Stát si žije nad poměry |

Stát si žije nad poměry |

proxyLeave a comment

„Nechci ani domýšlet výši deficitu, kdybychom prožívali hospodářskou krizi podobnou té po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Na takovou krizi připraveni nejsme, a jsme tak mimořádně zranitelní,“ napsal Kalousek. A zkritizoval tvrzení vlády o přirovnání České republiky k rodině, která si bere hypotéku. Tento argument je běžně používán k ospravedlnění vládního dluhu, který má financovat investice do budoucnosti. „Falešná výmluva bez opory v realitě,“ zkonstatoval Kalousek.

„Jsme naopak v situaci rodiny, která žije v bytě, kde nájem, energie a služby pohltí více než 90 % jejích pravidelných příjmů. Na všechno ostatní, na jídlo, šaty, dopravu, volný čas… si musí půjčovat. Pokud se nepřestěhuje do levnějšího bytu nebo pokud nezvýší své příjmy, dočká se fatálních důsledků,“ použil Kalousek jiné přirovnání, aby demonstroval, že „stát si žije nad poměry“.

Pokud stát financuje běžné výdaje na úkor dluhů, aniž by měl prostor pro úspory nebo investice, vytváří dlouhodobě neudržitelnou situaci. V případě ekonomického šoku, jako je hospodářská krize, by takový přístup mohl vést k „fatálním důsledkům“, protože by stát neměl dostatečné rezervy ani kapacitu pro další zadlužení. „Fakt, že ani pro poslední rok svého mandátu nedokázala vláda připravit rozpočet přijatelnější ve své struktuře a tedy s menším strukturálním deficitem, je promarněná historická příležitost,“ zkritizoval Kalousek vládu premiéra Petra Fialy se současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou za to, že nedokázala snížit strukturální deficit, tedy ten, který nezávisí na momentálním stavu ekonomiky, ale spíše na dlouhodobém nastavení příjmů a výdajů státu.

Strukturální deficit signalizuje, že problém je nejen v cyklických výkyvech ekonomiky, ale v samotné struktuře rozpočtu, například v nadměrných mandatorních výdajích. „Zbývá jen kousek naděje, že budeme mít šanci na reparát. K tomu si ale musí většina z nás uvědomit, že takhle se dál hospodařit nesmí,“ uzavřel Kalousek svůj příspěvek na X.

Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný v rozhovoru pro odborný týdeník Ekonom kritizuje rostoucí roli státu v ekonomice a zvyšující se závislost na veřejných financích. Podobně jako Kalousek seznal, že Česká republika „si zvykla žít na dluh“. Argumentuje tím, že klíčové události, jako finanční krize let 2008 až 2009 a pandemie covid-19, zásadně změnily společenské myšlení, což vedlo k přijetí vyšších rozpočtových deficitů „jako normy“.

„Debata o výši schodku najednou skočila o řád jinam. Jestli bude schodek 250 nebo 290 miliard korun, je najednou úplně jedno,“ zmínil Slaný. Tento jev vnímá jako součást širšího trendu poklesu ekonomické svobody, který je patrný nejen v Česku, ale i v celém západním světě. Slaný varuje, že tato tendence povede k ekonomické stagnaci a k zaostávání za státy, které si zachovávají tlak na ekonomický výkon a inovace – na rozdíl od Evropy, kde roste závislost na státní pomoci a protekcionistických opatřeních.

Ekonom Lukáš Kovanda pak porovnal vládní zadlužení během současné vlády Petra Fialy a vlády Andreje Babiše během let 2018 až 2021. „Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard,“ napsal Kovanda na X. Fialova vláda tu Babišovu ve vytváření dluhu překonává i po očištění údajů o inflaci, což znamená, že Fialova vláda zadluží Česko více i v reálných hodnotách, a to souhrnně o zhruba 70 miliard korun.

Kovanda v závěru zohlednil, že obě vlády čelily specifickým výzvám, které ovlivnily jejich fiskální politiku. Babišova vláda se potýkala s pandemií covid-19, zatímco Fialova vláda čelí ekonomickým důsledkům ruské invaze na Ukrajinu, včetně vysoké inflace a rostoucích cen energií.