Často těžko chápeme, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Vlivů na dění je samozřejmě víc. Řekl bych, že ten, o kterém chci mluvit, se většinou podceňuje či ignoruje. Ostatně posuďte sami. To, o čem budu psát, lze shrnout do dvou hesel: „Sledujte stopu peněz“ od agenta Mosadu a „Já to nedělám pro sebe, já to dělám pro peníze“ od Čapkova Kapitalisty. Heslo „za vším hledej peníze“ samozřejmě není nové, ani objevné. Chtěl bych ukázat, jak to chodí v dnešní době. Bude to dlouhé, ale budu mluvit o různých věcech, takže to snad bude k přečtení.
Motorem kapitalismu je finančnictví. Peníze jsou prostřednictvím bank investovány do podniků, kde nesou další peníze – zisky. Ty jsou znovu investovány. Pro názornost: Je rok 1840. Praha v zimě mrzne, v Mostě a okolí leží uhlí na zemi, jen si ho nakopat. Doprava formanskými vozy je ale drahá. Je tedy soukromými prostředky vybudována železnice. Je vysoce zisková. Zisk je investován do hutí na Kladně, protože se objevila poptávka po železe. V dalším jsou zisky investovány do strojírenství, tkalcoven, do cukrovarnictví a tak dál. Hospodářství raketově roste, protože jsou prostředky na efektivní velkovýrobu. S ním ale roste i objem prostředků, které je možno, později nutno znovu a znovu investovat. Jenže každé moře má břeh. Všechno je postaveno, všechno funguje, banky jsou plné peněz, ale do čeho investovat? (Mimochodem: v našich zemích byl v té době kapitalizmus tvrdě regulován, takže se to neprojevilo tak nápadně, jako jinde a jindy. Přesto to vedlo k první světové válce. O tom ale později.)
Z předchozího je jasné, že peníze nesmí zůstat v bankách, ale musí být okamžitě investovány. Zase pro názornost: Někdo si možná ještě pamatuje, že peníze, uložené ve spořitelně nesly úrok, řekněme dvě procenta. Neplatil vám ho majitel za potěšení, že se na ně může dívat. Musel naopak investovat vaše peníze tak, aby nesly řekněme šest procent. Část pak dal vám. Jestliže mu peníze zůstaly v trezoru, zákonitě zkrachoval, protože vám neměl z čeho platit úroky.
Neklamnou známkou, že je tady krize, je sanace bank. Protože možnosti dobrých investic zmizely, banky zčásti ze zoufalství špatně investovaly, většinou, což se neříká, neinvestovaly vůbec. Každopádně neinvestovaly tak, aby zisky z investic zajistily přísun dalších peněz. Ty ale potřebují, aby mohly nahradit ztráty a předstírat, že fungují a peníze v nich uložené „dělají peníze“. Dá se obrazně říct, že peníze požadují podporu v nezaměstnanosti. No a stát musí platit, protože kolaps měny by znamenal rozklad všeho.
Jsou samozřejmě další způsoby, jak oddalovat krizi. Uvedu tři: Rozšiřování trhů, podporu spotřeby a válku.
Získání nových odbytišť a možnost investování v dalších krajích je pro kapitál výhoda. Jen je na úkor těch místních. Dobrou ukázkou je liberalizace trhu. V první fázi velký trh: Útočník, který zároveň utíká před krizí, doma využívá toho, že hromadná výroba je levnější než výroba v malých sériích. Trh dobývaného je zavalen kvalitním a nezvykle levným zbožím. Prosťáčci se radují, jaký jim liberalizace přinesla blahobyt. Jenže ne na dlouho. Levná konkurence zničí místní výrobu, takže je spousta lidí bez práce a nemají vůbec za co nakupovat. Pak přijde další fáze. Lidé, kteří nemají jinou možnost obživy, jsou ochotni pracovat za velmi nízkou mzdu. Levná pracovní síla přiláká velkovýrobce. No a proud ještě levnějšího zboží se obrací směrem k útočníkovi a ničí jeho hospodářství. Už delší dobu vzbuzují tak zvané sankce podezření, že jsou skrytou metodou, jak ničit konkurenci – samozřejmě pod záminkou těch nejvyšších ideálů. Až teď Trump odhodil předstírání.
Podpora zbytečné spotřeby začíná na rovině světonázorové, když je za základní znak životní úrovně považována co největší hromada krámů, kterými je člověk obklopen. Jde o pudovou záležitost, takže se snadno podporuje. Jestli je to nejlepší na rovině lidskosti, to nechám na vás. Ovšem nejnápadnější podporou spotřeby je všudypřítomná reklama. Dobrý popis toho, jak fungovala a funguje, najdete v knížce D. Sayersové Vražda potřebuje reklamu. Je o to lepší, že nepoužívá ideologická klišé. Vypůjčím si z ní jedno heslo: Utrácejte, abyste ušetřili. Mluvívá se o protestantské etice – o lidech, kteří tvrdě pracovali, šetřili a tím postupně rozšiřovali svůj podnik, takže vybudovali kapitalismus třeba ve Švýcarsku nebo v USA. Řekl bych, že na morální rovině by se spíš dalo mluvit o etice katolického zemědělce. Vzorovou literární postavou by mohl být Jan Cimbura. Na rovině hospodářské je pro dnešní finančnictví přínosem opak. Člověk, který nakupuje na dluh, až zbankrotuje. Tím zlikviduje aspoň trochu peněz, ležících v bankách. Tenhle rozpor – jsme zároveň vyzýváni k úsporám i k nesmyslnému utrácení – zmátl mysl mnohých.
Ještě bych měl zmínit nucené inovace, kdy je něco, co sloužilo bez problémů spoustu let, odhaleno jako smrtelně nebezpečné, musí být vyhozeno a nahrazeno něčím jiným, ale bojím se, abych se nezakecal.
Válka je když ne přímo krví kapitalismu, tak balíčkem poslední záchrany před krizí. Už zbrojení dává investorům spoustu možností. A zase si všimněme: Mluvívá se, že za vyvoláváním válečnické atmosféry stojí vojensko-průmyslový komplex, ale o finančnictví, které z toho profituje na prvním místě, se nemluví. Když pak válka začne, je válečné hospodářství zlatým dolem. No a nejlepší (pro kapitalismus) je, že po válce nejen že je všechno rozbito, ale i finančnictví poraženého zkolabuje, takže dojde k anulování spousty zbytečných peněz. Banky těch poražených jsou prázdné, všude potřeba nové výroby a může začít další kolečko.
Tento koloběh byl porušen, když vynález atomových zbraní znemožnil velkou válku. Navíc se dolar stal monopolem, takže není ani možnost se zahojit zničením finančnictví slabších států. Takže vidíme kromě oddalování krize metodami výše popsanými menší válečné konflikty, které ne a ne skončit. Všechno to ale nepomáhá. Objem dolarů, které leží na kontech a místo rozvíjení hospodářství z něj naopak odčerpávají, roste. V poslední době přišlo z hlediska kapitalismu zoufalé opatření – záporný úrok. Nezaměstnaným dolarům byla odebrána podpora v nezaměstnanosti.
Převzato z ostrova Janiky
https://www.googletagservices.com/tag/js/gpt.js
