Stále častěji se objevují lidé, kteří tvrdí, že federalizace Evropy by nemusela být špatná, případně rovnou mluví o Spojených státech evropských. Kdo to říká? Stará garda levičáků v EU a jejich dorost. Pokusím se tomu oponovat.
Radomil Bábek | foto: radomilbabek.cz
Proč chce každý člověk svůj byt? Proč nefungoval experiment Koldům, proč se rodina od rodiny chová jinak a po svém? Proč si každou obec spravují lidé, kteří v ní žijí, a ne nějací anonymní úředníci? Proč existují lidové kroje, nářečí, různé jazyky, zvyklosti, proč jsme hrdí na svou historii, proč máme národní týmy v různých sportech, …?
Odpověď je jednoduchá: Protože je to přirozené. Člověk je ve své podstatě individualista, má rád svou jedinečnost. Člověk potřebuje mít něco svého, svůj prostor, svoje věci, svoje lidi. Krev není voda. Každá snaha to měnit je sociální inženýrství.
Jeden kultivovaný zastánce Spojených států evropských mi napsal: „Možná je to zatím utopie, ale není nebezpečná. Tu lokální individualitu by přece ten velký evropský superstát nenarušil. Naopak by ty regiony byly silnější, protože by se například hejtmani krajů nemuseli obracet na českou vládu, ale rovnou na tu centrální bruselskou vládu. Klidně to můžete nazývat sociálním inženýrstvím, ale to nemusí znamenat nic špatného.“
Ty argumenty je třeba trochu rozebrat.
Prý by „lokální individualitu ten velký evropský superstát nenarušil“. Narušil, a to zcela. Možná by ten superstát uměle udržoval nějaký ten folklór, jak to dělali i komunisté, ale jinak je snahou superstátu, a už dnes to dělá EU, vše zglajchšaltovat, vše mít pod kontrolou. A to se s individualitou nesnese.
Pak je tady oblíbený argument, že „regiony by byly silnější, protože by se například hejtmani krajů nemuseli obracet na českou vládu, ale rovnou na tu centrální bruselskou vládu“. Kdo to kdy slyšel, aby bylo snazší a účinnější obracet se někam daleko a k cizím, namísto blízko a ke svým. Jak asi budou rozumět byrokrati SSE, dnes EU, problémům Zlínského kraje, nebo ještě lépe Buchlova a okolí. A vidíme už dnes, jak necitlivě a bez zájmu o názory občanů EU rozhoduje. GDPR, kvóty, volební práva cizinců, imigrace, cokoli, co si vymyslí, a občan se k tomu nemůže ani vyjádřit.
A pak, říci, že „klidně to můžete nazývat sociálním inženýrstvím, ale to nemusí znamenat nic špatného“ je učebnicový oximóron. Sociální inženýrství je špatné z podstaty, je to snaha řídit společnost a manipulovat jí podle názorů několika „odborníků“. No fuj.
Vždy, když diskutuji se zastánci či propagátory federalizace Evropy, tak se jich ptám, zda by se vzdali svého bytu, zda by chtěli bydlet ve společné ubytovně, jestli by chtěli sdílet své hračky, když byli dětmi. A světe div se, nikdo nechce!
Tvrdím, že Spojené státy evropské jsou nebezpečná utopie. Je to snaha odstranit národní vlády, je to snaha vytvořit jedno mocenské centrum, které bude dost daleko od občanů, aby do ničeho nemohli mluvit. Už se to děje. Evropskou komisi jsme nevolili a ona nám vládne. EU používá mocenské nástroje cukru a biče, tu vyhrožuje, že nám vezme dotace, když nepřijmeme dostatek imigrantů, tu pohání Polsko před jakýsi soud pro porušování evropských hodnot apod. V EU se vždy děje vše tak, aby to vyhovovalo Německu a Francii. Mám rád Němce, ale nechci, aby mi vládli. A navíc – federalizace Evropy je levicový projekt, takže už proto nemůže být prospěšná.
P.S. Jen pro pořádek, všimněte si, že jsem ani jednou neřekl, že bych chtěl rušit EU. Nechci, ale chci ji vrátit zpět ke kořenům. Ovládli ji levičáci a jejich EU se utrhla z řetězu. Takže zpátky na zem. EU má být jen spolkem tvořeným rovnoprávnými státy. Nic víc.
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
