Před sto lety, 10. září 1926, se narodil muž, který se měl o šest desetiletí později stát jednou z klíčových a zároveň nejvíce přeceňovaných postav moderních českých dějin – Ladislav Adamec. V liberálních a levicových kruzích se při podobných výročích dodnes občas oprašuje mýtus o „konstruktivním komunistovi“, který v listopadu 1989 pochopil realitu, usedl ke stolu s disidenty a umožnil pokojné předání moci. V tomto narativu figuruje poslední předlistopadový premiér jako jakýsi československý Gorbačov – osvícený reformátor, který se sice pohyboval v mantinelech režimu, ale v klíčové chvíli zvolil dialog namísto tanků.
Z konzervativního a důsledně antikomunistického pohledu je však sté výročí jeho narození příležitostí k zásadní korekci tohoto falešného obrazu. Ladislav Adamec nebyl žádným hrdinou transformace, nýbrž typickým produktem pozdní normalizační nomenklatury. Jeho životní příběh není příběhem ideového procitnutí, ale příběhem chladného pragmatismu a pokusu o záchranu totalitního systému v hodině jeho kolapsu.
Architekt systému, nikoli jeho oběť
Konzervativní pohled na dějiny zásadně odmítá relativizaci osobní odpovědnosti za totalitní zločiny. Adamec nebyl řadovým občanem vlečeným dějinami. Jako dlouholetý vysoký funkcionář KSČ a posléze předseda federální vlády nesl plnou politickou a morální spoluzodpovědnost za represe, cenzuru a hospodářské pustošení naší země.
Vyšetřování Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) navíc jasně ukázalo, že tato odpovědnost měla i zcela konkrétní, krvavé obrysy. Adamec byl jako premiér přímo spoluzodpovědný za fungování železné opony a nezákonné střílení uprchlíků na hranicích. Skutečnost, že jeho trestní stíhání bylo kvůli jeho úmrtí odloženo, nic nemění na historickém faktu: stál v čele aparátu, který vraždil vlastní občany za pouhý pokus o útěk na svobodu.
Složky KGB a krycí jméno „Atos“
Pro konzervativní myšlení, které klade důraz na národní suverenitu, je zásadní i další rozměr Adamcovy kariéry – jeho loajalita vůči sovětské okupační mocnosti. Nálezy v tzv. Mitrochinově archivu odhalily, že sovětská tajná služba KGB vedla Adamce jako svého důvěrníka pod krycím jménem „Atos“.
Tato linka spolehlivě rozbíjí iluzi o jakémsi autonomním československém politikovi. Adamec byl pevnou součástí imperiální struktury Sovětského svazu. Jeho pozdní ekonomické „reformy“ na konci 80. let nebyly vedeny touhou po obnově svobodného trhu a západních svobod, ale pouze snahou o kosmetickou modernizaci socialismu, která by prodloužila životnost neudržitelného a krachujícího režimu.
Listopadový kalkul: Zachránit, co se dá
Klíčový moment jeho politického života přišel v listopadu 1989. Když Adamec jako první z komunistických špiček začal jednat s Občanským fórem, nešlo o kapitulaci před ideály svobody, ale o chladný taktický manévr. Komunistická strana pod jeho vedením tehdy vsadila na strategii kontrolované transformace.
Cílem bylo obětovat zkompromitované Jakešovo křídlo, ukonejšit veřejnost a uchovat si rozhodující podíl na moci. To se naplno projevilo na začátku prosince, kdy Adamec představil svou novou vládu, v níž měly dvě třetiny křesel zůstat komunistům. Teprve masový odpor společnosti a hrozba generální stávky tento pokus o vnitrostranický puč zmařily. Adamec, jehož osobní ambice mířily na prezidentský úřad, pochopil, že prohrál, a rezignoval.
Poučení ze stoletého odstupu
Sto let od narození Ladislava Adamce nám dává dostatečný odstup k tomu, abychom ho viděli v jasném světle. Představuje prototyp technokrata moci – člověka bez pevného ideového ukotvení, jehož jedinou doktrínou bylo vlastní přežití u kormidla.
Konzervativní reflexe roku 1989 nám připomíná, že svobodu jsme nezískali díky osvícenosti komunistických premiérů, ale navzdory jim. Považovat Adamce za hrdinu či partnera v demokratickém dialogu znamená zapomínat na podstatu režimu, kterému věrně sloužil až do poslední možné vteřiny svého politického života.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
