MIROSLAV MACEK
Skvěle orientovaná Markéta Adamová Pekarová:
„Stavba tchajwanské továrny na výrobu čipů je pro nás výhra, ačkoli nebude stát u nás, ale v Německu. Drážďany jsou mimochodem vybrány strategicky také proto, že jsou blízko našich hranic a s naším zapojením se počítá. Při realistickém zvážení možností je však samotná výroba čipů v ČR nyní nemožná. Samotná výroba však není jediný článek dlouhého řetězce. Ti, kdo jsou v této věci orientováni, vědí, že delší dobu usilujeme o výzkum a design čipů a začínáme mít výsledky.“
Češi a Češky i nadále chtějí pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Zároveň si ale většina Česka přeje rychlý konec války, i kdyby to znamenalo, že napadená země přijde o část území. A také si výrazná část české společnosti přeje, aby po konci války Ukrajinci odešli. Ukazují to data agentury STEM, která má Deník N exkluzivně k dispozici.
Na to snad ani nemuseli dělat průzkum, dodávám. Bohužel většina Čechů se může stavět na hlavu a stejně nic proti zájmům mocných nenadělá…
Robert F. Kennedy Jr. na twitteru:
To má být protihodnotou dosud utracených peněz – desetitisíce mrtvých mladých mužů a zničených rodin? Miliardy amerických dolarů odčerpaných z našich potravinových bank, našich nemocnic, našich škol na to, aby pod cizím nebem odtrhávaly mladé maso od kostí? Vyšší účty za plyn, vyšší ceny u zelinářů, vyšší ceny dopravy, vyšší náklady na bydlení a méně peněz na bankovních účtech k jejich zaplacení? Řekněte mi, prezidente Bidene, jaká je protihodnota všech bojů této války, která mohla skončit měsíc poté, co začala?
Ondřej Dostál v rozhovoru s Parlamentními listy:
Fakta jsou taková, že Západ přenesl do Asie, především do Číny a Indie, lví podíl výroby léčivých látek, protože tam byla levná pracovní síla a také šlo o ten ošklivý chemický průmysl, který nám doma nevoněl. Než se z toho omylu vzpamatujeme a výrobu si obnovíme, potrvá to řadu let. Po tu dobu jsme na Číňanech závislí.
Můžeme si vybrat. Buď s nimi zvládneme obchodovat, to neznamená se před nimi klanět jako naši ministři v čase roušek, stačí mít korektní vzájemné vztahy výrobce-zákazník. Nebo proti nim povedeme skrz Lipavského, Pekarovou Adamovou a další experty křížová tažení, budeme je prohlašovat za globálního nepřítele a hrozit jim sankcemi, ale pak ty sankce můžou přijít i z druhé strany a penicilin si budeme pěstovat leda ve špajzu na misce s plísní, nebo o základní léky žebrat u Rakušanů či Poláků, kteří s obnovou výroby začali v předstihu.
MACEK Miroslav
