Simo Häyhä (1905-2002) – Kabinet Kuriozit

Simo Häyhä (1905-2002) – Kabinet Kuriozit

S puškou v ruce a psem na klíně, aneb neobyčejný podzim života obávané Bílé smrti (Valkoinen kuolema).

Nepochybně vám při vyslovení jména Simo Häyhä (1905-2002) naskočí husí kůže z jeho děsivé válečné bilance. Tento nenápadný, pouhých 160 centimetrů vysoký finský farmář dokázal během pouhých 100 dní zimní války v roce 1939 zlikvidovat prokazatelně více než 500 sovětských vojáků a to bez použití jakéhokoli optického puškohledu. Jen s obyčejnými mechanickými mířidly, se sněhem v ústech (aby ho neprozradil dech), a v třeskutých čtyřicetistupňových mrazech se stal nejefektivnějším odstřelovačem vojenské historie. Když mu v březnu 1940 výbušná kulka nepřátelského snajpra doslova roztříštila polovinu obličeje, všichni jej již odepsali. Simo se však po týdenním kómatu probral přesně v den, kdy byl podepsán mír, a místo doživotní slávy udělal něco nečekaného – vzal své věci, odmítl jakékoli politické pocty a vrátil se k tichému životu na venkově.

Skutečné kouzlo jeho příběhu však spočívá v tom, co dělal dalších dlouhých dvaašedesát let. Simo Häyhä se usadil v obci Ruokolahti u sovětských hranic, kde se stal vyhlášeným lovcem losů a především vášnivým chovatelem loveckých psů. Jeho nejvěrnějším životním parťákem se stal finský špic jménem Kille, se kterým tvořil v zasněžených severských lesích nerozlučnou dvojici. Jejich sehranost byla natolik legendární, že když v 70. letech jezdil do tamních revírů lovit finský prezident Urho Kekkonen (1900-1986), vyžadoval jako doprovod výhradně Sima a jeho čtyřnohého přítele. Nejnebezpečnější muž planety tak prožil většinu svého dlouhého života až do věku 96 let v absolutním klidu, obklopen štěkotem svých psů, kteří mu v tichu tajgy pomáhali zapomenout na válečné útrapy.

Zdroj obrázku Wikimedia Commons