Už jsem tu delší dobu neviděl článek na téma problematiky výběru nového automobilu v té nejtuctovatější „oktáfkofské“ střední třídě, tak mne napadlo, že se podělím o své čerstvě nabyté zkušenosti.
Na úvod bych měl poznamenat, že nejsem asi typický uživatel této třídy. Tydydy auto jsem nikdy nevlastnil – vždy pouze benzín (a s ohledem na múj průměrný roční nájezd kolem 10 tis. km tohle dnes už ani ekonomicky nedává smysl nějak měnit). Navíc posledních 25 let jsem byl spokojeným vlastníkem produkce fauvé o půlkrok vyšší třídy, koneckonců celých posledních 20 let jsem se spokojeně vozil v bépětkové verzi nekombíkového Passatu (turbo benzín 1.8T 110kW/150k). Ale vzhledem k tomu, že jsem ho onehdá kupoval z německého bazaru již jako sedmiletý, tak už se na něm po těch celkových 27-mi letech holt projevuje spousta drobnějších závad, převážně na vnitřní elektroinstalaci (na karosérii ale nejsou kupodivu dosud stopy koroze, přestože autí za mého vlastnictví nikdy nevidělo garáž), takže jsem začal uvažovat o náhradě.
Kromě fauvé mám za ty léta najeto hodně kilometrů s různými verzemi firemních škodovek, a popravdě řečeno, už jsem celkově na tenhle „koncernový“ styl ovládání aut tak zvyklý, že když jsem měl občas možnost svézt se v něčem „nekoncernovém“, tak jsem si připadal tak nějak nepatřičně – jakékoliv jiné rozmístění ovladačů mi automaticky připadalo špatně, atd, atd. Prostě se ze mě pomalu ale jistě stává stará koncernová konzerva (na což mám s ohledem na můj věk už na dostřel k šesti křížkům snad i nárok). Tolik k mému automobilně-řidičskému backgroundu since 1984 :-).
Takže první můj nápad na obměnu (už někdy vloni) byl samozřejmě zase Passat – pár let stará B8-čková verze se mi tehdy velmi líbila (narozdíl od předchozích B6 a B7). Jenže ony nám ty auta za těch posledních 20 let bohužel dost nepěkně narostly, a to hlavně na délku a na cenu. A já bych (po zkušenostech s otravných parkováním v některých nákupních centrech s vícepatrovými parkobludišti, nebo i na některých přecpaných pražských parkovištích) chtěl auto už spíše kratší než můj obstarožní Passat – koneckonců už tak velké auto tak nějak snad ani nepotřebuju. Navíc, i v bazarech se cenově drží tyhle mladší B8-čky pro mne nepříjemně vysoko, takže tuto variantu jsem velmi záhy zavrhnul.
Tudíž další logický krok bylo poohlédnout se o stupínek níže. A ejhle, ještě dřív než jsem si vůbec vzpomněl, že fauvé má v této kategorii stále ještě Golfa, tak mi padla do oka čtyřková verze nekombíkové Octavie. Oproti předchozím verzím působí zvenku mnohem méně konvenčně, a hodně se mi tím trefila do mého vkusu, navíc se jim z mého pohledu hodně povedl výběr tmavších odstínů metalíz. Takže jsem ihned začal prohledávat inzerci – jen abych zjistil, že (i když zohledním jejich relativní „mládí“ max 4 roky) jsou jejich jejich ceny v bazarech silně nadnesené – nejlevnější se pohybovaly mezi 400-450 tis., a to většinou v základní motorizaci s daunšajzovaným jednolitrovým přeturbovaným tříválcem. Tuto motorizaci jsem (s ohledem na mé občasné tahání těžšího přívěsu i na delší štreky) ihned zavrhnul, a lepší motorizace se pohybovaly kolem 500 tis. a výše. Takže tuto variantu jsem z finančních důvodů tehdy taky opustil.
Ale letos v létě, s příchodem nového kokta fejsliftu se v této oblastinečekaně hnuly ledy – základní koncernová motorizace v této třídě je nyní čtyřválec 1.5 turbo benzín 85 kW/115k. Tenhle motor je pro mne dle papírových parametrů naprosto dostačující – koneckonců jeho papírový krouťák 220 NM je dokonce vyšší než 210 NM mého obstarožního Passatu, přestože to má menší zdvihový objem. Je to samozřejmě způsobeno silnějším „oturbením“ – passatí jednoduché pevné turbo bylo nahrazeno verzí se stavitelnými statorovými lopatkami. Z hlediska potenciální spolehlivosti je to určitě krok zpět, ale co už, na výběr holt už nic jiného není. Trochu mne uklidňuje, že tato verze motoru údajně vznikla softwarovým „ořezáním“ plnotučné verze téhož motoru se 110kW/150k/250NM, který se dává do dražších verzí. Menší fyzické našponování téhož motoru by mělo/mohlo mít příznivý vliv na spolehlivost a výdrž. Snad. Uvidíme.
Okta s tímto motorem se nyní nabízí v akční verzi „holobyt“ za 570 tis. Což mi vnuklo logickou myšlenku – přeci nebudu kupovat 4-leté flotilové auto za 500 tis., když můžu mít nové za 570 tis. Stejně bych si na poslední třetinu musel asi něco dopůjčit – a koncernové „fajnenšnal servisiz“ nabízí vcelku nízká procenta půjčky, pokud složíš 60 procent ceny hned. A protože jsem už relativně nenáročný řidič, tak mi vybavení „holobyt“ bude naprosto vyhovovat. Takže bylo rozhodnuto – poprvé v životě (a vzhledem k mému věku snad i naposled) si koupím NOVÉ auto.
Tož jsem začal studovat detaily té nabídky nové nejlevnější kokty na internetu. Jako první jsem si všimnul specifikace celého interiéru „antracit“ – na fotkách se mi to zdálo hodně temné, což já nemám rád. Takže, s myšlenkou že třeba to nebude v reálu tak hrozné, jsem se cestou z práce zastavil v při cestě stojícím brankovém autosalonu, krásně obleženému nablýskanými novými škodulemi. Bylo ale půl hodiny před zavíračkou, což možná přispělo k tomu, že jsem byl rychle vypoklonkován pryč s tím, že mnou požadovanou „holobyt“ verzi si u nich ještě nikdo nikdy neobjednal, takže ji u nich nemám šanci vidět. Hmm.
Ale nenechal jsem se odradit, a shodou okolností jsem jel druhý den čirou náhodou okolo jiného, loudavého autosalonu. Tam jsem byl (po včerejší zkušenosti jinde) příjemně překvapen jednáním – tuhle verzi tu sice zrovna taky nemáme, ale pojďte, ukážu vám dvě jiné, a řeknu vám, co z těchhle dvou je stejné se základní verzí, a co ne, a nějak to dáme dohromady. Fajn jednání – pokud bych se nakonec rozhodl to koupit, bylo by to tam. Ale v reálu ta kokta škoda u mne postupně ztrácela body – interiér pochmurný díky tmavému stropu, leštěné otočné ovladače (chrom nebo leštěné alu, nevím) na volantu mne odpuzovaly, holt já nemám chrom bůhvíproč rád. Zvenku pěkné, ale ten holobyt interiér to fakt kazí. Ale i ten venek při faceliftu podle mne spíš utrpěl – to protažení předních světlometů dolu se mně osobně nelíbí. Nakonec tuhle variantu dorazilo mé večerní porovnávání parametrů na internetu – dle papírových specifikací je Okta IV dokonce o 7mm DELŠÍ než můj Passat B5 – takže to bych si s parkováním opravdu nepomohl.
No, ale v průběhu dohledávání parametrů mne konečně trklo, že Octavia má vlastně i o cca 30cm kratší koncernové „sourozence“ se stejným koncernovým motorem v základu, postavené na stejné platformě (i.e. podvozku) se stejným rozvorem (tudíž jen s kratším kufrem) – VW Golf a SEAT Leon. Oba jsou též čerstvě po faceliftu a oba kupodivu v aktuálních akčních holobyt výbavách stojí plusminus stejně jako okta – možná dokonce o deset či dvacet tisíc méně. Což byl pro mne popud vyrazit (tentokrát cíleně) do velkého jarního autosalonu, kde prodávají obé, a prozkoumat jejich detaily.
Začnu Golfem: Co se týče exteriéru, tak zezadu se mi líbí možná nejvíc ze všech tří sourozenců. Ale bohužel zepředu se mi vůbec nelíbí jeho klínovitá příď – tenhle dizajnový neduh má Golf přitom v mých očích už od verze V (od které jeho prodeje začaly myslímže klesat 🙂 . Ale venku před autosalonem stál exemplář v krásné šedomodré metalíze, která tento neduh opticky zjemnila natolik, že bych ho zřejmě dokázal překousnout. Takže jsem šel dovnitř, a po prozkoumání interiéru oproti škoduli fakt rozdíl – je to celé tak nějak učesanější, navíc strop středně šedý a na volantu místo točítek tlačítka :-). Jo, tohle by šlo.
A pak Leon: Zvenku se mi vcelku líbí zepředu i zezadu. Navíc jich tu u nás moc v krátké verzi nejezdí, takže bych se v případě jeho koupě touto mírnou výlučností tak trochu nostalgicky vrátil do předpassatovských let, kdy jsem se vozil v Sciroccu 🙂
Ale hlavní kladné body dostal ode mne Leon za holobytovou verzi interiéru – elegantní kožený volant s „boulemi“ a tlačítky, světlý strop, subjektivně mírně lepší sedačky, a celkově ten interiér působí lehce sportovněji a příjemněji než u jeho sourozenců. Koneckonců – víc času stejně asi strávím za volantem než kocháním se exteriérem, takže to, jak se v interiéru cítím, je pro mne fakt dost důležité.
Takže u mne to nakonec vyhrál v bratrovražedném souboji tento španělák (tedy přesněji katalánec z Barcelony/Martorellu, s koncernovým motorem evo 2, který má ale už na starosti boleslavská škodovka, atd, atd, aach jo…).
Při objednávce jsem byl další týden příjemně překvapen, co všechno je vlastně v této španělské „holobyt“ výbavě: kromě dnes už obvyklých věcí typu vícezónová klimatizace či všechna okénka v elektrice je tady dle specifikace navíc v základu i vyhřívání koženého volantu a předních sedaček, el.sklápěná zrcátka s parkovací funkcí, zadní parkovací kamera a parkovací senzory, bezklíčové odemykání a zapalování, alu 16″ kola, 5 let záruka,… Tyhle věci jsou třeba i u bratrského Golfu za příplatek.
Takže už se těším jako malej kluk, až mi autí přivezou (mělo by to být snad ještě letos). Případně pak poreferuju, zda dodávka odpovídá (papírově z mého hlediska až příliš dokonalé) specifikaci.
21.11.2024 StaPo 17.11.2024
