V současnosti se hodně mluví o bankovní krizi. V USA letos zkrachovaly již 3 velké banky, jejichž celková aktiva už i po zohlednění inflace převýšila krachy bank v letech 2008/2009.
V Evropě zatím zkrachovala sice pouze jedna banka Credit Suisse, ale svou velikostí srovnatelná třem zkrachovalým bankám dohromady.
Úřady v Evropě i na Slovensku samozřejmě ubezpečují, že náš bankovní sektor je v dobré kondici a žádné problémy mu nehrozí. To je samozřejmě lež. Ne proto, že by naše banky špatně hospodařily, vždyť dnes dosahují maximálních zisků, ale ze samotné podstaty současného bankovního systému.
Dá se říci, že žádná banka, ani ta nejziskovější a nejlépe spravovaná, nedokáže odolat krizové situaci, pokud by si větší počet vkladatelů přišel najednou vybrat své vklady.
Když mluvíme o „větším počtu“ vkladatelů, vůbec tím nemáme na mysli většinu. Stačilo by dokonce jen 1 z 99 a celý bankovní sektor by zkolaboval. V tomto článku si to tak zjednodušeně vysvětlíme, že proč.
Jak funguje dnešní bankovní systém
Odpůrci často tvrdí, že banky neohrozí výběr vkladů, neboť banky mají všechny vklady kryté půjčkami.
To znamená, že pokud by více lidí si přišlo vybrat své vklady a bankám by došla hotovost, tak jednoduše požádají své dlužníky, aby splatili své úvěry a z těch peněz by banka pak vyplatila vklady.
Není to ale docela tak. Banky fungují tím způsobem, že z peněz, které si vy uložíte na účtu, oni uloží nějaké procento jako rezervu v národní (centrální) bance a zbytek mohou půjčovat prostřednictvím úvěrů.
Vezměme si následující zjednodušený příklad:
Představte si, že všechny peníze, které existují, jsou 100 Eur (bankovky 50, 20, 20, 10) a máte je vy. Vložíte je do banky na svůj běžný účet.
Banka vaše peníze následně někomu půjčí. Ne všechny, ale jen řekněme 90 Eur, neboť musí držet zmíněné povinné rezervy, v tomto případě 10%, čili 10 Eur. Dlužník si za 90 Eur něco koupí od nějakého prodejce. No a ten prodejce si těch 90 Eur také vloží do banky, která z nich zase dále půjčí 80 Eur, atp.
No a teď si vy i ten prodejce přijedete najednou do banky vybrat svých 190 Eur – vy svých 100 Eur a prodejce svých 90 Eur.
Teoreticky banka má oproti vašim a prodejcovým 190 Eur v účetnictví majetek v podobě poskytnutých úvěrů 190 Eur, ale nikdy nebude schopna vám dvěma najednou vyplatit 190 Eur ve fyzické hotovosti, neboť existuje jen 100 Eur v těch prvotních bankovkách 50, 20, 20.
Toto byl teoretický příklad, abyste pochopili, jak funguje bankovní sektor a proč nikdy není schopen vyplatit všechny vklady, i kdyby všichni dlužníci dokázali splatit své úvěry (což nedokážou, protože tolik fyzických peněz prostě není).
Jak banky legálně vyrábějí fiktivní peníze
Dobře, teď se pojďme podívat na to, jak je fiktivní masa peněz v ekonomice oproti té reálné. Opět použijeme příklad, pro lepší pochopení.
Příklad č.1
Při částce fyzicky vytištěné hotovosti 100 Eur a při míře povinných minimálních rezerv 10% , by situace byla následující (částky zaokrouhlené na celá eura):
100 + 90 + 81 + 73 + 66 + 59 + 53 + 48 + …
Pro výpočet této posloupnosti existuje vzorec: F = M . (1/r), kde:
F – celková částka fiktivních peněz
M – původní částka emitovaných peněz
r – povinná míra minimálních rezerv
Výpočet: M = 100 . (1/0,1) = 1000 Eur
To znamená, že z původních 100 Eur při míře rezerv 10% vzniklo celkem 1000 Eur.
Příklad č.2
Při částce vytištěné hotovosti 100 Eur a minimálních rezervách 5% :
100 + 95 + 90 + 86 + 81 + 77 + 74 + 70 + … = 100 . (1/0,05) = 2000 Eur
Čili z původních 100 Eur při míře rezerv 5% vzniklo celkem 2000 Eur. Čím menší je míra povinných rezerv, tím větší je takzvaný „multiplikátor“, a tím více fiktivních peněz vznikne.
Realita: O kolik je dnes v oběhu více peněz než bylo na začátku emitováno?
Víte jaká je dnes skutečná míra povinných rezerv? Pouze 1%! V eurozóně je to extrémně nízké číslo, což činí z Eura velmi rizikovou měnu. V USA při dolaru je to dokonce 0%.
Na druhé straně, například v Česku je to 2%, v Chorvatsku před zavedením eura to bylo 9%, v Číně je to 17%, v Indii 4,5%, v Mexiku 10,5%, v Rusku 4%, na Tchaj-wanu 7% či v Turecku 8,5%.
Při hodnotě 1% to znamená, že podle výše uvedeného vzorce z každých vytištěných 100 Eur vznikne 100-násobek, tedy 10 000 Eur fiktivních peněz ! Stačilo by, aby si 1,01% vkladatelů (1 z 99) vybrali všechny své peníze z bank a všechny banky by klekly do kolen.
Proč právě 1,01% nebo více?
Počítejme spolu… Kolik je 1,01% z 10 000 Eur? 101 Eur. Jenže fyzické hotovosti existuje stále jen 100 Eur. Fyzická hotovost nenarostla, vznikly jen fiktivní peníze v podobě záznamů na bankovních účtech. No a v momentě, kdy by si lidé chtěli vyměnit fiktivní peníze (čísla na bankovním účtu) za reálné peníze (hotovost), nastane velký problém.
Situaci by dokonce nezachránila ani centrální banka. Pokud by totiž chtěla dotlačit byť jen 2- nebo 3-násobek původně emitovaných peněz (nemluvě o 100-násobku), tak by okamžitě vznikla hyperinflace a kolaps měny.
Chápete už nyní, jak křehký je v současnosti bankovní a finanční systém?
Závěr
Nemáte rádi banky, považujete je za lichváře? Nelíbí se vám, že Evropská unie financuje války v cizích zemích? Chcete mír, neboť bez peněz není zbraní a bez zbraní není války?
Existuje naprosto jednoduché řešení. Stačí, aby 1 z 99 z vás šel do banky vybrat své peníze a celý bankovní systém zkolabuje.
Zdroje: wikipedia.org , Zpracoval: Badatel.net
