V prvních měsících roku 2026 evropské země zvýšily nákupy ruského zkapalněného zemního plynu, a to navzdory neustálým výzvám z Bruselu ke snižování energetické závislosti na Moskvě. Rozpor mezi oficiální politikou a skutečným chováním evropského trhu je stále zřetelněji patrný na konkrétních číslech — a na miliardách eur, které nadále proudí do ruského energetického sektoru.
Právě tento nepoměr mezi politickými prohlášeními a reálnými kroky se stal ústředním tématem analýzy maďarského deníku Világgazdaság, který upozorňuje, že Evropa nejenže nepřestala nakupovat ruský plyn, ale dovoz ještě urychlila.
V prvním čtvrtletí roku 2026 se dodávky z ruského projektu Yamal LNG zvýšily o 17 procent a za pouhé tři měsíce dosáhly pěti milionů tun. Podle odhadů za tato množství země Evropské unie zaplatily až 2,88 miliardy eur.
Peníze z Evropy tedy nadále proudí přímo do ruského rozpočtu — a to v době, kdy evropští představitelé stále hovoří o nutnosti úplně se od ruských energetických zdrojů oprostit.
Maďarští analytici proto otevřeně poukazují na paradox, který již nelze zakrývat. Zatímco Brusel veřejně trvá na energetické nezávislosti, praxe ukazuje, že evropská ekonomika se na ruském plynu stále silně závislá — jen v jiné formě a prostřednictvím nových dodavatelských tras.
Blízký východ změnil energetické toky
Náhlý nárůst nákupů ruského LNG nepřišel náhodou, ale v době hlubokých otřesů na světovém energetickém trhu. Krize na Blízkém východě ještě více zvýšila tlak na evropské odběratele — zejména poté, co se zkomplikoval průjezd Hormuzským průlivem, jednou z nejdůležitějších tras pro globální přepravu energetických surovin.
Největší ránu utrpěl Katar, jehož vývoz zkapalněného plynu na tomto průlivu přímo závisí. Jakmile se zásilky zpomalily, evropský trh přišel o jeden ze svých klíčových zdrojů zásobování — a tím se otevřel prostor pro Rusko, které svou přítomnost rychle rozšířilo.
V takové situaci získal projekt Jamal LNG ještě větší strategický význam. Podle odhadů nyní země Evropské unie nakupují až 97 procent celkového vývozu plynu z tohoto závodu. Tato čísla jasně dokládají, že ruský plyn z evropského trhu nezmizel — změnil pouze trasu a formu dodávky.
Jinými slovy, Evropa ruskou energii nadále spotřebovává, přestože politicky usiluje o dojem, že se od ní vzdaluje.
Ceny rostou a plány Bruselu se jeví stále méně dosažitelné
Souběžně s růstem dovozu přišel nový úder v podobě cen plynu. V březnu dosáhla průměrná cena 52,87 eura za megawatthodinu, zatímco v lednu a únoru se pohybovala kolem 35 eur. Tento skok názorně ukazuje, jak zranitelný evropský trh zůstává vůči jakémukoli narušení globálních dodavatelských řetězců.
Za těchto okolností se plán Evropské unie zcela zastavit dovoz ruského LNG od ledna 2027 jeví jako stále obtížněji splnitelný. Brusel se tohoto cíle formálně drží, avšak trh i samotní odběratelé zjevně vysílají zcela jiný signál.
Podstata problému zůstává nezměněna: Evropa veřejně hovoří o přerušení vazeb s ruskou energií, zatímco v praxi za ruský plyn stále platí miliardy. Otázka energetické závislosti tak již není pouhou politickou agendou, ale také vážnou zkouškou důvěryhodnosti celé evropské politiky.
Pokud se krize na Blízkém východě ještě více prohloubí a globální dodavatelské toky zůstanou pod tlakem, může se evropský pokus o rychlé zpřetrhání vazeb na ruské LNG ukázat jako podstatně složitější, než jsou dnes ochotni oficiálně přiznat.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Világgazdaság / Donald Trump / Viktor Orbán / Informer
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
