Střílet či nestřílet, to je, oč tu běží

Střílet či nestřílet, to je, oč tu běží

IVAN DAVID

Spojené státy: Rozvědka zdůrazňuje rizika při povolení úderů raketami dlouhého doletu ze strany Ukrajiny. Zpravodajské agentury dospěly k závěru, že vyhovění ukrajinské žádosti o použití západních raket proti cílům hluboko v Rusku by mohlo vyvolat silnou odvetu, aniž by to zásadně změnilo průběh války.

To píší autoři Adam Entous a Julian E. Barnes ve včerejším NYT. Předkládám celý článek:

„Zpravodajské agentury se domnívají, že Rusko pravděpodobně provede odvetu větší silou proti Spojeným státům a jejich koaličním partnerům, případně smrtícími útoky, pokud budou souhlasit s tím, že Ukrajincům dají povolení k nasazení raket dlouhého doletu dodaných Spojenými státy, Brity a Francií k úderům do hloubky uvnitř Ruska, řekli důstojníci US tajných služeb.

Zpravodajské hodnocení, které nebylo dříve zveřejněno, také snižuje vliv, který budou mít rakety dlouhého doletu na průběh konfliktu, protože Ukrajinci mají v současnosti omezené množství zbraní a není jasné, kolik jich – pokud vůbec nějaké – mohou poskytnout západní spojenci.

To je podstata hodnocení potenciálního rizika a nejistého zisku z vysoce riskantního rozhodnutí, které nyní spočívá na prezidentu Bidenovi, jenž se ve čtvrtek v Bílém domě setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským z Ukrajiny.

Tato zjištění mohou částečně pomoci vysvětlit, proč je rozhodování pro prezidenta Bidena tak obtížné, a také poukazují na vnitřní tlaky které ho mají vést k tomu, aby řekl ne na Zelenského žádost. Američtí úředníci, kteří mluvili pod podmínkou anonymity o zpravodajských záležitostech a interních jednáních, řekli, že zůstává nejasné, co se Biden rozhodne udělat.

Zelenskyj veřejně i soukromě lobboval za to, aby veřejné autority povolily použití raket k zavlečení války dále do Ruska.

Ruský prezident Vladimir V. Putin často používá hrozby, aby odradil Spojené státy a jejich koaliční partnery od poskytování pokročilejších zbraňových systémů Ukrajincům.

Kritici Bidena i někteří jeho poradci tvrdí, že se mnozí nechali zastrašit Putinovou nepřátelskou rétorikou a říkají, že pomalý přístup administrativy k vyzbrojování Ukrajinců je na bojišti znevýhodnil. Zastánci jeho přístupu říkají, že se mu z velké části podařilo odvrátit násilnou ruskou reakci, i když to již nemusí platit.

Britští lídři byli méně bojácní vůči riziku. Vyjádřili podporu pro to, aby Ukrajinci mohli používat rakety dlouhého doletu, které jim dodali, pro údery hluboko uvnitř Ruska, ale čekají, jakou pozici k této záležitosti zaujme Biden, než povolí údery, protože případná ruská reakce by mohla mít důsledky pro bezpečnost NATO jako celku.

Zpravodajské hodnocení popisuje řadu možných ruských reakcí na rozhodnutí povolit útoky na dlouhou vzdálenost pomocí U.S. a raket a raket dodaných Evropou – od vystupňovaného žhářství a sabotáží zaměřených na zařízení v Evropě až po potenciálně smrtící útoky na USA. a evropské vojenské základny.
US zpravodajci tvrdí, že za většinu sabotáží v Evropě, které se dosud staly, je zodpovědná ruská vojenská zpravodajská služba G.R.U. Pokud se Putin rozhodne rozšířit stínovou kampaň v reakci na použití U.S. a evropské rakety hluboko uvnitř Ruska, úředníci se domnívají, že Rusové v tom budou pokračovat skrytě, spíše než provádět otevřené útoky na USA. a evropská zařízení a základny, aby se snížilo riziko širšího konfliktu.

Putinova rétorika byla v posledních dnech obzvláště bojovná v očekávání rozhodnutí o dlouhodobých úderech, a alespoň někteří z Bidenových hlavních poradců se domnívají, že pokud rozhodnutí padne, pravděpodobně odpoví smrtící silou, pokud se Zelenskému vyhoví.

Mluvčí Bílého domu na žádost o komentář k hodnocení nereagoval. Komentář pro Úřad ředitele Národní rozvědky odmítl komentovat.

Spojené státy a jejich koaliční partneři poskytli Ukrajincům tři typy dlouhých raketových systémů – Army Tactical Missile Systems americké výroby, známé jako ATACMS; střely Storm Shadow britské výroby; a Francouzi dodané střely SCALP.

Některé z těchto raket už Ukrajinci použili k úderům na ruské vojenské cíle na Krymském poloostrově a v jeho okolí.

Ti v U.S. armádě a Bidenově administrativě, kteří podporují ukrajinskou žádost, aby byly tyto střely použity k úderům až do vzdálenosti 190 mil uvnitř Ruska, tvrdí, že by jim to umožnilo zaměřit se na vzdálenější ruské základny a sklady munice.

To by Rusku ztížilo zásobování svých sil na předních liniích uvnitř Ukrajiny a potenciálně by to Ukrajincům pomohlo zastavit ruský postup. Tvrdí, že by to také prokázalo silnou západní podporu Ukrajině ve chvíli nejistoty ohledně jejích vyhlídek na bojišti.

Ale ve svém hodnocení U.S. zpravodajské agentury vyjadřují pochyby, že i kdyby Ukrajinci měli povoleno používat rakety dlouhého doletu, měli by jich dost na to, aby zásadním způsobem změnili průběh konfliktu.

Navíc, po prvních útocích Rusové pravděpodobně přemístí muniční sklady, velitelská stanoviště, útočné vrtulníky a další životně důležité funkce bojiště mimo dosah raket.

U.S. armáda by prý mohla Ukrajincům poskytnout více ATACMS (vyslovováno „atak ’ems“). Úředníci ale tvrdí, že U.S. armáda sama má omezenou zásobu raket a potřebuje si ponechat rezervu pro své vlastní potenciální vojenské potřeby.

 

FB

The post Střílet či nestřílet, to je, oč tu běží first appeared on .