Dnes trochu změníme perspektivu a podíváme se na širší obraz nejnovějšího světového vývoje, neboť existuje několik odlišných vektorů zájmu, které stojí za pozornost.
Za prvé, Viktor Orbán byl poražen v maďarských volbách za velkého jásotu protiruské osy. Jak se však ukazuje k jejich smůle, nový maďarský premiér Péter Magyar není o nic „lepší“ než jeho předchůdce.
Po svém vítězství prohlásil, že bude jednat s Putinem, a zdá se také, že k ukrajinským iniciativám přistupuje poměrně rezervovaně – ve srovnání s tím, co se od něj očekávalo.
Požadoval, aby Ukrajina znovu otevřela ropovod Družba, a podle zpráv nyní dokonce vyhrožuje Zelenskému:
Magyar pohrozil zatčením Netanjahua, pokud přijede do Maďarska – na rozdíl od Orbána, který Netanjahua otevřeně vítal a považoval ho za „spojence“. Magyar se také zdá být nakloněn nové politice blokování pracovníků ze zemí mimo EU, což někteří interpretují jako opatření namířené proti Ukrajincům, aby jim znemožnil přicházet do Maďarska jako uprchlíkům.
Co se týče půjčky 90 miliard eur pro Ukrajinu, Magyar byl vůči ní jen o málo vstřícnější než Orbán: uvedl, že ji nebude přímo blokovat, jak to činil Orbán, avšak zachová maďarské „opt-out“ z finančního přispívání. Stručně řečeno, hraje jakousi vyvažovací hru – EU ponechává dostatek prostoru, aby její nomenklatura nešla přímo proti Maďarsku, a zároveň hájí maďarskou suverenitu.
Magyar v jednom nedávném rozhovoru dokonce poněkud překvapivě navrhl Orbána jako nástupce Ursuly von der Leyenové v čele EU, což naznačuje, že se ideologicky cítí blíže Orbánovi než zkorumpovanému a tyranskému politbyru EU:
Čtete-li mezi řádky, Magyar jako by říkal, že Orbána v jádru respektuje, avšak nemůže ho otevřeně chválit, protože by to bylo v rozporu s jeho vlastní kampaní, v níž usiloval o moc pro sebe. Dokáže to však formulovat tak, aby vyznělo: věří, že Orbán by byl přínosem pro EU jako celek. Je to, jako by říkal: „Tady ho nepotřebujeme, protože jsem lepší – ale podle standardů EU je Orbán mezi nimi ten nejlepší.“
Jeho vítězství je přesto zoufale zapřaženo do narativu o „prohrávajícím Rusku“ po celém světě – že ztrácí spojence, svou podpůrnou základnu, zahraniční vojenské základny atd.
Podíváme-li se však na fakta, lze sestavit argument přesně opačný. Zatímco nad Orbánem zapadalo slunce, „proruský“ Rumen Radev vyhrál volby v Bulharsku:
Pro-Russian former President Rumen Radev, who is set for a runaway victory in Bulgaria’s election according to exit polls, said Europe has fallen victim to its own ambition to be a moral leader https://t.co/GU6RiCB5RP pic.twitter.com/o763fen0Ij
— Reuters (@Reuters) April 20, 2026
Ve skutečnosti není ani tak „proruský“, jako spíše „antiglobalistický“. V každém případě se mnohé jeho postoje k válce na Ukrajině rozcházejí s postojem EU – nechce Ukrajinu financovat a usiluje o lepší vztahy s Ruskem – takže jeho vítězství lze považovat za výrazný přínos pro ruskou stranu.
Zároveň největší účet sledující námořní pohyb na síti X zaznamenal, že ruské válečné lodě tento týden opět „získávají opěrný bod“ v Tartúsu v Sýrii:
A to jen den poté, co byly americké síly údajně spatřeny při předávání své poslední syrské základny a po jedenácti letech zemi opouštějí. Před několika týdny USA předaly nechvalně proslulou základnu al-Tanf a nyní se zdá, že ze Sýrie odešly definitivně – zůstává pouze malý bezpečnostní tým při ambasádě v Damašku.
Kdo tedy skutečně ztrácí moc, vliv a dosah po celém světě?
Dnes se objevily zprávy od experta ze SAE, který naznačil, že SAE po debaklu války s Íránem USA již nepotřebují a že by ze země měly odejít:
K tématu, jehož jsme se dotkli minule – Evropa jako „strategické zázemí“ Ukrajiny a provokace z Pobaltí –, se rýsuje několik nových vývojů. Bylo zaznamenáno, že po celém světě se státy připravují na další vojenskou konfrontaci, na další válku.
Běloruský prezident Lukašenko tuto globální náladu výstižně zachytil ve svém nedávném projevu:
„Musíme se nyní mobilizovat, abychom přežili tato těžká období. Jsou to navíc časy plné nejistoty. Jako prezident nevím, na co vás připravit.“
Dodal, že „nikdo neví, co se stane dál, co mocní ještě vytáhnou.“
Jak jsem zmínil v předchozí zprávě, veškerý hospodářský růst Německa je nyní vázán na militarizaci. WSJ nyní uvádí, že Německo „přepojuje“ svou výrobní základnu výhradně na produkci zbraní, protože všechna ostatní odvětví se hroutí:
BERLÍN — Jak se jeho exportní model rozpadá, Německo přechází od aut ke kanónům a snaží se proměnit průmyslový úpadek v obranný boom.
Po desetiletích jako výrobní motor Evropy se země potýká s nejdelším obdobím stagnace od druhé světové války, neboť čelí čínské konkurenci a klesající poptávce. Reakce je stejně razantní jako krize: Německo přetváří svou průmyslovou základnu v arzenál Západu.
Článek dále pokračuje:
Napříč německým průmyslovým pásem jsou výrobní linky, které kdysi poháněly exportní zázrak země, přepojovány na stroje evropského přezbrojování. Vláda tento vývoj podporuje. Berlínský přístup nespočívá v oživení staré ekonomiky, nýbrž v jejím nahrazení. Nevyužité tovární prostory a rostoucí počet propuštěných kvalifikovaných dělníků jsou přesměrovávány do jediného odvětví, které se nadále rozrůstá.
Snahou je přesměrovat co nejvíce „neobranného sektoru“ do obranných dodavatelských řetězců a v podstatě přeměnit civilní výrobní kapacity na válečnou produkci. Bruselu již nezbývá nic jiného než válka, aby udržel svou stagnující ideologickou vizi při životě – a jeho věrní služebníci svou roli plní.
WSJ nyní uvádí, že totéž se děje v USA, přičemž Pentagon se snaží přeměnit civilní automobilky na výrobce zbraní:
Shrnutí: Vysoce postavení představitelé obrany vedli předběžná jednání s vedením GM, Ford, GE Aerospace a Oshkosh o využití jejich továren, vybavení a pracovní síly ke zvýšení produkce raket, dronů a dalších taktických vojenských systémů. Záměrem je umožnit komerčním výrobcům doplnit nebo podpořit tradiční obranné dodavatele – zejména vzhledem k tomu, že probíhající konflikty na Ukrajině a v Íránu americké zásoby vyčerpaly.
S rozpadem dosavadního systému mezinárodního práva a globálních bezpečnostních struktur hledají státy celého světa způsoby, jak se zajistit vůči riziku a připravit na totální konflikt. Na USA se to samozřejmě nevztahuje – jsou samy hybatelem tohoto rizika a konfliktu a snaží se maximalizovat zisky z chaosu, který vytvořily, prostřednictvím dominance nad ostatními.
Vrátíme-li se k příběhu Pobaltí, ten dnes dospěl k vyvrcholení, když ruský stálý zástupce při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov zveřejnil na síti X následující hrozbu:
Z nedávných prohlášení ruského ministerstva obrany, Medveděva a Bezpečnostní rady prostřednictvím Šojgua je zřejmé, že ruské elity stále intenzivněji diskutují o možnosti skutečných akcí proti pobaltským státům. Konečné slovo má přirozeně Putin a převládá názor, že je nepravděpodobné, že by Rubikon tímto způsobem překročil. Na druhou stranu sílí tvrzení, že Putinova moc se postupně oslabuje – takže vždy existuje možnost, že silovici budou věc protlačovat podobně, jako to v Íránu činí IRGC. Není bez důvodu, že Rusko v posledních letech buduje masivní druhou „záložní“ armádu, jak jsme zde informovali, a obě strany nyní přípravy na takovou monumentální konfrontaci urychlují.
Putin kdysi slíbil, že politická budoucnost Ruska bude transformována návratem veteránů SVO – a nejnovější zprávy naznačují, že tento plán se naplňuje podle předpokladů:
1 500 vojáků z fronty se za 3 roky stalo poslanci „Jednotného Ruska“ — Medveděv
▪️ Téměř 1 500 veteránů Speciální vojenské operace se stalo poslanci strany „Jednotné Rusko“ a jsou připraveni pracovat na komunální úrovni, uvedl předseda strany D. Medveděv na fóru „Malá vlast – síla Ruska“.
▪️ Podle Medveděva bude „Jednotné Rusko“ veterány zapojené do Speciální vojenské operace i nadále podporovat. Existují již federální a regionální programy, jakož i stranické vzdělávací projekty pro veterány.
▪️ Medveděv zdůraznil: Rusko potřebuje právní ochranu pro zaměstnance komunální správy. Místní orgány jsou lidem nejblíže a obracejí se na ně se všemi problémy – i s těmi, které nespadají do jejich kompetence.
To znamená, že struktury ruské státní správy jsou stále více obsazovány veterány SVO, pravděpodobně zastávajícími tvrdé postoje vůči válce s Ukrajinou a potenciálně i vůči Evropě. Lze tedy očekávat, že stále vzdorovitější nový kurz Ruska vůči Evropě bude v nadcházejících letech nabývat na intenzitě.
Mnoho se hovoří o tom, že ruská ekonomika „praská ve švech“ – avšak opakovaně jsme viděli, že totéž, a v závažnějších podobách, platí pro ekonomiky evropské. Jde jednoduše o závod ke dnu, v němž Rusko rozhodně nevede. Pokud navíc Rusko do konce tohoto kalendářního roku dosáhne plánovaného rozvoje Sil bezpilotních systémů, bude mít tato dronová složka sama o sobě více vojáků než celé armádní struktury většiny evropských armád – celkem 160 000 mužů.
Rusko má k hledání odvety i pádný důvod: nedávno bylo zveřejněno dosud neviděné video nechvalně proslulého projektu Maven společnosti Palantir, které vrhá zajímavé světlo na míru zapojení Západu na Ukrajině.
Diváci údajně zachytili následující snímky obrazovky z delší verze:
Prohlédněte si pozorně zvětšený detail:
Zdá se, že zachycuje sledování ruských prostředků na Ukrajině od samého počátku – od 24. 2. 2022. Potvrzuje to, že USA a Západ od prvních okamžiků konfliktu nasazují veškeré své zdroje, zejména ty z oblasti umělé inteligence, k ničení Ruska. V tomto světle se ruská obezřetnost vůči provokacím Západu – která nyní přetéká v souvislosti s nedávnými incidenty kolem Pobaltí – jeví jako zcela oprávněná.
AUTOR: Simplicius
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
