
…Blochinův nejznámější čin se odehrál v dubnu 1940, kdy osobně popravil tisíce polských vězňů v táboře Ostaškov, který se nacházel poblíž Katyňského lesa v západním Rusku. Stanovil si ambiciózní cíl 300 poprav za noc a zavedl systém efektivního procesu s vězni. Každý vězeň byl samostatně odveden do malé předsíně, natřené na červeno, známé jako „leninistická místnost“, kde proběhla krátká identifikace. Poté byl spoután a eskortován do přilehlé popravčí místnosti. Tato místnost byla navržena speciálně pro tento úkol, s polstrovanými stěnami pro zvukovou izolaci, šikmou betonovou podlahou s odtokem, hadicí pro čištění a stěnou z dřevěné kulatiny, u které se vězni postavili.
Blochin čekal uvnitř se svou výstrojí kata, oblečený v kožené řeznické zástěře, koženém klobouku a dlouhých kožených rukavicích. Bez jakýchkoli výslechů, čtení rozsudků nebo jiných formalit, byl každý vězeň přidržen dozorci, zatímco Blochin ho jednou střelil do spodiny lebeční pistolí německé výroby, která byla vybrána pro svou spolehlivost při vícečetných popravách. Použití německé pistole také poskytovalo určitou věrohodnost pro připadné popírání, kdyby se těla našla, protože tento typ pistole často nosila německá policie a zpravodajští agenti.
Odhaduje se, že 30 místních agentů NKVD, strážných a řidičů mělo za úkol eskortovat vězně do sklepa, potvrdit jejich totožnost a po každé popravě odstranit tělo a hadicí spláchnout krev. Ačkoli některé popravy prováděl Andrej Rubanov, starší poručík Státní bezpečnosti, hlavním katem byl Blochin, který v souladu se svou pověstí dával přednost nepřetržité a rychlé práci. Ve shodě s politikou NKVD a celkovým utajením operace se popravy prováděly v noci, začínaly za soumraku a pokračovaly až do svítání.
Těla byla nakládána do krytých nákladních aut zadními dveřmi popravčí komory a dvakrát za noc převážena do nedaleké vesnice Mednoje. Blochin zajistil buldozer a dva řidiče NKVD, kteří pomáhali s likvidací těl na neoploceném místě. Každou noc bylo vyhloubeno 24 až 25 jam o délce 8 až 10 metrů, do kterých se ukládaly mrtvoly z té noci, a každá byla před svítáním zasypána.
Blochin a jeho tým pracovali každou noc bez přestávky 10 hodin, přičemž sám Blochin popravoval v průměru každé tři minuty jednoho zajatce. Na konci každé noci rozdal Blochin svým mužům vodku, částečně jako odměnu za jejich poslušnost a částečně proto, aby jim pomohl vyrovnat se s psychickou zátěží ponuré noční práce.
27. dubna 1940 obdržel Blochin tajně Řád rudého praporu, jedno z nejvyšších vojenských vyznamenání Sovětského svazu, za jeho takzvanou „službu“ při operaci. Jeho bilance 7 000 popravených osob za 28 dní zůstává nejorganizovanějším a nejsystematičtějším masovým vražděním provedeným jedinou osobou, což mu vyneslo místo v Guinnessově knize rekordů. Celkem bylo během katyňského masakru zabito přibližně 22 000 polských vězňů – tragédie, která dodnes vrhá dlouhý stín na polsko-ruské vztahy.
Stalin zemřel 5. března 1953, pravděpodobně na mrtvici. Po jeho smrti byl Blochin donucen z NKVD odejít do výslužby, oficiálně kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Byl jednou z mnoha stalinských osobností odstraněných z moci novým vedením, které se snažilo nejvěrnější Stalinovy agenty odstavit na vedlejší kolej. V listopadu 1954 byla Blochinovi během destalinizačních kampaní Nikity Chruščova odebrána hodnost generálmajora, neboť Chruščov, do té doby první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, jej považoval za nehodného generálské hodnosti právě kvůli jeho účasti na masových popravách.
Vasiliji Blochinovi bylo 60 let, když 3. února 1955 v Moskvě zemřel. V posledních měsících svého života bojoval s alkoholismem a psychickou labilitou a jeho smrt byla oficiálně označena za sebevraždu. Avšak v jeho osobních spisech bylo zaznamenáno, že zemřel na srdeční infarkt.
Blochinův osud odrážel politické změny, které v Sovětském svazu po Stalinově smrti nastaly. Mnoho Stalinových nejbližších spojenců bylo postupně odstraněno nebo upozaděno. Tento obrat se stal zřejmým v únoru 1956, kdy Nikita Chruščov pronesl na 20. sjezdu strany svůj slavný „tajný“ projev. Chruščov v něm odsoudil Stalinův „kult osobnosti“ a otevřeně zkritizoval brutální čistky a atmosféru strachu, která vládla v sovětské společnosti. Odmítnutím Stalinova odkazu zahájil Chruščov proces destalinizace a nastavil nový kurz Sovětského svazu, v němž nebylo místo pro masové vrahy, jako byl Vasilij Blochin.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1





