Záhada Sloní nohy, aneb technogenní krystalický nerost, který vznikl po výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl roztavením paliva a písku. Jedná se o jeden z nejtoxičtějších materiálů na světě.
Černobylit se vyskytuje pouze v sarkofágu obepínajícím zničené jádro černobylského reaktoru. Ze sedmdesáti procent se skládá z oxidu křemičitého (roztaveného písku), titanu, zirkonia, hořčíku, grafitu a obsahuje vysokou příměs uranu (až 10 %), kvůli které je vysoce radioaktivní. Byl objeven v prosinci 1986 a popsán v následujícím roce, kdy byla pod původním jádrem objevena jeho krystalická struktura. Je součástí koria (směsi jaderného paliva, regulačních tyčí, roztaveného betonu, písku, hlíny a olova), které vzniklo propadnutím reaktoru a vzniknuvší teplotě až 5000°C. Korium ve spodních patrech černobylské elektrárny tvoří bizarní útvary připomínající zamrzlé vodopády a pokroucené stalaktity plazící se z rezavějících šachet a parních ventilů. Nejslavnější útvar si vysloužil jméno Sloní noha. Likvidátoři ho objevili osm měsíců po havárii v místnosti 217/2 asi dva metry pod zničeným reaktorem, zhruba šest metrů nad úrovní země.
“Abyste se na Sloní nohu podívali, museli jste prolézt poměrně úzkou škvírou. Po několika metrech mezera vedla do servisní chodby. Vlevo se chodba rozšiřovala a v dálce se objevila obrovská černá skvrna s hladkým povrchem. Šířil se kolem ní chlad a radiace zde dosahovala intenzity osm až deset tisíc rentgenů za hodinu. Stačilo by pět minut v místnosti, aby to dospělého člověka zabilo.”
Nyní vám asi vrtá hlavou, jak někdo mohl tento útvar vůbec vyfotit. Nu, deset let po havárii již radiace částečně zeslábla a ke Sloní noze se několikrát vydal Artur Kornějev, který v té době zastával funkci zástupce ředitele správy černobylského sarkofágu. Snímek z roku 1996 zachytil na samospoušť a celá scéna působí mimořádně znepokojivě.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
