Do nemocnice na konečně už snad první kolo chemči jsem nastupoval v pondělí. S tím, že do středy večer budu zpět doma. člověk míní, tílko, vlastní mění. Nespolupracovalo a trvalo celé dva dny než jsem s e dostal do stavu , že mne mohli začít napouštět těmi jedovatými šmakuládami.
Takže návrat se nekonal ve středu, ale na Velký pátek a doma jsem asi hodinu.
Rozhodl jsem se vydat tenhle rychlý statement, protože na mne čeká asi 200 mailů a netuším, jak je aspoň přibližně vyřídím. Navíc Kosa má krmivo ještě tak na zítřek a pak utrum. A do toho všeho daně. Kde slyším poslední zvonění a já mám sotva sebrané podklady.
No nic , moje problémy. A nehodlám Vás s nimi otravovat. Jen předesílám, do jakého soukolí jsem se dostal. Musím uspořádat priority.
Proto prosím o strpění a zatím to vypadá tak, že Kosa ještě zítra přinese článek a následně si dám minimálně do úterka pauzu. Minimálně.
Vím, že mám dluh vůči světluškám a nevydal jsem tradiční upoutávku na jejich svícení. Fakt mne nenapadlo, že ta středa není na tuty. Pokud dnes večer nebo zítra dopoledne pošlou reporty o svícení, rád je pustím na sklo!
Ostatní věci – tedy eventuální články – zahlédl jsem tak Královské Vinohrady, Harrypa, Jana Schneidera, minimálně jednoho nebo dva Seymoury Hershe a jistě jsem ještě něco přehlédl, začnu zpracovávat podle svých možností.
Prosím tedy autory a především VÁS čtenáře o trpělivost. Do špitálu se mi opravdu počítač tahat nechce, zejména, když u něj stejně nevydržím sedět, protože mi obrovsky otíkají nohy.
Prostě starý maso… se všemi důsledky.
Nepíši to,c o jste právě četli v žádném případě, všichni máme dost svých starostí, ale cítím ke svému čtenářskému kmeni odpovědnost. chci, abyste věděli, že mi nejste lhostejní.
vlk
