepropagační dokument České televize „Jak se tvoří Reportéři ČT“, který divákům prezentoval život a práci redakce. V rámci tohoto pohledu do zákulisí byla v pořadu zachycena i slova žalobce: „Když neuděláš mňau, těžko budu hodný ve střižně.“
Z tohoto plastického obrazu života redakce kolínský soud usoudil, že ačkoliv není možné spolehlivě prokázat, že dialog s mňoukáním proběhl tak, jak v článku uvedla Dobiášová, tak „za prokázané považoval zejména to, že žalobce se v pracovním prostředí opakovaně dopouštěl sexistického chování vůči žalované v podobě dotyků, například plácnutí přes zadek, flirtujících poznámek, výzvy k mňoukání se zjevně nevhodným podtextem, poznámek se sexuálním podtextem a hrubých urážek.“
S rozsudkem však Marek Wollner nesouhlasil a ve svém odvolání rozporoval zejména fakt, že soud neujasnil předmět sporu, tedy konkrétní situaci ve střižně. Soud podle něj místo konkrétní sporné pasáže článku začal rozebírat jeho pracovní styl.
Tajemné spiknutí za odstranění Wollnera z ČT?
Formuloval též námitku podjatosti soudu. Tu však odvolací soud v rozsudku zhodnotil jako „subjektivní dojmy žalobce vyplývající jen z toho, jak se soudkyně na účastníky v jednací síni přísně dívá, zda a koho podle okolností usměrňuje, jaké důkazy provádí, popř. neprovádí“. A nezdržel se poznámky, že chování samotného Wollnera v průběhu řízení neslo znaky oslabené sebeovládací schopnosti.
K další z námitek, které v odvolání Wollner uplatnil, soud poznamenal, že „snaha žalobce podsunout soudu závěr, že vyslechnutí svědci jsou účastníky nějakého tajemného spiknutí za odstranění žalobce z ČT, nemá žádnou potřebnou oporu“.
Celkově odvolací soud považoval napadená tvrzení z článku Markéty Dobiášové za prokázaná. Není tedy podle něj možné domáhat se odstranění článku. Soud současně konstatoval, že tvrzení Dobiášové byla podložena a představena až na jedno slovo neutrálním a zpravodajským jazykem.
„Žalobce zde dále není jen soukromou osobou, o níž by žalovaná zveřejnila svá tvrzení bez veřejného kontextu. Byl dlouholetým veřejně známým novinářem, šéfredaktorem pořadu Reportéři ČT a vedoucím pracovníkem veřejnoprávní instituce financované z veřejných prostředků. Kritika se netýkala jeho intimního soukromého života odděleného od veřejného působení, ale způsobu výkonu vedoucí funkce, pracovních poměrů v redakci a nakládání s podřízenými osobami, zejména se ženami. To je téma veřejného zájmu nejen ve vztahu k ČT, ale i ve vztahu k debatě o nastavení společenských mantinelů přijatelného a nepřijatelného chování,“ uzavřel rozsudek.
Krajský soud v Praze potvrdil stanovisko nižší instance, která Wollnerovu žalobu zamítla a uložila mu úhradu soudních nákladů.
Podle Markéty Dobiášové ale celý případ ukazuje na naprostý Kocourkov.
„Každý ze svědků – mých kolegů – měl mít z ČT zajištěnou ochranu. Namísto toho unikly do vedení zpravodajství a publicistiky jejich výpovědi z trezoru generálního ředitele Dvořáka,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Šéf komunikace ČT Vít Kolář podle ní od začátku věděl, že Markéta Dobiášová rozkrývá pozdější kauzu Dozimetr a Kolář i ředitel Dvořák věděli také o střetu zájmů v redakci.
Dodejme, že Vít Kolář dnes působí na Hradě v komunikačním týmu prezidenta Petra Pavla.
